Roman Janoušek - Ústavní soud 1:2

Ústavní soudce Radovan Suchánek dal ve čtvrtek Romanu Janouškovi naději. Jeho senát rozhodl, že se pražský městský soud bude muset znovu zabývat žádostí lobbisty o obnovu soudního řízení, v němž byl v roce 2014 pravomocně odsouzen ke 4,5 letům vězení za to, že v opilosti a úmyslně autem srazil ženu, jejíž auto předtím naboural. Co to znamená?

Janoušek byl odsouzen, nastoupil do vězení. Pak ale soudům předložil žádost o znovuprojednání případu před soudem kvůli novým důkazům. Těmi důkazy byly tři jím předložené zdravotní posudky, které říkaly, že v době automobilového ataku na ženu měl na mozku hematom, a navíc byl závislý na alkoholu, což způsobovalo „tunelové vidění“. Podle posudků mohl tedy ženu kvůli svým zdravotním potížím přehlédnout při rozjezdu.

Městský soud a pak i vrchní pražský soud žádost o obnovu procesu zamítly. Předchozí soudní jednání vycházela z několika zdravotních posudků, řady souvisejících indicií i chování Janouška po nehodě - a soudci měli za to, že nové posudky předložené několik let po události na důkazním řízení nic nemění. Navíc si ani noví znalci předvolaní Janouškem nebyli úplně stoprocentně jistí, že v okamžiku ataku viděl Janoušek jen úzký prostor a zbytek byl v jeho hlavě tmou.

Ústavní soud řekl, že městští a vrchní soudci dostatečně nevysvětlili, že by nové důkazy nevedly k jinému rozhodnutí, než je 4,5leté vězení pro Janouška. Je to trochu komplikované zdůvodnění, ale bylo vyřčeno nejvyšší institucí. Nižší soudy tedy budou znovu muset zvážit, jestli nové důkazy stačí, nebo nestačí na nový proces. Když se jim podaří zdůvodnit, že zmíněné posudky by trest vězení a kvalifikaci trestného činu nezměnily, zůstane vše při starém. Když ne, začne proces, který bude projednávat sražení ženy a Janouškovu vinu od úplného počátku.

Jak už jsme napsali, Ústavní soud se letos zabýval stížnostmi Romana Janouška třikrát. Dvakrát neuspěl. V první stížnosti požadoval Janoušek navrácení 65 milionů korun zabavených policií při památné „Šlachtově“ razii na Úřadu vlády a dalších místech v roce 2013. Je to už trochu pozapomenuto, ale Janoušek byl na základě důkazů získaných při tehdejší policejní operaci v roce 2017 obviněn z praní špinavých peněz. Ústavní soud letos v lednu konstatoval, že peníze byly zabaveny a jsou zadržovány oprávněně.

Další ústavní stížnost se týkala samotného obvinění. Roman Janoušek je podezřelý, že inkasoval peníze z podvodů při krevních testech, při nichž získala firma, již spoluvlastnil, neoprávněně 136 milionů korun. Roman Janoušek si stěžoval, že samo policejní vyšetřování je neoprávněné a neúměrně dlouhé. Ústavní soud Janouškovu stížnost letos v srpnu zamítl: konstatoval, že jde o komplikovaný případ s mnoha obviněnými a doba vyšetřování je přiměřená.

Nebudeme a nemůžeme předvídat, jak se budou nadále vyvíjet případy, v nichž je Roman Janoušek stíhaný nebo odsouzený. Dá se spekulovat, že se vězení nevyhne ani přes údajně katastrofální zdravotní stav, který mu ovšem nebrání sportovat, jezdit na kole a žít v podstatě normální život – jak zjistil při nedávno nařízeném sledování vrchní soud.

Roman Janoušek se brání urputně a v mezích, které mu umožňuje zákon a peníze investované do právníků. Ale přes trochu překvapivé rozhodnutí Ústavního soudu je dobré konstatovat, že se stejnou urputností a pečlivostí se věnuje možným zločinům Romana Janouška česká justice. Nikoli proto, aby ho dostala do vězení, ale aby odhalila, „jak to bylo“.