Bagdádský despota

Ať se octnete v Iráku snad kdekoli, všude vás provází jedna tvář. Obleky, uniformy a postoje se střídají podle okolností (jiná podobizna visí ve školní třídě, jiná v generálním štábu a jiná v aerolinkách), tvář je však stále stejná: Saddám Husajn.

První kontakt na bagdádském letišti (které mimochodem nese jeho jméno) a pak stále po celé zemi. Každé ráno ho najdete na první straně všech novin. V Bagdádu se šeptem říká, že v zemi je 34 miliónů hlav: 17 miliónů Iráčanů a 17 miliónů Saddámů. K portrétu patří rytmické burácivé skandování davů, které v masové extázi svému vůdci nabízejí ducha i krev. Pro cizince existuje zpěvná, neméně vášnivá verze v angličtině: Welcome, welcome in Baghdad! Saddam's Baghdad!! Saddam, Saddam, Saddam!!!

Saddám Husajn se narodil roku 1937 ve městě Takrít ve středním Iráku. Ve dvaadvaceti letech se podílel na nezdařeném atentátu na tehdejšího iráckého diktátora Abdalkaríma Kásima a byl přitom postřelen do lýtka. Sám se prý kapesním nožem chirurgicky ošetřil, uprchl do Sýrie a odtamtud do Egypta. Tento dobrodružný počátek jeho politické kariéry oslavilo později románové i filmové zpracování.

V Káhiře Husajn studoval práva. Ihned po Kásimově svržení se roku 1963 vrátil do Iráku a s velkým elánem se zapojil do politických zápasů strany Baas. Řadu měsíců byl vězněn, ale podařilo se mu opět uprchnout. Po vítězství strany Baas v červenci 1968 stanul v čele země jako uznávaný „silný muž“ po boku prezidenta generála Ahmada Hasana al…