Otevře se každý nůž
Maďarská menšina a svrchované Slovensko
V Československu dnes žije asi 600.000 Maďarů. Žijí s námi už přes 70 let: v roce 1918 bylo jejich území připojeno k Československu a oni se stali našimi spoluobčany - aniž by se jich někdo ptal, zda souhlasí, či ne. Pro ně to bylo velké trauma: za celý svůj - tisíciletý - pobyt v Karpatské kotlině totiž nikdy nebyli v menšině. Když se už s tímto osudem pomalu smířili, Vídeňská arbitráž v r.1938 připojila část jižního Slovenska a Podkarpatskou Rus znovu k Maďarsku. Ani teď se Maďarů nikdo neptal, zda se vůbec chtějí vrátit.V hranicích Slovenského štátu zůstala asi stotisícová maďarská menšina. Její politická reprezentace v čele s hrabětem Jánosem Eszterházym byla zastoupena v slovenském parlamentu. Když poslanci tohoto zákonodárného sboru hlasovali o rasistickém židovském kodexu, byla Maďarská národní strana jedinou politickou silou, která nehlasovala pro. „Jsem přesvědčen, že poválečná Evropa bude posuzovat kulturní úroveň jednotlivých národů podle toho, v jaké míře pronásledovali Židy,“ napsal tenkrát maďarsko-slovenský spisovatel Zoltán Fábry. Mýlil se. Hned po válce byla maďarská menšina obviněna ze spolupráce s fašisty: Maďaři více než dva roky neměli státní občanství, jejich majetek byl zkonfiskován, maďarština se stala ilegálním jazykem.
Heslo ulice: Maďaři za Dunaj
"Vysokou životní úroveň, které bylo v uplynulých šesti letech na Slovensku dosaženo, nemůžeme udržet, a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
