Když socioložka Kateřina Nedbálková chtěla zjistit, jak dnes vypadá práce dělníka v továrně, několik let navštěvovala obuvní fabriku a pracovala tam jako řadová brigádnice. „Připadalo mi zajímavé podívat se na lidi, které můžeme objektivně označit za dělnické profese, a zkoumat, jak sami vnímají svou práci a pozici ve společnosti,“ říká autorka knihy Tichá dřina.
Když se potkají dva neznámí lidé, jedna z prvních otázek bývá „co děláte za práci“. Do jaké míry platí, že jsme to, co děláme?
Tento článek je v plném znění dostupný členům klubu Respektu.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného s členstvím v Klubu Respektu. Pokud jste již člen/ka, přihlaste se. Jestliže máte aktivní předplatné bez členství v klubu, napište nám žádost o rozšíření předplatného (+50 Kč měsíčně) na [email protected].
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
