O padajících hvězdách aneb o nutnosti přestat uctívat celebrity, píše v komentáři Soraya Roberts – sloupkařka serveru Longreads. Celebrity podle ní fungují jako symboly a lákadla kapitalismu, a pokud to s jeho kritikou myslíme vážně, musíme je rovněž zpochybňovat.
Je to sotva pár týdnů, co kanadský rapper Drake představil svůj obří soukromý letoun Air Drake, který ho stál 185 milionů dolarů - jedná se o na míru upravený dopravní Boeing 767. V listopadu se zase Kanye West a Kim Kardashian na sociálních sítí chlubili tím, že letí boeingem, který má kapacitu 660 míst, takřka sami. „Žádnej velkej problém,“ napsala Kim Kardashian na Instagram. Problém už ale může být to, jak se emise z letecké dopravy podílí na klimatické změně.
„V jednu chvíli hvězdy symbolizovaly úspěch, o nějž jsme všichni usilovali. Když ale vidíme, jak ten starý kapitalistický systém, který symbolizují, ničí planetu, je na čase je zbavit je přitažlivosti jako avatary tohoto systému,“ píše Roberts. A týká se to rovněž idolů ze světa technologií - kdy už chápeme, že někdejší zázračné a obdivované dítě Mark Zuckerberg je někdo, kdo by měl být hnán k odpovědnosti.
Celebrita v moderním světě funguje jako symbol čirého úspěchu, ale také individualismu. „Celebrity stvrzují představu, že v současné kultuře neexistují žádné překážky, které by jedinec nedokázal překonat,“ píše například P. David Marshall v knize Celebrity and Power: Fame in Contemporary Culture. Celebrity mají schopnost obsáhnout kolektivní nálady a dát jim individuální podobu, zachytit je v jedinci. Na druhou stranu, jak ukázala studie, kterou provedl britský International Journal of Cultural Studies, sama posedlost celebritami k žádnému překonávání překážek nevede.
Ukázalo se v ní totiž, že publikum, které se zajímá o drby ze života celebrit více než o jiné typy zpravodajství, se méně politicky angažuje, méně se věnuje dobrovolnické práci pro komunitu a také má menší tendence chodit k volbám či na protestní shromáždění. Zaostření na celebrity a individuální výkony totiž opomíjí jednu zásadní skutečnost, kterou jinde připomíná Milly Williamson, autorka knihy Celebrity: Capitalism and the Making of Fame. „Pro demokracii byly nejdůležitější výkony, kterých dosáhlo snažení dělnické třídy a kolektivních hnutí. A co je výjimečné na dělnické identitě, není potenciál celebrity ukrývající se v každém z nás, ale naopak solidarita a kolektivita, která ovšem v mediálním zobrazení obyčejných lidí většinou nebývá přítomná.“
Děti Johnnyho Hallydaye bojují o dědictví
Úmrtí francouzského zpěváka Johnnyho Hallydaye v roce 2017 spustilo vlnu národního smutku a tryznu k jeho poctě v televizi sledovalo 15 milionů diváků. V posledních týdnech Francie opět žije jeho odkazem, a to doslova. Rozběhla se totiž pře o to, komu z pozůstalých připadne jeho majetek, jehož hodnota se odhaduje na desítky milionů dolarů. A překvapivě zásadní slovo v rozhodnutí tohoto sporu může mít Hallydayův instagramový účet. Událost popisuje Palko Karacz v deníku The New York Times.
Zpěvák zanechal dvě poslední vůle, z nichž jedna sepsaná v Los Angeles učinila jednou dědičkou jeho manželku Laeticii a zcela vynechává jeho dvě dospělé děti z předchozích vztahů, Davida Hallydaye a Lauru Smet. Takovou variantu ovšem francouzské právo neumožňuje, a rozhořel se tak spor o to, zda Hallyday dlouhodobě pobýval v Americe, či Francii.
Argument Laeticie Hallyday byl, že společně žili v Los Angeles od roku 2007 a jejich děti zde chodily do školy. Proti tomu ale David Hallyday a Laura Smet postavili překvapivá veřejně dostupná data z Instagramu, který si jejich otec od roku 2012 vedl. Z nich plyne, že Hallyday strávil v roce 2014 ve Francii 168 dnů a v roce 2015 celkem 151 dnů. Následně tu pobýval celkem osm měsíců před svou smrtí. Francouzský soud tyto námitky přijal a konstatoval, že má pravomoc rozhodovat ve věci majetku Johnnyho Hallydaye. Laeticie Hallyday však plánuje, že se proti tomuto verdiktu odvolá.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
