Štefan Füle o zahraničních misích AČR

Štefan Füle

(*1962) studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1980–1981), následně na Institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (1981–1986). Po studiích nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí jako referent Odboru Organizace spojených národů. V roce 1990 byl jmenován prvním tajemníkem Stálého zastoupení ČSFR (ČR) při OSN v New Yorku. Po návratu na ministerstvo zahraničních věcí (1995) se stal ředitelem Odboru OSN, v roce 1996 se stal ředitelem Odboru bezpečnostní politiky MZV ČR. V letech 1998–2001 byl velvyslancem ČR v Litvě. Po více než ročním působení ve funkci prvního náměstka ministra obrany (2001–2002), byl v roce 2003 jmenován velvyslancem ve Velké Británii. Dne 11. července 2005 se ujal funkce mimořádného a zplnomocněného velvyslance ČR při NATO.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:41Tomáš FraněkVážený pane Füle,upřímně Vás zdravím a chtěl bych se Vás zeptat na následující věci:1) Vnímáte NATO jako jednu z „pák“ na to, aby jednotlivé národy/státy v Evropě žily v míru? 2) Je NATO ochotné definitivně přijmout plánovanou americkou protirakterovou obranu v ČR a Polsku i „za svou“ (jsem zastáncem radarové základny)?3) Jak vrcholní představitelé v NATO reagovali na faux pas u nás v Česku (viz „handlování“ o zahraničních misích našich vojáků v Poslanecké sněmovně)? Tomáš Franěk, Praha 1513:56Štefan FüleAd 1/ Vnímám Alianci zejména jako organizaci kolektivní obrany, jako záruku míru a bezpečnosti pro státy sdílející a chránící určité hodnoty. Vnímám ji ale také jako garanta bezpečnosti a stability v širším euroatlantickém prostoru, kde by násilí, terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a nestabilita a zhroucené státy měly mít přímý dopad na bezpečnost spojeneckého území a obyvatelstva. Aliance není jedinou organizací v Evropě a na světě, která se snaží o zajištění míru a bezpečnosti. Je ale jedinečnou v tom, že není jen politickým diskusním klubem, ale zároveň nejsilnější a nejefektivnější vojenskou organizací.
Ad 2/ Pokud jde o protiraketovou obranu, pak definitivně ochotná bude Aliance, až bude „co“ definitivně přijmout. Evropský radar a protirakety americké protiraketové obrany jsou zatím jen v plánech a ve dvoustranných smlouvách, a to ještě ani pořádně neschválených (ratifikace). Aliance nemá vlastní armádu. Její vojenské schopnosti jsou sumou národních schopností poskytnutých pod jednotné alianční velení. Protože jestli Aliance „něco má“, pak je to právě velitelská struktura. Takže normální by bylo nejdřív radar a protirakety rozmístit a pak je nabídnout Alianci pod vojenské velení. Ale protože jde o důležitou oblast, a navíc Česká republika trvá na propojení aliančních a bilaterálních snah co nejdříve, tak již v současné době pracujeme na variantách alianční architektury protiraketové obrany. Základem každé z nich je americký systém rozmístěný v Evropě. Všechno to přitom dává smysl. V NATO je konsensus, že raketová hrozba se zvyšuje a že protiraketová obrana je jednou z forem, jak s tím něco udělat. Konsensus je také v tom, že americký systém v Evropě bude podstatným příspěvkem ke zvýšení bezpečnosti evropských spojenců. Navíc NATO již takřka deset let pracuje na projektu protiraketové obrany bojiště (proti raketám krátkého a středního doletu) a ve spojení s US systémem vidí šanci na vytvoření již zmíněné architektury bránící nejen bojiště a vojáky, ale i civilní obyvatelstvo a alianční území. Také proto alianční ministři zahraničních věcí na posledním zasedání v prosinci ocenili podpisy dvoustranných dohod.
AD 3/ Na jakékoliv faux pas většinou reagujete s rozpaky a podobně reaguje i politická část Aliance na skutečnost, že naše jednotky nemají plnohodnotný (roční) mandát od Parlamentu. Ta vojenská navíc neskrývá obavy, že nemá záruky, že nebudou nijak ohroženy mise, ani životy spojeneckých vojáků za situace, kdy neví, co v nejbližší době bude s tisícovkou českých vojáků v aliančních misích. Každá z členských zemí prochází při schvalování své vojenské přítomnosti v zahraničních misích složitým politickým procesem. Většinou ale odolají pokušení učinit z otázek zahraniční a zejména bezpečnostní politiky středobod stranických konfrontací.:58Karel PugnerJste Čech nebo Slovák? Politik F"ulle na Slovensku je váš bratr? Děkuji.13:59Štefan FüleNarodil jsem se v Čechách - konkrétně v Sokolově – a jsem Čech. Od narození jsem nicméně do svých patnácti let měl národnost slovenskou. Podle tehdejších zákonů mohli rodiče vybrat národnost podle místa narození nebo národnosti rodičů. No a rozhodla slovenská národnost mého otce. Později jsem si národnost změnil na českou. Moje maminka ještě dnes vzpomíná, jak s každým vysvědčením musela letět do školy, aby mi národnost opravili z české na slovenskou. I proto ta změna v patnácti. Příbuzné na Slovensku mám, ale nevím o tom, že by mezi nimi byl někdo politikem. Taky to jedno „l“ navíc v příjmení dělá divy….:15Jakub StránskýKdybyste měl zodpovědnost rozhodovat sám o AČR v zahraničí do budoucna, co byste jí velel dělat a proč?14:02Štefan FüleNějak se nedokáži do té role vžít, ale pokud bych měl dát dohromady pár základních principů, tak by mezi nimi nechyběly následující: budujte si důvěru u místního obyvatelstva a prokazujte profesionalitu a obětavost vůči spojencům v misi (na tom závisí úspěch mise a vaše bezpečnost); udržujte geografickou rovnováhu přítomnosti v misích (zkušenosti z různých teritorií a větší politická průchodnost); nehledejte jen ty lehké, ale ani jen ty těžké (budování schopností na celou škálu bezpečnostních hrozeb); nezapomeňte, že žádná z krizí dnes nemá jen vojenské řešení a proto spolupracujte a koordinujte s tím, kdo poskytuje civilní instrumenty k překonávání krizí (všezahrnující přístup je jedinou odpovědí na nové a asymetrické hrozby). Hodně z toho AČR již dělá a i proto má v misích skvělou pověst.
Rozhodně bych dělal maximum, abych vysvětlil a nejen příslušníkům AČR, že mezi článkem 5 Severoatlantické smlouvy (kolektivní obrana na základě: jeden za všechny a všichni za jednoho) a naší účastí v misích je mnoho společného. V obou případech jde o závazky, které lze jen těžko oddělit. Protože i naše bezpečnost je nedělitelná a nekončí na našich hranicích.:53Markéta PleskotováZ vašeho pohledu: co bude pro NATO znamenat nový americký prezident v osobě Baraka Obamy?14:05Štefan FüleVíce pragmatismu a větší snahu o hledání mnohostranného přístupu k bezpečnostním otázkám. Úsilí o větší zapojení evropských spojenců do jejich řešení a s tím spojené zvýšení jejich odpovědnosti za výsledek takového řešení. Větší důraz u Ruska na to, jaké hrozby nás spojují, než na to, co nás rozděluje. Více příležitostí pro konstruktivní vztahy při zachování samostatnosti aliančního rozhodování.
A bude mít pro to řadu příležitostí. Prezident Obama přichází se svou administrativou právě včas, aby s ostatními spojenci rozhodl o novém generálním tajemníkovi NATO a zahájil proces přípravy nové alianční strategické koncepce.:51Mirek JuříčekKterá z našich zahraničních misí byla od vstupu do NATO nejúspěšnější a proč?14:09Štefan FüleUrčitě taková, která již skončila úspěšným naplněním mandátu, ideálně bez ztrát na životech. Napadá mě v této souvislosti operace v Makedonii /FYROM/, která v roce 2001 trvala jen několik málo měsíců a kde česká jednotka byla úplně první jednotkou rozmístěnou v rámci této operace. Pokud mě neklamou mé počty, pak se Armáda ČR účastnila od vstupu do NATO celkem sedmi aliančních operací a také tří koaličních (Irák /Kuvajt/, Afghánistán). Hodnotit probíhající alianční operace je poněkud ošemetné. Nicméně v reakci na vaši otázku bych rád zdůraznil naše zapojení do Mezinárodních bezpečnostních sil v Afghánistánu /ISAF/. Její úspěšnost z pohledu české účasti není jen v různých formách zapojení během posledních let, ale zejména v tom, že prokázala schopnost našich ozbrojených sil plnit v úzké spolupráci s ostatními spojenci a partnery i ty nejsložitější a nejnáročnější vojenské úkoly.
Myslím, že tohle je dobrá příležitost ocenit nejen skvělé nasazení našich vojáků, ale také vzpomenout na ty, kteří při plnění úkolů v zahraničních misích zaplatili cenou nejvyšší – svým životem - nebo byli zraněni.:22Jirka JustDobrý den, v září minulého roku byl zatčen a obviněn ze spolupráce s ruskou rozvědkou bývalý vysoký představitel Estonska v Severoatlantické alianci. Ovlivnila tato událost vzájemnou důvěru uvnitř Aliance? Cítíte, že by se nějakým způsobem změnil postoj „starých členů“ k státům ze střední a východní Evropy?Loňský kavkazský konflikt a současná plynová krize ukázaly, že Evropa musí věnovat zvýšenou pozornost energetické bezpečnosti. Jakou roli v tomto směru může hrát Severoatlantická aliance?Děkuji za odpovědi.14:12Štefan FüleJednalo se o bývalého šéfa estonského národního bezpečnostního úřadu, který měl přístup jak k národním, tak i určitým aliančním utajovaným materiálům. Vyšetřování jeho činnosti a z toho vyplývajících implikací ještě pokračuje. Jeho odhalení a zadržení bylo umožněno ukázkovou spoluprací zpravodajských služeb řady členských zemí. Starých i nových. Špioni nejsou výsadou jen určité skupiny aliančních zemí. Důvěru mezi spojenci to tedy neovlivnilo. Naše pozornost se soustředí nyní spíše na rostoucí aktivity některých zpravodajských služeb proti Alianci. Je smutnou realitou, že postupy některých zemí proti NATO připomínají dobu a ducha dávno skončené studené války.
Energetická bezpečnost byla součástí širšího aliančního konceptu obrany od samotného založení Aliance. Ještě dnes např. funguje alianční středoevropský systém produktovodů (je středoevropský bohužel jen názvem – končí v Německu, jen několik desítek kilometrů před českými hranicemi). Dnes se na energetickou bezpečnost nedíváme primárně vojenskými, ale společenskými potřebami. Plynová krize v roce 2006 naznačila, že zásadní omezení nebo přerušení dodávek nerostných surovin k výrobě energie může mít zásadní dopady nejen na prosperitu společnosti, ale i její bezpečnost. Proto na summitu NATO v Rize v listopadu 2006 hlavy aliančních států a vlád nám daly za úkol zpracovat koncepci energetické bezpečnosti. Takovou koncepci obsahující principy a základní úkoly pak schválily na loňském dubnovém summitu v Bukurešti.
Tato koncepce nehledá místo pro Alianci na úkor mezinárodních organizací, které jsou k takovému účelu daleko lépe vybaveny. Snaží se ale najít odpověď na otázku: ve kterých oblastech energetické bezpečnosti má Aliance přidanou hodnotu? Určitě ji má v ochraně kritické infrastruktury a také např. při zajišťování volných námořních cest a přístupů do přístavů (ať již formou sdílení informací a zkušeností, tak i společnými postupy a v případě potřeby i vzájemnou pomocí). Další oblastí je výměna a vyhodnocování zpravodajských informací. Další pak spolupráce s partnerskými státy, mezi kterými jsou jak producenti takových surovin, tak i tranzitní státy. Současná plynová krize nás přiměla k tomu, abychom v rámci Aliance již v praxi využili některé z výše uvedených možností.:30Frantisek SykoraDobry den,
rad bych znal Vas nazor na predpokladane zruseni mise ACR v Iraku. Pokud je mi ze sdelovacich prostredku znamo, tak v soucasne dobe tam je jen nekolik malo nasich vojaku.
1) Nebude to znamenat uplne vyklizeni pozic z teto zeme, kde mame tradicni prumysove vazby navazane jeste v minulosti?
2) Nezkomplikujeme tim vstup nasich firem na nove se rozvijejici iracky trh?
3) Nebylo by moudre tuto malou skupinu vojaku nechat nadale pusobit, aby byla Ceska vlajka v teto zemi takrikajic stale videt?
Dekuji predem za Vase odpovedi.14:19Štefan FüleV Iráku jsme se až doposud účastnili hned dvou misí. Ještě na konci minulého roku působilo na irácké tankové základně v Tadji, severně od Bagdádu, do 20 specialistů Armády ČR pro výcvik instruktorů irácké armády pro tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1. Tým našich specialistů tam působil v rámci Mnohonárodních sil v Iráku /MNF-I/ a koncem minulého roku byl po uplynutí mandátu stažen zpět do ČR. Spolu s touto „koaliční“ misí se naši vojáci zapojili i do „alianční“ mise. Jde o Výcvikovou misi NATO v Iráku /NTM-I/, které se ČR stále ještě účastní a to ve schváleném počtu do pěti osob. Hlavním cílem mise je výcvik důstojníků iráckých bezpečnostních sil. Vláda nicméně dnes 19.1.08 schválila upravený návrh na zapojení Armády ČR do zahraničních misí a v něm již nepočítá se zapojením do NTM-I.
Nepovažuji takové řešení za ideální. Nicméně je odrazem nejen postupného předávání odpovědnosti za bezpečnost iráckým úřadům, ale zejména pak snahy najít v současné složité situaci s misemi jakýsi přijatelný politický kompromis. Osobně se domnívám, že dokud mají Iráčani zájem o zkušenosti našich odborníků a pokud takovou zkušenost můžeme nabídnout, pak by naše zapojení do takovýchto aliančních operací mělo pokračovat. Spolu s Vámi vidím možná ne přímou a určitě ne automatickou, nicméně přeci jen příležitost propojit náš zájem o zvýšení irácké bezpečnosti se zájmem o prohloubení ekonomických vazeb.:04R. HádekČR vyslala další (nové) vojáky do Kosova - zohledňovali jste při jejich vyslání i fakt, že se vláda za zahraničních misích stále ještě nedohodla?
Hraje při výběru vysílaných vojáku nějakou roli věk (byl zmíněn věkový průměr 31 let)?
Mají vojáci v oné oblasti pravomoce zasahovat i v případech i také zmíněného domácího násilí, distribuce drog či nelegální těžby dřeva?14:26Štefan FüleTo, že Parlament ČR stále ještě nerozhodl o mandátu českých jednotek v aliančních a unijních misích je samozřejmě skutečností, kterou nemůžeme ignorovat. Zrovna tak ale nelze ignorovat ani pravidelné střídání vojáků v jednotlivých misích. Po uplynutí jejich zpravidla šestiměsíčního pobytu v mnohdy složitých a náročných podmínkách mají všichni nárok na rotaci. Pozdržování takového střídání může ohrozit nejen plnění jim svěřených úkolů, ale zejména ohrozit jejich bezpečnost a bezpečnost na nich závislých spojenců a partnerů. A takovou zodpovědnost si vláda na sebe rozhodně nechce vzít. Vláda dává přednost pravidelnému střídání, byť by to za současné situace mohlo teoreticky znamenat, že střídající vojáci budou zanedlouho staženi. Takové riziko je přijatelnější než ohrožení jejich zdraví a mise. Navíc jsem ve věci schválení mandátu pro naše jednotky optimistou…
Při výběru vojáků do misí věk nehraje roli, přesto musí voják splňovat určité podmínky, jako např. výborný zdravotní stav. Každá z misí může navíc vyžadovat další specifické požadavky (znalost jazyků, bezpečnostní prověrka apod).
Alianční mise KFOR v Kosovu má jen podpůrnou roli v oblastech, na které se ptáte. Hlavní odpovědnost leží na kosovském policejním sboru.:35Martin SlavíčekJak se k celé právě probíhající kauze s prodloužením zahraničních misí staví naši partneři v NATO?14:36Štefan FüleNa jednu z předcházejících otázek jsem již uvedl, že s rozpaky a také určitým znepokojením (to přichází od vojenské části Aliance). Nicméně mi dovolte moji předcházející odpověď doplnit, že naši spojenci jsou poměrně dobře informováni o stavu projednávání mandátu našich vojáků v zahraničních misích. V Alianci fungují mediální přehledy toho nejdůležitějšího, co se děje v bezpečnostní oblasti. Spojenci tak dobře ví o všem, co naše politická diskuse o tomto tématu přináší. Ví o tom podstatném samozřejmě také od naší delegace v NATO, která zprostředkovává pozice našich nejvyšších politických představitelů. I proto jsou spojenci v očekávání, že se nám podaří mandáty schválit v souladu s našimi aliančními závazky (jeden ze specifických formálních závazků učiněných ČR v rámci přístupu k Severoatlantické smlouvě byl závazek aktivně se účastnit aliančních misí).:31Lenka KouckáV jakém smyslu se projeví (pokud se projeví) světová finanční krize na zahraničních misích NATO?14:42Štefan FüleJestliže se krize dotkne zásadnějším způsobem veřejných výdajů, pak lze očekávat i dopady na vojenské rozpočty. Nemyslím si, že by to mělo automaticky vést k omezení účasti v misích. Nevylučuji ale u řady spojenců přehodnocení investičních plánů zejména v oblasti vyzbrojování. Dopady eventuálních škrtů by se tak projevovaly ne najednou, ale v delším časovém období. Musíme být pozorní, abychom v takovém případě neohrozili zásadnějším způsobem budování a zdokonalování vojenských schopností reagovat na nové hrozby.:06zděšený občanPane velvyslanče, jak hodnotíte vystupování Jiřího Paroubka v otázce schvalování zahraničních misí na letošní rok? Myslíte si, že tímto způsobem může jednat zodpovědný představitel naší země, byť zatím (a doufejme, že ještě dlouho) v opozičních řadách? Děkuji.14:46Štefan FüleNení na diplomatech, aby hodnotili domácí politickou scénu a vystupování jednotlivých politiků. Dvě obecně platné poznámky si ale dovolím. Vláda má vždy větší odpovědnost než opozice za vedení dlouhodobého dialogu o takových otázkách, jako je vysílání vojáků do zahraničních misí. Opozice má pak větší odpovědnost než vláda, aby udržela otázky spojené s bezpečností státu, bezpečnostními zájmy a aliančními závazky mimo hlavní arénu politického střetu.:33René KlátilDobrý den.
Vážený pane Füle,
na internetových stránkách Ministerstva obrany ČR je toto:
Vstupem do Severoatlantické aliance převzala Česká republika také závazek spolupůsobit v zahraničních misích pod vlajkou NATO a od přijetí ČR do Evropské unie se Armáda České republiky účastní jejích zahraničních misí.
Jak je to smluvně ošetřeno? Hrozí nám za nedodržení svých závazků nějaký postih?14:49Štefan FüleS tím závazkem máte naprosto pravdu. Učinili jsme jej formálně v rámci jednání mezi ČR a NATO o přístupu k Severoatlantické smlouvě. Naše vláda pak tento závazek přijala prostřednictvím svého usnesení, což bylo následně stvrzeno i rozhodnutím Parlamentu. Záleží jen na nás, jak se k takovému závazku postavíme a jak chceme, aby nás ostatní spojenci vnímali. Postih nám nehrozí. Eventuální narušení důvěry mezi spojenci je daleko horší než jakýkoliv formální postih.:07Radek FoltánSouhlasíte s úpravou provedenou paní ministryní Parkanovou - snížení počtu vyslaných vojáků? Projde tahle změna?14:54Štefan FüleS návrhem, jehož úpravy se týkají zejména misí v Afghánistánu, souhlasím, protože zachovává všechny naše závazky vůči mandátu mise a těm spojencům, kteří jsou na spolupráci s námi závislí. Přijetí návrhu bude znamenat navýšení našich schopností v misi ISAF. Výrazně se to projeví na našem Provinčním a rekonstrukčním týmu /PRT/ v provincii Loghar. Plánované navýšení vojáků v tomto PRT umožní aktivnější fungování civilní složky – a to je to nejpodstatnější, co se od těchto týmů očekává. Upravený návrh s výjimkou Iráku (viz některá z předchozích odpovědí) zachovává původní plánované záměry týkající se zapojení našich ozbrojených sil do aliančních i unijních operací a pohotovostních ujednání (jednotky rychlé reakce NATO a bojové skupiny EU). I z těchto důvodů věřím, že tento upravený návrh projde.:48Milada SudolákováPůsobil jste tzv. na Západě, ale také i na Východě, kde se Vám pracovalo lépe a kde Vám byla bližší mentalita lidí? Z kterého svého předešlého působení máte nejvíce potřebných zkušeností a poznatků pro svou současnou funkci? Děkuji Vám za odpovědi.
Pěkný den.14:59Štefan FüleKaždá z těch mentalit má svá specifika, byť ve skutečnosti jsou mezi nimi menší rozdíly, než to na první pohled vypadá – hlavně když se soustředíte na lidi a ne jejich okolí. I proto se těžko rozhoduji, zda se mi lépe pracovalo v Litvě nebo ve Spojeném království. Na oba tyto pobyty vzpomínáme rádi s celou rodinou. Za nejvíce přínosné ale považuji svoji zkušenost z New Yorku, kde jsem pracoval na Stálé misi ČR při OSN. Šlo o mnohostrannou diplomacii, kde se člověk hodně naučil, zejména pokud šlo o dosahování nějaké shody mezi větším počtem států. Navíc naše působení v Radě bezpečnosti OSN (1994–1995) bylo dobrou školou v bezpečnostní oblasti, předcházení a zvládání krizí. Jeden a půlletá zkušenost z vedení ministerstva obrany mi také hodně pomáhá vyznat se více v obranných a vojenských otázkách.:44Libor K.Pane velvyslanče, máme v našich jednotkách i církevní hodnostáře (kaplany)? Myslím česky hovořící…15:00Štefan FüleUž řadu let působí vojenští kaplani v řadách našich ozbrojených sil. Podle mých informací působí i v rámci větších kontingentů Armády ČR v aliančních misích. V případech delšího odloučení od rodin a zejména v podmínkách náročných vojenských operací mají nenahraditelnou úlohu.Moc všem děkuji za pozornost našim misím v zahraničí a za trpělivost, kterou jste mi věnovali. Š. Füle