Izraelské dilema
Spor o Golanské výšiny
Golany, úzká hornatá plošina o rozloze 1250 km2, se staly v letech 1948–49 nástupištěm pro syrské vojenské akce proti Izraeli. Tehdy Sýrie sice neuspěla, ale i tak mohla ze strategických výšin téměř dvacet let ostřelovat celou Galileu včetně západního břehu Genezaretského jezera. Obětí takových přepadů kombinovaných s průniky syrských a palestinských komand se v Izraeli staly stovky civilistů. V šestidenní válce (1967) Izrael Golany dobyl a svou pozici upevnil během tzv. jomkipurové války roku 1973: odvrátil syrskou ofenzívu, získal další díl Golan - a následujícího roku se částečně stáhl. Izrael a Sýrie rozmístily své jednotky na linii příměří, stanovené dohodou o odpoutání a dílčí demilitarizaci, a od té doby jsou Golany zřejmě nejklidnější hranicí Izraele: neznají intifádu ani teroristické útoky. Hranicí míru nicméně nejsou.
Jde o bezpečné hranice
Sýrie již 25 let žádá ztracené území nazpět (Izrael mezitím na základě zákona Knesetu z roku 1981 Golany administrativně začlenil do svého teritoria) a tento požadavek opírá o rezoluce OSN č.242 a 338. Izrael se ke zmíněným rezolucím jasně přihlásil během šestého kola mírových jednání ve Washingtonu, avšak jeho výklad formule „území za mír“, tvořící jádro rezolucí, se od syrského liší.Sýrie považuje tyto rezoluce za teritoriální dokument, a proto žádá bezpodmínečné stažení Izraele z Golan i obsazených arabských území a za to je ochotna uzavřít s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
