Ilustrační foto: Karel Cudlín
Ilustrační foto: Karel Cudlín • Autor: Karel Cudlín

Pavel Komárek
Pavel Komárek • Autor: Archiv autora
Pavel Komárek (*1971) absolvoval Elektrotechnickou fakultu VUT Brno, obor Technická kybernetika a Podnikatelskou fakultu VUT Brno, obor Řízení podniku a právo. Dále získal mezinárodní certifikát podnikového marketingu CIMA. V letech 2000 - 2003 absolvoval sérii kurzů v oblasti marketingu a managementu v rámci Intel Corp. (USA, Velká Británie, Irsko, Německo).
V roce 2003 založil neziskovou nestátní organizaci Prosperita, jejímž hlavním předmětem činnosti je příprava a realizace projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a podpory podnikání.
Je autorem nebo se podílí na projektech, které podporují rozvoj počítačové gramotnosti nejen v České Republice ale i v Evropské Unii. Stal se externím expertem Evropské komise v projektu ERISA, je spoluautorem metodiky EU pro regionální rozvoj v oblasti využití internetu: „Guide to Policy and Practice to eCommunities, eAdoption for Regional Authorities“. Je autorem „Národního programu počítačové gramotnosti“ (zdroj: prosperita-ops.cz).

I takové slovo jako „faktura“ se může stát symbolem potíží. Alespoň v příkladu, který uvádí odborník na rozvoj lidských zdrojů Pavel Komárek. „Když během přijímacího pohovoru zkusím překlopit komunikaci do angličtiny, narazím v naprosté většině případů na neschopnost uchazečů reagovat. A to jde o lidi s vysokoškolským diplomem, nejčastěji z Vysoké školy ekonomické,“ popisuje svoji zkušenost Komárek. „Zkouším pak, zda jsou schopni zformulovat alespoň jednoduchou větu – třeba ,Vaše faktura nedošla, pošlete mi ji ještě jednou.‘ Třetina zájemců se o to ani nepokusí. A zbylé dvě třetiny bojují většinou se spojením ,ještě jednou‘. Slovo faktura znají tak dva.“
Komárek je šest let ředitelem společnosti Prosperita, která se specializuje na přípravu manažerů a lidí řídících vlastní firmy. Jeho kurzy prošly stovky lidí a za tu dobu dospěl k jednoznačně skeptickému závěru: „Náš vzdělávací systém se řítí do propasti. Situace je naprosto katastrofální,“ říká. „Naše školy nejsou schopné připravit žáky a studenty na to, aby v cizím jazyce komunikovali, aby jim byl k něčemu užitečný. Stále jsme spíš přeborníci v soutěži o koncovky minulých časů.“(Z článku v Respektu 41/09.)
 

(On-linerozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)

:00laci
Dobrý den, souhlasím s názorem, že úroveň jazykových znalostí je v této zemi žalostná, a to i mladých lidí. Myslím, že na tento problém existuje jednoduchý recept, který používají skandinávské země (kde mimochodem i pro nás nemožné je realita: anglicky se tam domluvíte i s policistou či revizorem v MHD…)

Skandinávské televize jednoduše přejímají většinu cizích pořadů bez dabingu, pouze s titulky. Děti, které stejně jako u nás televizi konzumují dříve, než se naučí číst, se velmi rychle naučí rozumět i slangové angličtině a němčině. (Jen mimochodem, zároveň se naučí i dříve číst…). Vliv na jazykovou vzdělanost tohoto modelu je mnohem vyšší, než sebelépe jinak investované miliardy do školství a nic to nestojí.

Reklama
Reklama

Do jaké míry se domníváte, že tento model lze aplikovat i v našich podmínkách? Můj názor je spíše pesimistický - očekával bych, že tento model v našich zeměpisných šířkách bohužel narazí na nějaké formy primitivního nacionalismu typu Slovenský jazykový zákon…

10:00Pavel Komárek
V řadě malých zemích je tato praxe běžná, ale primární důvod je v těchto zemích ekonomický - tedy úspora nákladů nikoliv vzdělávání. Riziko pádu sledovanosti a tím i příjmů z inzerce je natolik velké a úspora z dabingu tak malá, že nevěřím, že by se komerční televize vydaly touto cestou. Zejména letos, kdy jim tak výrazně klesají výnosy. Jinou otázkou je, zda by takové pořady neměly být součástí nabídky televize veřejnoprávní. Jsem přesvědčen, že takové vysílání by pomohlo výrazně oživit výuku, představit nová témata, kterými v jiných regionech žijí, a možná by přimělo „statické“ učitele k modernizaci svých metod. Přijde mi však, že je dnes management veřejnoprávní televize hodnocen spíše za úspory a loajalitu nikoliv za kultivaci národa či dokonce rozvoj vzdělanosti. To je dlouhá trať s výsledky po mnoha letech, to není rychlý úspěch, to chce osobnosti s vizí a nadhledem.
PK

:00Mirek Lukeš
Dobrý den, chtěl bych se zeptat v čem myslíte, že zaostáváme v jazykové vybavenosti nejvíce? Jde o pohodlnost Čechů? Nebo je to opravdu dáno přístupem škol?
10:16Pavel Komárek
Problém vzdělávacího systému je špatná vazba na praxi. Vysoké školy často produkují absolventy pro vědecké uplatnění. V řadě podniků vám řeknou, že se jich kantoři doslova bojí, aby se při exkurzi neztrapnili. Přitom nestačí hodinová exkurze, ale učitelé by měli přibližovat studentům reálné úkoly, malé projekty z praxe. Většina absolventů musí nutně najít uplatnění v komerční sféře. Jak ale může připravit do života mladého člověka někdo, kdo v praxi nikdy nebyl a místo aby nasával inspiraci tak, se ji radši vyhne. To se netýká jen jazyků. Rychlost s jakou se mění podmínky na trhu a tedy i požadavky na připravenost studentů nyní a jak se měnily před sto lety je nesrovnatelná. Pokud je vzdělávací systém statický a vychází z principů vtisknutých v dobách Marie Terezie, tak se přirozeně nůžky mezi potřebou praxe a průměrným absolventem rozevírají geometrickou řadou. Uplatnitelnost na trhu mladých absolventů je velký problém. Přitom právě jejich jazyková vybavenost by z nich mohla dělat vítané posily malých firem, které se musí uplatňovat na zahraničních trzích. To je zákon globalizace. Problém je v tom, že na trhu se platí za vytvořenou přidanou hodnotu tj. za konkrétní přínos firmě. Už maturant by měl být rozhodně schopen dojednat obchodní schůzku v cizím jazyce, sestavit prezentaci firmy, vytvořit kultivovanou nabídku, porozumět principu smlouvy, vyznat se v pracovním kontraktu… Potíž je v tom, že o těchto pojmech nemá učitel žádnou představu. Po 10 letech jazykové výuky to však u maturanta zaměstnavatelé právem očekávají.
Stav, kdy jsou absolventi pro personalisty nežádoucí zátěž a nikoliv vítanou posilou vypovídá sám za sebe.
Jiné téma, které jste otevřel je motivace. Ta je u dnešní mladé generace rozhodně jiná. Vše je na dosah a „není proč se honit“. Autorita učitelů klesá a u méně výběrových oborů jsou spíše krotiteli než pedagogy. Vyhozením studenta ze školy ochudí svého zaměstnavatele o peníze, takže se školy mění v drahé „zaopatřovny“ dětí do 25 let. Hlavně, že jsou jedničky a papír na konci studia.
PK

:28Milena Husova
Dobrý den pane Komárku, chtěla bych se zeptat co dělat, pokud chci studovat a zlepšit jazyk, ale školy již nechodím a jazyková škola je pro mě finančně nedostupná. Jak se nejlépe zlepšit?
10:18Pavel Komárek
Musíte mluvit. Neznám Váš profesní cíl ani věk, ale nechte se zaměstnat v prostředí, kde se denně mluví, i kdyby to mělo být „níž“, než byste zvládla v čistě českém prostředí. Zkuste číst trpělivě texty v originále, poslouchat zahraniční zprávy. Dnes je taková nabídka materiálu na internetu a slovník je na něm také po ruce, že kdo chce, najde si obsahově zajímavá témata, která ho baví. Do roka, nejdéle dvou se v cizím jazyce určitě domluvíte. Pak už zbývá se jen naučit specifické pojmy dané firmy nebo oboru, kam zamíříte. Neusilujte v prvé řadě o 100% gramatickou správnost, ale komunikujte, nebojte se mluvit, chyby dotáhnete postupně.
PK

:21Bušek
Chápu, že čeština je jazyk malého národa, chápu také, že bychom se měli učit cizí jazyky. Proč však pouze a výlučně angličtina? Proč nepoložíte uchazečům stejnou otázku o zaplacení faktury ve francouzštině nebo němčině? Poznamenávám, že anglicky mluvím (státní jazyková zkouška).
10:23Pavel Komárek
Pane Bušku, já s Vámi rozhodně souhlasím! Každá znalost, kterou může naše zemička v tvrdé celosvětové soutěži uplatnit, je rozhodně lepší než získávat obživu montováním dílů zahraničními dělníky, kteří pak při poklesu výroby přespávají v okolních lesích. Rozhodně by se neměly vyučovat jen tradiční světové jazyky, ale smysl mají i ty „malé“, a velkou perspektivu mají i jazyky nových světových velmocí - zejména čínština. V Pekingu jsem potkal Holanďany, kteří chodí dopoledne na výuku čínštiny a odpoledne pracují pro svou holandskou firmu. Dělat byznys v cizině a zejména v Číně vyžaduje základní komunikaci a pochopení jejich kultury. Našim dětem budou dávat práci z velké části čínští majitelé.
Jsem ze Zlína a vím, že u Baťů se učili při práci mladí lidé i velmi exotické jazyky (malajština, hindština,…) a po třech letech veleli projektům výstavby a provozu koželužen, kaučukoven, šicích dílen v Indii, Africe, Americe. Odhaduji, že efektivita Baťovy školy práce a těch současných je tak 1:100, ale to se nesmí říkat. Až se bude muset opravdu šetřit tak se s velkou slávou vrátíme od přemrštěné kvantity ke kvalitě, k učňovskému školství, k řemeslům, snad brzy i pochopíme význam místní ekonomiky. Krize až skutečně přijde, bude mít velmi léčebné účinky – přestaneme konečně okrádat naše děti. Budeme rozvíjet malé podnikání a tržní resp. finanční gramotnost, na kterou dnes ani za 18 let studia nezbývá prostor, protože ji „nemá kdo učit“! (Pak nemá náš stát zkrachovat :-).
PK

:57Tomas
Dobrý den, domníváte se, že by se znalost běžné angličtiny a správné výslovnosti zlepšila, kdyby české televize přestaly vysílat pořady s dabingem? Přijde mi zajímavé, jak dobrou znalost angličtiny mají nejen ve Skandinavii nebo v Nizozemsku, ale třeba také v bývalé Jugoslávii, kde jsou běžné titulky. Pokud by pomohl přechod na titulky, jak to prosadit?
10:23Pavel Komárek
Viz moje odpověď výše.
PK

:33Bob
Dobrý den pane Komárku. Jaký jazyk kromě angličtiny se vám zdá z hlediska uplatnění se na trhu práce nejužitečnější? Němčina? A co jiné jazyky? Díky za odpověď a přeji hodně zdaru.
10:50Pavel Komárek
Už jsem uváděl výše. Záleží do jakého oboru Vás srdce táhne, jaké schopnosti máte nadprůměrné. Jedině v tom co Vás baví můžete být špička. Když se rozhodnete pomoci nějaké firmě dobývat trhy blízkého východu, tak se v tom byznysu neobejdete bez arabštiny. Když budete chtít pomoci přenést výrobu českému podniku do Číny, budete potřebovat čínštinu abyste pohlídal kvalitu, únik know-how a řadu dalších specifik. Když budete „dovážet“ německé, ruské, francouzské či jiné turisty, pak musíte znát jejich jazyk. Všechno má něco - čím vzácnější jazyk tím je menší konkurence, ale zase větší riziko jeho uplatnitelnosti.
Nerozhodujte se podle statistiky, ale podle toho co Vás baví, jedině v tom budete mít správný „tah na branku“ a budete nepostradatelný zaměstnanec nebo úspěšný podnikatel. Osobností, které umí a jdou za svým cílem, řeší překážky je na trhu práce zoufalý nedostatek.
PK

:51Eliska
Jedním z témat článku byla i slabá úroveň výuky jazyků na základních a středních školách. Jak byste pomohl svému dítěti osvojit si cizí jazyk? Má cenu investovat do jazykových škol? Pokud ano, podle čeho je vybírat? Jaké jsou další „cesty k jazyku“?
10:58Pavel Komárek
Upřímně jsem na základě bolestných zkušeností u svých malých dětí po letech dospěl k závěru, že je optimální se domluvit s kvalitní lektorkou. Děláme skupinky jen 3–5 dětí, máme domluveny cíle tj. jaké komunikační situace a zásobu slov by měly zvládnout. Jsem rád, že do našeho centra Erudia v Kobylisích nově chodí rády i malé školní děti a je to cenově velmi příznivé i bez dotací. Musí to být hra i výuka a to je těžký úkol. Mohu tento postup doporučit.
PK

:35Zdeňka
Pane Komárku,moje dcera letos ukončila vysokoškolské studium ekonomického směru,obor marketing a manegment.Pět let jsme celá rodina žili v Německu,kde dcera navštěvovala školu a umí tedy perfektně německy,ale bohužel nemůže sehnat práci.Dáte nám prosím nějaký tip,jak má postupovat,nebo na jaké adresy se obrátit???Děkuji
11:19Pavel Komárek
Mám dvě doporučení, která jsou nepopulární, protože je to hodně práce za málo peněz a to mladým často příliš nevoní. Musím hledat práci nikoliv zaměstnání s dobrou výplatou:

1. Najít si obor nebo firmu, která by svým obsahem byla mladému člověku blízká a bavila ho. (Vytipovat klidně firem 10 i víc.)Nabídnout panu řediteli nebo personalistovi, že v daném oboru chci získat praxi, a proto klidně začnu pracovat jako dobrovolník na projektech, které firma realizuje. Představím své schopnosti, nabídnu pracovitost, zápal a flexibilitu, protože ještě nemám tři děti a hypotéku. Pokud nebudu lenoch, tak se časové ztráty, které způsobím firmě z mého doškolování budou stále více kompenzovat mým přínosem. Když nebudu slepí a budu chápat co je kritické, kde se tvoří ve firmě nejvyšší přidaná hodnota tak je šance, že se do půl roku chytnu přímo v této firmě nebo v podobné, je velká. Nevěřím, že by firma časem sama nenabídla aspoň „brigádnickou“ odměnu. To je doba, kdy čím víc práce tím víc se učím a odměna nesmí být rozhodující. Ty zkušenosti je potřeba nasát co nejrychleji. Návyk zůstat na pracáku a sedět doma má pro mladého člověka katastrofální důsledky. Za každou cenu pracovat, být v reálu. I kdyby to měla být na začátku recepční se dvěma tituly. Chytat se větších a složitějších úkolů.
2. Sledovat inzeráty, chodit na pohovory, psát a psát. Zaujmout proaktivitou a zájmem o obor. Pořád je ještě běžné, že si lidé před pohovorem nanajdou čas ani na přečtení webu firmy, kam vyrazili na pohovor.
Více se naše neziskovka věnuje těmto lidem v dotovaných kurzech viz www.erudia.cz
PK

:06honzska
Vážený pane Komárku
Rád bych se vás zeptal, jaké jazyky vy osobně považujete za nejvíce využitelné vzhledem k neustálé globalizaci a smršťování světa? Jaké jazyky bychom se měli učit, abychom v dnešním světe nezaostávali? Jaký zvolit prvý, druhý, případně třetí cizí jazyk a zvládneme to? Dříve to byla ruština, němčina, angličtina. Dnes, myslím, také francouzština a španělština. Někdo volí dokonce japonštinu či korejštinu.
11:19Pavel Komárek
Viz výše.
PK

:41K.H.
Jaké preferenční číslo byste v současnosti dal ruštině? A proč?
11:21Pavel Komárek
Určitě je to perspektivní trh a ruština zažije renesanci. Už dnes tady působí velké finanční skupiny. Chcete-li číslo, pak 4.

PK

:01Magda
Coby zkušený personalista - které dva jazyky považujete za základ vybavenosti maturanta a které pak u absolventa?
11:26Pavel Komárek
Bez angličtiny se nehnete. Tou mluví už většina vzdělaných Němců. Pak zastávám názor „kam mě srdce táhne“. Viz moje odpověď výše. Zda francouzštině nebo španělština. Třetí a čtvrtý jazyk už se učí mnohem rychleji. Nebál bych se ale ani čínštiny. Má ve světě velkou popularitu. Je to region, který bude za deset let dávat práci.
PK

:00Johnie em
V dnešním propojeném světě se nehledá zaměstnání jen u nejbližších sousedů, ale prakticky všude. Nám na škole ještě němčinu vnutili (nemáme na výběr, prostě je povinná němčina a angličtina), ale kdybych si mohl vybrat určitě by padla volba např. na španělštinu nebo francouzštinu. A proč? Ne každý má tak skvělé nadání na jazyky, že jich zvládne třeba sedmadvacet, a tak si nebudu plnit hlavu pro mě nepotřebnými slovíčky, frázemi a gramatikou…
11:27Pavel Komárek
Viz výše.
PK

:07Jiří Tejnor
Zpřesňuje podle vás němčina logické myšlení?
11:27Pavel Komárek
Obávám se, že cit na jazyky a logika využívají jiné hemisféry mozku. Nevěřím tomu.
PK

:38Petr Němček
Podle čeho se mladí lidé nejčastěji rozhodují, který cizí jazyk se naučit, v čem nejčastěji při té volbě dělají chyby a podle čeho by se tedy měli rozhodovat?
Vešel jste někdy do kontaktu s naším MŠMT a pokusil se alespoň navrhnou model nutných změn?
11:30Pavel Komárek
První dotaz viz výše.
Druhý:
Ano, podařilo se naší neziskové organizaci prosadit projekt pro tvorbu výukových pomůcek v němčině a angličtině, které budou vycházet z podnikových potřeb. Jeho výsledky začneme publikovat bezplatně na našem portálu erudia.cz již v příštím roce. Planě tedy nekritizujeme, ale snažíme se tvořit. Že by se strukturální pomoc dala využít v ČR lépe je kapitola sama pro sebe.
PK

:47Jarka B.
Nestálo by za zvážení vytvoření všem dostupného seznamu poskytovatelů výuky cizích jazyků s přesně vymezených bodovým ohodnocením?
11:39Pavel Komárek
Strategie rozvoje lidských zdrojů schválená vládou před mnoha lety popisuje, jak úžasný systém dalšího tedy mimoškolního vzdělávání ČR potřebuje, abychom byli konkurenceschopní. Krásný dokument, realita je ale nula! A to v době, kdy naše země má konkurovat znalostmi. Pozor, nikoliv počtem diplomů a maturitních vysvědčení, ale hodnotou vytvořenou ze znalostí. To je gigantický rozdíl! Miliardy korun tečou do rozšiřování kapacit VŠ (přitom do dvou let budou mít kapacitu pro všechny novorozence), ale na propracovaný systém peníze nezbývají. Jen řeči a řeči o znalostní ekonomice. Novou nadějí je ESF, z něhož by MŠMT mohlo postavit už příští rok velmi kvalitní celostátní systém na nohy. Pokud to neuzurpují „vlivové skupiny“, tak každý, kdo se bude chtít učit jazyk, nebo s pracovat počítačem či umět „dělat byznys“, dostatne velkorysý příspěvek. Držme si palce, ale mám obavu, že jsme v tomto ohledu hodně východní Evropa.
PK

:27J. Zázvorka
Nevidíte určitý zádrhel i v tom, že dnes většina studujících angličtinu používá velmi dobře vytvořenou učebnici Headway, ale u němčiny prověřená a úspěšná učebnice chybí? Všichni o nově vydané informují jako o té právě nejlepší, ale dost často člověk skočí na špek.
11:39Pavel Komárek
Máte pravdu, a to často Headway 10 let starou. Modernizace pomůcek na současnou realitu by mělo být nejvyšším zájmem resortu školství. Generovat atraktivní moderní pomůcky centrálně a po internetu je posílat do každé vesnice či domácnosti je nejefektivnější využití veřejných prostředků jaké si lze představit. Chce to ale koncepční přístup, dlouhodobou strategii.
Díky bohu za každého, kdo se chce učit jazyk nebo být vzdělavatelem. Je to charita, ale dlouhodobě pro společnost mimořádně užitečná. Tržní síly nás k řádově vyšší kvalitě vzdělávacího systému bohužel neposunou. Tak dlouhou investici s minimální nadějí na návratnost nikdo neudělá. Ta návratnost je v růstu produktivity práce, tu žádná vzdělávačka nezinkasuje.
PK

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte