Rok 1989 je neodmyslitelně spjat s úlohou studentů. Někteří jejich činnost přirovnávali k zápalce, která zažehla velký plamen občanské revoluce proti komunistické nadvládě. Jiní zase mluví o završení dění, které započali starší vrstevníci z disidentských řad. „Když člověk tvoří ve dvaceti dějiny, je to obrovský zásah do života. Asi těžko budu ještě někdy u něčeho většího,“ říká Marek Benda, dnes poslanec ODS, v tu dobu student Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity.
Staří známí
Studentské hnutí se začalo formovat na začátku roku 1989. Ve Vídni tehdy skončila schůzka Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a v závěrečném prohlášení, které podepsala i ČSSR, se mimo jiné psalo, že nikdo nesmí být diskriminován z důvodu svého přesvědčení. Studenti Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity se rozhodli vídeňské schůzky využít. Namítali, že pokud platí to, co komunisti podepsali, žádají zrušení paragrafu 53 ve vysokoškolském zákoně, který mluvil o tom, že studenti se podílejí na řízení provozu vysoké školy prostřednictvím SSM (Socialistického svazu mládeže). A aby se práva podílet se na správě studentského života dovolali, sepsali petici, která požadovala zrušení SSM.
„Nápad vznikl někdy v březnu v našem kruhu,“ říká tehdejší student matematicko-fyzikální fakulty, dnes poslanec Marek Benda. Během dvou týdnů petici podepsalo přibližně 200 posluchačů fakulty (tedy 12 procent studentů MFF UK). Vedení fakulty na tuto petici odpovědělo – k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
