The Economist•29. 4. 2012•8 minut
Všichni za jeden provaz
Nápady z davu se využívají při vymýšlení nových výrobků
New York kdysi býval hlavním městem americké výroby. V roce 1950 pracoval ve výrobním sektoru milion lidí. Dnes se jejich počet ztenčil na pouhých 80 tisíc a zaměstnávají je převážně specializovaní výrobci v oblastech jako bytové vybavení, potravinářství a obory, které spoluvytvářejí prosperující módní průmysl na Manhattanu. Objevuje se však nové odvětví, povzbuzované podnikatelským duchem velkoměsta. Mohli bychom ho nazvat kolektivní výroba.
Podílí se na ní mimo jiné firma Quirky, která je právě tak trendy, jak naznačuje její název (angl. svérázný). Součástí jejího nového designérského studia v adaptovaném skladišti nedaleko řeky Hudson je i manufaktura vybavená 3D tiskárnami, laserovou řezačkou, frézami a dalším zařízením. Tato prototypová dílna má zásadní význam pro podnikání firmy Quirky – proměňují tu nápady lidí v realitu, v hotové výrobky.
S pomocí rozrůstající se internetové komunity Quirky přichází se dvěma novými výrobky týdně. Funguje to následovně: uživatel poskytne nápad, a pokud se líbí dostatečnému počtu lidí (hodnotí se podobně jako na Facebooku), vývojový tým Quirky zhotoví prototyp. Uživatelé jej na síti zrecenzují a mohou přispět k jeho konečné podobě, obalu i marketingu a pomoci stanovit cenu. Quirky se pak poohlédne po vhodném výrobci. Produkt se prodává přes internetové stránky firmy Quirky, a pokud poptávka roste, i v maloobchodních řetězcích.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu