Zahraničí•9. 11. 1992•3 minuty

Další plán na rozdělení

O to, že v Kosovu panuje relativní klid, se značnou měrou zasloužila trpělivá a vyčkávací politika kosovského prezidenta. Ibrahim Rugova, stoupenec Republiky Kosovo zcela nezávislé na Jugoslávii, si dobře uvědomuje, že srbské tanky a stíhačky by malé, rovinaté a hustě osídlené území srovnaly v několika hodinách se zemí. Tento scénář by však nyní nevyhovoval ani Bělehradu, který se snaží vypadat mírotvorně. Proto se v srbském tisku objevily plány na rozdělení Kosova - nikoliv válkou, ale dohodou s Albánci.„Chtěli by především východní a západní část Kosova, kde jsou ložiska surovin,“ řekl 10.října v rozhovoru pro lublaňské Delo Ibrahim Rugova, „a nám by nechali převážně zemědělské oblasti, o které nemají zájem. Tyto ideje existovaly už v době Versailleské dohody v roce 1918. Pokud vím, tak s tím dnes opět přišel nynější jugoslávský prezident Čosič. Pro nás je to samozřejmě nepřijatelné, neboť by asi milión lidí zůstalo venku.“ Rugova sice přehání, když mluví o miliónu lidí, kteří by zůstali v srbské části, ve skutečnosti by to bylo asi půl miliónu, zajímavé však je, že myšlenku jako takovou nevylučuje. Srbové totiž kupodivu požadují jen menší část, v níž se však nacházejí téměř všechny průmyslové a energetické kapacity Kosova (např. ložisko rtuti, olova a zlata Trepča a největší tepelná elektrárna na území bývalé Jugoslávie u Prištiny). S větší částí Kosova by si podle těchto plánů mohli Albánci dělat, co by chtěli, jen by se tam muselo…