Londýn

Podstatné ochromení, ne-li úplné zničení irácké vojenské mašinérie, anebo pád Saddámova režimu jsou dnes už nezastíraným cílem války, alespoň u Američanů a Britů. Podle zjištění některých novinářů jím byl už od loňského října, třebaže nebylo možné jej tehdy ještě vyslovit veřejně. Namísto prvních rezolucí OSN o osvobození Kuvajtu se teď čím dál častěji cituje pozdější rezoluce o obnovení podmínek trvalé bezpečnosti a stability. Ta se dá samozřejmě interpretovat široce. Nehledě na to, že stabilita před okupací Kuvajtu neexistovala, takže se nutně pomýšlí na nějaké jiné uspořádání než před válkou.

Řada britských labouristických poslanců, kteří podpořili válku za osvobození Kuvajtu, naznačila, že ukáže-li se cílem války destrukce Iráku, svůj hlas v parlamentě změní. Vůdce strany Neil Kinnock se rozčilil, když se dověděl, že někteří členové jeho stínové vlád se za jeho zády domlouvají s řadovými poslanci strany, jak v parlamentě změnit postoj strany k válce. Jde prý až o stovku poslanců.

Britští muslimové hlasem ústředního výboru Unie muslimských organizací v Británii, která sdružuje osmnáct muslimských organizací, vyzvali Saddáma Husajna k odsunu z Kuvajtu, aby se odstranila záminka k umístění nemuslimských vojenských jednotek v oblasti. A vyzvali k okamžitému příměří. Generální tajemník UMO dr.Aziz Pasha se náměstkovi ministra zahraničí Hoggovi omluvil za to, že byl na konferenci britských muslimů vypískán, když na ní chtěl na pozvání promluvit. Dr.Pasha…