Konec ČSFR není tragédie

Český stát bude Václava Havla potřebovat

Na české politické scéně se začíná hovořit o případném českém prezidentovi. Předseda ODS Václav Klaus už dokonce řekl, že jeho strana je „za určitých okolností připravena vznik takové funkce iniciovat“. Podle nového českého premiéra by nejvhodnějším kandidátem byl Václav Havel.

Hledání rozumného východiska

V posledních týdnech se česká a slovenská veřejnost v názoru na budoucnost země rozdělila do dvou skupin. Roste počet lidí, kteří jsou pro vznik dvou samostatných republik, zůstává však i mnoho těch, kteří společný stát stále považují za nejvyšší, nedotknutelnou hodnotu.Soudě podle projevu před novým Federálním shromážděním, hlava československé federace zatím nepatří ani k jednomu z těchto táborů. V.Havel stále ještě neztratil naději na zachování společného státu, v podpoře jednotného Československa je ale zřetelně opatrnější než před volbami. Ilustruje to fakt, že nestáhl svoji kandidaturu na post federálního prezidenta, ačkoliv je pravděpodobné, že nový pán Pražského hradu bude likvidačním úředníkem. Zároveň ale naznačil, že je ochoten uvažovat o funkci českého prezidenta: „Řekl jsem vícekrát, že své spoluobčany opustit nemíním. Svoje služby jim tedy nabízím nadále,“ prohlásil ve svém parlamentním projevu předminulý týden. A pokračoval: "V dobrý smysl našeho společného státu věřím. Není to pro mne však hodnota nejvyšší, protože žádný stát není pro mne hodnotou nejvyšší. Tou je pro mne člověk a lidské společenství. A těm jsem připraven sloužit vždy."Důvodem Havlovy opatrnosti bezpochyby není chladná vypočítavost osobního prospěchu, ale hledání nejrozumnějšího východiska ze státoprávní krize. Svou roli ovšem hrají i prohry, které prezident utrpěl v dvouletém boji za udržení federace.

Rozdílné aspirace

Stejně jako většina jeho spoluobčanů, považuje Václav Havel Československo stále za smysluplný útvar. Uvědomuje si však, co ukázaly volby: totiž, že oba národy mají v tuto chvíli rozdílné aspirace. Pro Slováky je nejdůležitější naplnění národní identity a alespoň částečné zachování státního paternalismu. Většina občanů České republiky chce pokračovat v nastoupené cestě polistopadových reforem.Za této situace přestal Havel být integrující osobností česko- slovenské politické scény. Ilustruje to fakt, že tři nejsilnější slovenské strany vyjadřují k jeho osobě neskrývaný odpor. Především proto se Havlovy šance na znovuzvolení federálním prezidentem blíží nule. V České republice se ovšem Havel těší podpoře veřejnosti, pravicových stran, a dokonce i části demokratické levice. Pokud tedy dojde k vytvoření českého státu, bude nejvážnějším kandidátem na post českého prezidenta. Přijmout takovou nominaci ovšem nebude lehké.Přinejmenším komunisty a sládkovci bude Havel obviňován, že spolu s pravicí rozbil československý stát, protože - jak už mimochodem zaznělo - myslel víc na sebe než na společný stát, do Bratislavy jezdil jen na návštěvy, na Slováky se díval spatra atd. Takovéto ataky budou Václava Havla politicky „tlačit“ ke spolupráci s pravicí představovanou Klausovou ODS. A nejen to. Havel je nesmírně zodpovědný politik a podobné útoky v něm budou živit pocit osobní zodpovědnosti za rozpad „Masarykovy republiky“.

Politický systém českého státu

Pro budoucnost případného českého státu bude ovšem velmi důležité, jak se jeho představitelé - včetně prezidenta - budou k rozpadu Československa stavět. Pokud převládne názor, že rozdělením ČSFR došlo k „tragédii“ - druhému Mnichovu či Bílé Hoře - bude nový stát brzy na nejlepší cestě k další krizi. Katastrofické vize je jistě dobré znát, daleko důležitější je však hledat pro oba národy přijatelné, rychlé a rozumné řešení. Defétismus je totiž stejně nebezpečný jako primitivní nacionalismus, před kterým varují stoupenci zachování společného státu.Český premiér Václav Klaus se na možný vznik dvou samostatných států naštěstí dívá s chladnou hlavou. V rozhovoru pro Respekt minulý týden řekl: „Vyšší ideu českého státu je zbytečné v tuto chvíli definovat. Budeme na to mít dost času.“ Málo času ale možná bude na řadu důležitých otázek. Například: jakou bude mít český stát ústavu a jaký politický systém? Budeme mít prezidentský model s přímou volbou hlavy státu, nebo silnou vládu opřenou o parlament? Jaké pravomoci bude mít prezident? Stane se křeslo hlavy státu jen reprezentativní funkcí? Nebude výhodnější zavést většinový volební systém namísto dnešního poměrného? To všechno jsou otázky, nad kterými by už česká politická reprezentace měla pomalu začít uvažovat a odborníci diskutovat. Zatím se tak nestalo, a přitom zkušenost z listopadu 89 hovoří jasně: co se nestihne udělat hned, musí společnost později bolestivě dohánět.

Dramatická volba

Na tom, jaký vlastně bude případný český stát, také závisí budoucnost Václava Havla. V tuto chvíli je jasné jen to, že stojí před možná nejvážnějším rozhodnutím svého dramatického života. Volit může ze tří možností: odejít z politiky, spojit svou další politickou dráhu se skomírající federací, nebo se postavit do čela českého státu. Pro samostatnou Českou republiku, která se bude nutně potýkat s řadou problémů, by jistě bylo nejlepší, kdyby se v případě definitivního rozpadu ČSFR stal Havel českým prezidentem.Spolu s pragmatikem Klausem by mohl vytvořit symbolickou dvojici, která pomůže postavit nový stát na kvalitní základy. Nesmí však podlehnout zmíněnému pocitu „prohry“ z rozdělení Československa. Nepomohlo by to ani jemu, ani jeho spoluobčanům.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte