Milion stromů je skvělý předvolební slib, ale městská realita je složitější
 
39B_jaros
„V parku sto let, na ulici polovinu,“ říká arborista David Hora o stromech ve městech • Autor: Milan Jaroš

Letošní horké léto bylo obzvlášť ve městě úmorné, ale mělo jeden přínos. V pětatřicetistupňové výhni si každý Pražan nebo Brňan uvědomil, jakou hodnotu mají stromy. Kdo strávil léto mezi budovami, určitě si ještě živě vybavuje všechna ta čekání na tramvaj, kdy byl stín stromu jedinou záchranou. Při pěších pochůzkách zase člověk automaticky volil trasu vedoucí alejemi. Není to nic světoborného - strom v horku funguje jako dokonalá klimatizace, odpařováním vody ze svých listů dokáže zchladit okolí o několik stupňů. S příchodem září se ochladilo a většina lidí by nejspíš stromy až do příštího léta zas ignorovala – jenže se blíží komunální volby a ze stromů se tak najednou stalo politické téma.

Kandidát Pirátů na primátora Prahy Zdeněk Hřib tak v srpnu oznámil, že když vyhraje, nechá v Praze vysázet milion stromů, které vedrem sužované město ochladí. Lídr za SPD na Praze 11 Robert Vašíček chce vysadit jeden strom za každý získaný hlas ve volbách. Politické hnutí spOLečně, které se uchází o hlasy voličů v Olomouci, šlo ještě o krok dál: v rámci předvolební kampaně provedlo guerillovou akci, kdy po městě načerno vysázelo několik stromů a na jiné mladé stromky v centru města umístilo tzv. závlahové vaky, které je měly zachránit před uschnutím.

Na první pohled vypadají tyhle sliby a pokusy chvályhodně, při bližším pohledu to už tak slavné není. Pirátský kandidát Hřib sice má pravdu, že stromy město ochlazují a že by se jich hodilo víc. Slibuje proto, že v Praze vysází milion stromů během dvou funkčních období, tedy za osm let. Znamená to o polovinu zvýšit průměrné tempo výsadby za poslední čtyři roky, upřesňuje. Jenže kde tahle čísla bere?

Podle tiskové mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petry Fišerové vysázely městské lesy, tedy podnik podřízený magistrátu, za poslední čtyři roky v součtu 1,04 milionu stromových sazenic, přičemž dalších 250 tisíc má být vysazeno ještě letos, pokud to podmínky dovolí (musí víc pršet). Oproti minulým obdobím se přitom tempo výsadby zrychluje, vysázet předchozí milion trvalo dohromady devět let místo čtyř. V drtivé většině přitom šlo o stromy vysázené v lesích na okrajích města, tedy v podstatě na venkově. Pokud tedy Hřib mluví o těchto stromech, jeho cíl je už splněn.

Respekt 36/18: Stromy ve městě aneb Kdo koho zachraňuje

Pirátský kandidát ovšem říká, že chce více sázet stromy i v ulicích a na náměstích, kde jsou během parného léta potřeba – a kde jich je bezesporu nedostatek. V tom má pravdu, právě hustě zastavěné centrum města se v létě nejvíc zahřívá a stává se těžko obyvatelným. Jenže sázení stromů v uličních stromořadích a v parcích je úplně jiná disciplína než výsadba semenáčků v lese na periferii. Do parků a ulic se vysazují už několikaleté, vzrostlé stromky, které městské služby dalších pět let pravidelně zalévají. Sází se jich také o několik řádů méně než sazenic v lese. Nejde o miliony ani o statisíce, ba ani o desetitisíce kusů.

V Praze neexistuje centrální evidence, která by ukazovala, kolik se v kterém roce vysadilo a pokácelo stromů v parcích a uličních stromořadích. Stromy na veřejných prostranstvích vysazuje magistrát a jednotlivé městské části - z nichž některé počty evidují, jiné moc ne. Například Praha 2 uvádí, že za uplynulých pět let ve svých ulicích a parcích vysázela celkem 420 stromů a pokácela jich 324. Z těchto čísel je zjevné, že v centru Prahy prostorů pro mohutné výsadby příliš není, sázejí se řádově spíše stovky než tisíce kusů.

A v některých rušných ulicích stromy nejde sázet vůbec. Hlavním problémem bývají podzemní sítě – tedy plyn, odpad nebo vodovod, které se dostávají do konfliktu s kořeny stromů. Magistrátní odbor životního prostředí si před několika lety dělal průzkum ve třech pražských čtvrtích, který zjistil, že v 80 procent ulic by šlo vysázet nové stromy pouze po přeložení sítí. I to teoreticky možné je, ale jen při celkové rekonstrukci ulice, k níž dochází jednou za několik let.

Dalším problémem je, že stromy v ulicích potřebují mít pod zemí dost místa pro kořeny, jinak uschnou. Pouze stromy, které mají v chodníku vyhrazenou dost velkou mísu, se dožijí aspoň třiceti let a dorostou do velikosti, kdy dávají onen příjemný stín. Z výše uvedených důvodů je tedy strom vysazený ve městě podstatně nákladnější a administrativně složitější než sazenice v lese, která vyjde na pár desítek korun a velké plánování a měření nevyžaduje. Například místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský uvádí, že při sázení stromů v ulici Jana Zajíce v Praze 7 vyšel jeden strom na půl milionu korun.

I_obalka_R36

Z toho také vyplývá, že guerillové sázení stromů sice může být vzrušující zážitek, ale nedává moc velký smysl. Živelně zasazený stromy s velkou pravděpodobností uschnou, budou brát vláhu ostatním a nedožijí se moc vysokého věku. Jak říká arborista David Hora, příliš mělce vysazený strom se dožije o polovinu méně než správně vysazený jedinec. Mnohem zodpovědnějším předvolebním slibem by tedy bylo říci: budeme stromy sázet pořádně a starat se o ně. To ale nezní zdaleka tak dobře jako „vysadíme milion stromů“.

Když tedy v centrech měst nejde sázet stromy ve velkém, znamená to, že jsme my, jejich obyvatelé, odsouzeni ke stále žhavějším létům, kdy se ani v noci nepřestaneme potit? Dá se vůbec něco dělat, abychom se nějak přizpůsobili měnícímu se klimatu? Tohle je otázka, kterou se v posledních letech zabývá snad každé evropské město. Praha si nechala vypracovat studii, která nese název Adaptační strategie na klimatickou změnu.

Ta došla k závěru, že hlavní město je nejteplejší místo v republice a hlavně střed města je v létě pořádně rozžhavený. Výhled do budoucna říká, že bude přibývat nocí, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů. Vzhledem k nedostatku místa v centru je žádoucí vytvářet zelené střechy a různá pítka - a ano, kde to jde, také sázet stromy. To vše ale bude mít jen omezený účinek. Strategie proto nabízí i jiné řešení: sázet hodně stromů na periferii a tím se snažit celkový efekt městského tepelného ostrova oslabit.

Pilotní projekty pro tento plán existují – například na soutoku Berounky a Vltavy má vzniknout velký lesopark, nový park vzniká také na Dívčích hradech. Souběžně probíhají výpočty, jak by chladný vzduch vytvořený novými parky mohl proudit do centra a trochu mu v létě odlehčit, nicméně na výsledky je ještě brzy. Důležité každopádně bude, aby se tyto pilotní projekty dotáhly a aby na ně příští vedení magistrátu navázalo dalšími novými parky tam, kde to jde. To bychom ale od kandidujících politiků chtěli, aby se přihlásili k něčemu, co zavedli jejich předchůdci, které chtějí nahradit. A to je možná ještě těžší než vysázet milion stromů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 658

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte