O vzdělávání, kultuře i vědě s Jiřím Zlatuškou

Jiří Zlatuška

Co lze očekávat od chystaných změn ve školství, reformy vědy, i o tom jak podporovat kulturu, můžete vést hodinovou on-line diskusi.

(On-line rozhovor je časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:24bubuProč si myslíte pane senátore, že někteří poslanci tolik odmítají zavedení školného na vysokých školách? Je to populismus nebo jsou důvody oprávněné?11:16Jiří ZlatuškaDůvody, které by mi připadaly jako oprávněné, neznám. Často se objevují výhrady k sociální únosnosti nebo podpory sociálně potřebných studentů jako podmínky pro zavedení školného, taková opatření však ve skutečnosti byla spojena s každým z návrhů zavedení poplatků, který se až dosud zvažoval. Platí to pro poplatky, které v návrhu nového zákona o vysokých školách navrhoval na konci devadesátých let ministr Jan Sokol, a totéž se týkalo i všech návrhů, které (neúspěšně) přicházely poté. Výhrady, které zaznívaly a zaznívají , tj. „školné potřebujeme, ale zavedeme je až za několik let“ nebo „školné ano, ale jen jestli bude doprovázeno stipendii nebo půjčkami“, atd., atd., mi připadají jako kdybych slyšel „pršet může, ale muselo by se nejdřív zajistit, že v mracích bude voda, nikoli pára“.Populismus kolem školného ovšem vidíme i jinde: V Británii ho zavedli levicoví labouristé, zatímco konzervativci byli velmi ostře proti (až David Cameron si předsevzal tento odpor britské pravice proti školnému změnit). U nás se pracuje na modelu odloženého školného, který má fakticky povahu jakési „absolventské daně“, která se vysokoškolákům přičte k jinak „rovné“ dani. Politické strany kolem toho hodně lavírují a jít do podstaty věci se nikomu nechce, protože by to mohlo být nepopulární.:41RadkaNeustále slyšíme, že je žádoucí na vysokých školách užší sepětí akademické a komerční sféry. Vy sám si myslíte, že je možné spojit tak rozdílné sféry? Já sama si to vůbec nedovedu představit právě proto, že pracuji v IT firmě a přijde mi, že akademici jsou odtrženi od reálného světa a velmi málo akční na rychlý svět komerce.11:25Jiří ZlatuškaAkademici nemají dělat komerci, jsou tu proto, aby přispívali k vytváření nových poznatků, i k tomu, aby tyto poznatky pomáhaly rozvíjet schopnosti, které studenti po absolutoriu využijí. Jsem přesvědčen o tom, že je chybou označovat studenty jako nějaký „produkt“ vzdělání, který odebírají firmy nebo průmysl. Vysoká škola pomáhá rozvíjet studentovy schopnosti dalšího uplatnění. Pokud si absolvent vybere jiné uplatněné, než konkrétní firmu, která by o to stála, vidím v tom ve větší míře nedostatek firmy, která nedokázala absolventovi nabídnout dostatečně atraktivní práci, než problém školy, že nezúžila studentovo vzdělání tak, že by si s diplomem v kapse nemohl vybírat.:13MilanDobrý den,jak se díváte na stávku učitelů? Je podle Vás oprávněná? Mně se nelíbí, že někdo volí toto povolání, protože chce mít hodně volna a prázdnin, učí pořád to stejné a stejně, a přitom by chtěl mít plat jako dobře placený specialista v jiném oboru.Milan11:36Jiří ZlatuškaPochybuji o tom, že si učitelé volí své povolání kvůli prázdninám, mladí učitelé navíc se svým vzděláním mají spousty jiných příležitostí, pokud by neviděli učitelské povolání s dostatečnou dávkou idealismu a schopnosti brát ho jako poslání. Jsem ovšem skeptický k plošným požadavkům navyšování tarifů bez ohledu na kvalitativní nebo výkonové hodnocení, v tomto s odbory nesouzním. Souhlasím s tím, že jsou obludné sumy peněz vynakládány tam, kde přinášejí menší efekt, než kdyby byly investovány ve prospěch vzdělání našich dětí. Přinejmenším část tohoto problému je ovšem strukturální a nespraví se jen plošným přilitím peněz. Jednotlivým učitelům možná nezbývá nic víc, než se ke stávce přidat, od bossů v odborářských centrech bych ale čekal větší rozsah vhledu do problému, nikoli jen stávkový populismus.:23P. StanislavskýVážený pane profesore, myslíte si, že je v rámci ekonomického rozvoje vysokého školství udržitelný současný trend přijímání tak vysokého počtu studentů, zvláště v humanitních oborech? Má to přece řadu negativních dopadů, zvl. na kvalitu výuky a studentů, se kterými se školy „neloučí“ z pragmatických důvodů tak často, jak by měly. Navíc se na nich dle mého soudu páchá tak trochu křivda vzhledem k jejich dalšímu uplatnění. Děkuji.11:39Jiří ZlatuškaVysokoškolská kvalifikace je dnes celosvětově podmínkou k lépe kvalifikované práci, má vysokou návratnost jako osobní investice (tím nemíním jen peníze na dřevo, ale úsilí, čas, atd.) těch, kteří vzdělání získali, i vysokou návratnost společenskou. Z ekonomického hlediska by nebylo udržitelné stavět bariéry přístupu ke vzdělání větší, než jsou v jiných rozvinutých zemích. Pružnost a rozhled, které humanitní obory poskytují, se z nějakého důvodu velmi často podceňují. Uvažme ale skutečnost, že dominující aktivitou ve všech průmyslově vyspělých zemích je činnost v sektoru služeb, zemědělství se mírou zaměstnání populace dostalo na jednotlivá procent už dávno a průmysl s růstem produktivity klesá na úroveň pod dvacet procent vpodstatě všude. Prosperita dnes není dána dělnickou nebo rolnickou třídou, ale mnohem víc lidmi v kategorii tzv. „symbolických analytiků“, kde se překvapivě často uplatňují lidé se vzděláním, které se vymyká schématům zažitým z dob, kdy byla populární úzce technicky vzdělaná „pracující inteligence“. Řada populárních schémat je také zcela mimo realitu – vezměme třeba to, že ve Spojených státech pracuje větší počet lidí jako vysokoškolští učitelé, než jako výrobci hamburgerů.:47Jana PerinovaDobry den,
podle vaseho nazoru zavedeni skolneho muze pomoci uchazecum z nizsich socialnich vrstev studovat VS, protoze na skolne by si brali statem garantovane pujcky. Pro cloveka, ktery se tim nezabyva to ale zni dost paradoxne - mohl byste to nejak vice vysvetlit?Dekuji11:17Jiří ZlatuškaS tím, jak vzrostl podíl populace mající přístup k vysokoškolskému studiu, přestává být celosvětově možné financovat studium bez nějaké formy podílu samotných studentů na nákladech studia. V současném „bezplatném“ systému se na studium dostává téměř polovina populačního ročníku devatenáctiletých, ta druhá polovina se jim na to ovšem ze svých daní připlácí. Školné může pomoci tomu, že část tohoto přerozdělování peněz se odehraje ve větší míře mezi těmi, kteří se vzdělání účastní – jednoduše řečeno školné bohatších studentů může být využito k podporám nadaných, ale méně majetných, je přitom v zájmu těch majetnějších mít kolem sebe také nadané spolužáky, kteří zvýší úroveň studované školy i jejich vlastního vzdělání. V zemích, kde se školné platí, dochází prokazatelně k menší sociální selektivitě než tam, kde je vše zadarmo, ale úředníci nebo byrokrati zavádějí umělá omezení přístupu ke vzdělání, aby vše ze státní kasy zaplatili. Systém státem garantovaných půjček považuji za hodně nákladný z hlediska toho, co potřebuje k chodu. Může ale zlomit často iracionální obavy z poplatků. Splácení těchto půjček má konec konců charakter prvku progresivního zdanění těch, kteří s dosaženým vzděláním lépe pracovně uspějí. Z tohoto hlediska by mohl být docela akceptovatelný i pro levici.:46Jan DobrotaDobrý den,
myslíte si, že se do kultury a školství začíná ze státního rozpočtu investovat více peněz?(Tedy nastává zlepšení trendu.)12:03Jiří ZlatuškaNe, rozpočtové výhledy svědčí o opaku.:05VedralDokážete pochopit, že jen vzdělání, které si člověk získá za cenu toho, že něco obětuje má nějaký smysl? Proč ulehčovat studium nějakými výhodami? K čemu nám nám jsou „vysokoškoláci“ v oboru sociálních „věd“. Mávají diplomem a většinou obtěžují starší lidi, nebo hledají práci na úřadech. Nemělo by se spíše snižovat procento takzvaně vysokoškolských vzdělaných lidí?11:58Jiří ZlatuškaVysokoškoláci v oboru sociálních věd mají podle všech statistik hodně dobré uplatnění (a platí to i pro zahraničí). Snahy o snižování procenta vzdělávaných tu v minulosti byly. Viděl jsem statistiky z Brna, podle kterých před rokem 1941 studovala na víceletých gymnáziích zhruba polovina české populace v Brně, což se po jednorázových zkouškách cílených směrem, který navrhujete, snížilo na polovinu. Od té doby jsme se ani na prvorepublikovou úroveň nedostali. U vysokých škol (mluvíme o bakalářské úrovni) by ve srovnání se světem měla Vámi navrhovaná redukce podobný charakter.:38TGDobry den, na Vasem blogu se neustale docitam, jak cast reformy VaV zamerena na hodnoceni vysledku vedy spatna (je zalozena na citacni databazi jedne firmy atp.). Odmýšlím ted humanitni vedy - jakym zpusobem by jste navrhoval merit vykony zakladniho vyzkumu (nikoli aplikovaneho) vy (prosim strucne)?12:23Jiří ZlatuškaScientometrické podklady jsou samozřejmě nutné, musí být ale metodologicky korektně zpracovány (to se neděje). Mechanické rozdělení financí na bázi problematických kritérií (humanitní obory jsou znevýhodněny, naprostou parodií je způsob hodnocení patentů nebo aplikovaných výstupů, které připomíná vykazování úspěchů budování komunismu před rokem 1989 - naprosto nechápu, že se na tomto vidění světa podepisuje vláda, která by měla mít méně minulým režimem deformované vidění světa) je hodně nevhodné, protože se bude mít tendenci promítat do stejného rozdělování na úrovni jednotlivých institucí. Reforma se sice zaklíná RAE na té nižší úrovni, ale rozdělování peněz na těchdvou úrovních nemůže jít podle divergujících kritérií. Hodnotící data by měla být kombinována s úsudkem expertů. V přípravě reformy je bohužel vše podřízeno rychlosti na úkor kvality. Cena ztracené příležitosti neudělat to pořádně vidím jako větší problém, než malé dílčí přínosy (pokud jaké budou).A nejedná se jen o měření, problematické jsou výchozí body reformních návrhů - kde je veřejný zájem a místo pro veřejné prostředky ve vztahu k základnímu a aplikovanému výzkumu, plus integrální vazba veřejně financovaného výzkumu na vysokoškolské vzdělávání, role státní podpory a místa pro působení tržních mechanismů, vazby inovací na tržní prostředí, nikoli prostředí produkující obecně využitelné pozznatky, atd., atd. Reforma verbálně bičuje vědce k lepším a kvalitnějším výsledkům, ale reálně otevírá cesty, jak peníze na vědu přelít do komerčního prostředí s podstatně menší kvalitou i nároky na výsledky.:21AlexandrDobrý den.
Mohl byste při vědomí známých požadavků růstu počtů studentů na vysokých školách a skutečnosti významě klesajících počtů učňů na SOŠ proti rostoucí poptávce po řemeslných profesích na trhu práce, ukázat na slabá místa současného vzdělávacího a sociálního systému? P.S. Nerad bych zjednodušoval, ale že Gaussova křivka rozložení inteligence v populaci je obecně známou skutečností potvrzovanou jak pedagogy na vysokých, tak i na středních školách.11:29Jiří ZlatuškaStejné rozložení schopností a nadání bude i v jiných rozvinutých zemích, nevidím tedy moc smyslu omezovat naše děti v přístupu ke vzdělání. Nedostatek řemeslníků není způsoben rozšiřováním příležitostí k vysokoškolskému studiu – žádné výhledy nesvědčí pro to, že by se podíl populačních ročníků nastupujících k bakalářskému studiu dostával nad padesát procent, v té zbylé zbylé polovině zůstává pořád ještě dost těch, kdo by se mohl řemeslu věnovat (nemluvě o imigrantech). Problematický jez působ vzdělávání na SOŠ, vztah mezi mírou všeobecného vzdělání a specializací pro profesi, atd. Nepodceňujte také obecnou informovanost o vyhlídkách na uplatnění, kterou mají rodiče i studenti. Na velký nedostatek řemeslníků by trh reagoval výrazným zvýšením jejich příjmů, skutečná situace na trhu práce však svědčí spíš pro to, že je stále ještě výraznější nedostatek lidí s vyšším vzděláním (a statistiky o vzdělanosti v naší zemi ve srovnání se zeměmi jinými to dobře potvrzují).:23Arnošt BednářDobrý den. Dovedl byste odhadnout, proč dosud žádný z pedagogů nereagoval na výzvu http://podnety.cz/podnet-cislo-20070106060606 ?11:40Jiří ZlatuškaNezoufejte, třeba se Vám jen jako pedagog nepředstavil. (Mimochodem, posouzení, které k tomu nechal udělat Petr Pithart považuji za velmi věcné a kvalitní.):57Jan NápadnýDobrý den, z čeho podle Vás pramení důvod, že vysoké školy v Brně mají proti ostatním městům tak špatnou pověst?11:41Jiří ZlatuškaHm, viděl jsem města, která do svých univerzit investovala například tak, že revitalizovala brownfields a postavila univerzitám budovy prakticky na klíč a ze svého. K tomu je v Brně dost daleko, vědomí přínosu, které pro Brno vysoké školy znamenají, je mezi komunálními politiky na hodně nízké úrovni. :36Jana TáborskáDobrý den,
dokázal byste jednoduše vysvětlit, proč jsou pro společnost humanitně a sociálně vzdělaní lidé stejně důležití jako ti vzdělaní v přírodovědném či technickém směru? Co soudíte o současném postoji většiny lidí k terciálnímu vzdělávání pouze jako k přípravě pro zaměstnání, nemyslíte si, že je v dnešní době role vzdělání jako osobního rozvoje a zájmu spíše potlačována? Proč spolu přírodní a sociální vědy nedokaží nalézt společnou řeč a jaké to může mít následky?
Děkuji za odpovědi.12:13Jiří ZlatuškaZmiňoval jsem to už ve dřívější odpovědi kolem symbolických analitiků a významu činností sektoru služeb. Ale není to jen takto přízemně materiální - vzdělání má sloužit človeku k tomu, aby se orientoval ve světě techniky a přírodních sil, ale také společnosti, ve které žije. Klapky na oči na žádné z těchto stran nepomohou. Humanitně vzdělaný člověk, který odmítá nahlédnout do reálných rizik světa, ve kterém žije, bude demonstrovat proti jaderné energetice a nevšimne si, že alernativy jsou mnohem rizikovější (můj oblíbený příklad z obdobné situace se týká toho, že se spousta lidí bojí při letu letadlem, aniž by si uvědomila, že podstatně rizikovější část cesty byla příjezd na letiště nabo cesta z něj). Obdobně techničtí fachidioti s klapkami svých technických řešení na očích mohou způsobit nedozírné škody na kvalitě života spousty lidí koloem sebe. Vidím jako hodně důležité pěstovat a podporovat příležitosti k tomu, aby vzdělání bylo ve velké míře všeobecné a přírodní a sociální obory kombinující. Nejde tomu podřídit všechno, podmínky pro to by ale měly být cíleně zlepšovány a podporovány.:31Jiří HorákNezpůsobí reformy ve vědě odliv některých odborníků do zahraničí? Budou pozměňovací kroky prováděny s ohledem na situaci ve vědeckých oborech v okolních zemích?12:04Jiří ZlatuškaMobilita našich studentů i absolventů je velmi nízká, řada z nich se kvůli dobrému pracovnímu uplatnění v poslední době dokonce zpět vrací. Ve vědě bychom se měli snažit o zmenšení efektu samoplození na našich institucích, podporovat to, aby naši studenti odcházeli do zahraničí a k nám přicházeli vědci i odborníci z ciziny. Toto promíchání je na dobrých zahraničních institucích zcela běžné, u nás zůstává stále spíše raritou.:20Jindra PavlátMůžete pro změnu situace ve školství více udělat jako senátor nebo jako děkan Muni?12:42Jiří ZlatuškaHm, snažím se abych po sobě nechal nějakou pozitivní stopu v čemkoli co dělám. Hodnocení toho, kde se mi co daří, bych ale raději nechal na těch, kteří mne při tom sledují. Necítim se být nezaujatý. :-) :-)Vám i ostatním děkuji za otázky i za pozornost.:06Dušan ŠlosarPane senátore, jak vysoký by musel být poplatek za vysokoškolské studium, aby podstatně ovlivnil rozpočet vysoké školy?11:42Jiří ZlatuškaV počtech, o které jedná na žádaných školách nebo oborech, by byl poznat i poplatek, který by odpovídal měsíčním účtům za mobilní telefon (těch je v ČR přes deset milionů, takže to považuji za částku sociálně dostupnou). Nepovažuji za důležitou jen tu částku samu o sobě, ale také indikátor říkající státu, že na studijní místo, na které přispívá i sama studentka, by stát nemusel váhat podstatně větší částku přidat. Když se sestavoval rozpočet vysokých škol na letošní rok, vycházelo se z orientačních čísel přijímaných studentů, na které měly stačit finance. Některé školy měly takový zájem, že vzaly mírně víc uchazečů, než tyto počty udávaly. Nedostaly na ně státní peníze (přespočetní studenti byli „odpočteni“). To by mohlo být docela logické, kdyby na jiných školách nebyl o tolik menší zájem, že počty studentů, na které měl stát připravené peníze, nedokázaly dosáhnout. Počet těch neobsazených míst je zhruba stejný, jako těch přespočetných. Pokudby si studenti svým školným třeba jen symbolicky připláceli, znamenalo by to větší tlak na stát, aby finance šly tam, kde je o studium zájem.Abych ale nebyl špatně pochopen - studenti zde samozřejmě nejsou proto, aby přinášeli škole peníze. Škola je zde pro studenty, a k tomu patří i přiměřená náročnost při přijímání, požadavcích na obsah studia, atd. nechceme-li ale nad sebou rozhodujícího všemocného byrokrata, dost těžko se úplně vyvážeme z toho, že zájem o věci i jejich hodnota se penězi v nejaké míře měřit dá.:59Zuzana JančuškováPochopil jsem, že by reformou vědy mělo dojiít ke zkvalitnění udělování potřebných grantů a kontroly nad jeich využíváním a výsledky. Mají příjít také velké dotace do vědních oborů z EU - jak a jakou měrou se toto dotkne Masarykovy univerzity?11:53Jiří ZlatuškaKontrola bude velmi malá v aplikovaných oblastech, tam má systém hodnocení výsledků velmi blízko k parodii. propočty, které jsem viděl, řadí Masarykovu univerzitu k jedněm z nejúspěšnějších institucí z hlediska výsledného přílivu finančních prostředků. Systém ale nebude motivovat k úplně rozumnému chování a ani toto „polepšení si“ pro MU nepovažuji za polehčující skutečnost pro vady, které připravované reformní kroky mají. (Skutečnost, že pan Blažka z Rady vlády pro výzkum a vývoj ta předběžná data před pár týdny dal Hospodářským novinám k otištění, považuji za smutný postup, kterým se vidinou finančních zisků snaží zalepit ústa věcně argumentujícím oponentům. To ale patří ke způsobům, kterými příprava reformy probíhá…):51Klára LiškováJak Vy vnímáte situaci s rozdělováním grantů divadlům v Praze a jak jsou na to divadla v Brně a moravském kraji?12:07Jiří ZlatuškaMyslím, že je dobře, že pražský primátor tak trochu hodil radního Richtra přes palubu - ještě lepší by bylo, kdyby ho pustil úplně a skočil za ním. Brněnská situace není tak katastrofální. Ovšem ze způsobu, jak město nechalo zahynout Divadlo v 7 a půl je mi hodně smutno, a z toho, jak se obecně málo doceňuje význam mecenášské podpory kvalitních institucí, které se nepodbízejí lacinými aktualizacemi nebo problematickou komercí typu plánované Landovy hry, také.