Diskuse s Jiřím Papežem

Jiří Papež

Mít grunt znamenalo po desetiletí nepříliš vítanou starost. Majitelé často ani nevěděli, kde jejich pozemek je a kdo na něm hospodaří. Česko je totiž na papíře rozsekané na miliony políček, ale navenek jsou vidět jen velké širé rodné lány, které mají v nájmu většinou zemědělská družstva. Je to unikát: zatímco v Evropě většina zemědělců hospodaří na svém, v Česku z pětaosmdesáti procent pracuje na půdě někdo jiný než vlastník. Dokud byla půda nezajímavé zboží, nikdo se o tenhle pozůstatek kolektivizace moc nestaral. Jenže to se teď mění.

Mottem změn je, že všichni vlastníci by měli mít možnost zjistit, kde jejich pozemky leží a získat k nim přístup. Stát nabízí, že práci, kterou v okolí měst financují realitky, zaplatí sám nebo s pomocí Evropské unie. Říká se tomu komplexní pozemkové úpravy a mohly by znamenat revoluci v zemědělství (Více v článku Tomáše Pavlíčka - Zlatá horečka na českém venkově).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:41JindraJaké procento z příjmů zemědělce tvoří různé dotace a subvence a jaká by měla být situace za 5 a 10 let? Často slyším, že zemědělci se starají o krajinu, nicméně mám vinohrad uprostřed družstevních lánů a opak je pravdou - eroze, rozbité cesty, likvidace roztroušené zeleně atd. Kontroluje vůbec někdo jak se „zemědělci“ o krajinu starají? Podle mne jsou to vyhozené peníze z okna.10:35Jiří PapežJe to různé v různých státech EU, výše dotací se také liší podle druhu produkce nebo nadmořské výšky, kde zemědělec hospodaří. Zatímco u nás je to necelá polovina příjmů, například v Řecku, Finsku nebo Německu i Rakousku to může být až 90 procent. Většinou jsou to peníze EU. Z celkového rozpočtu EU plyne do zemědělství téměř polovina. To je dlouhodobě složitě obhajitelné a proto celá EU hledá způsob, kde ten objem dotací snížit.
Co se týká kvality hospodaření a péče o půdu, je to jedno z kontrolovaných kritérií správné zemědělské praxe a při jejím nedodržení může být zemědělec krácen na dotacích. Pokud máte konkrétní případ, obraťte se s ním na příslušnou okresní Agenturu ministerstva zemědělství.:04Petr NovákDobrý den, mohu se vás zeptat na váš odhad, kdy budeme zcela závislí na dovozu potravin ze zahraničí? Kdy dojde ke zničení českých zemědělců a půda bude ve vlastnictví zahraničních spekulantů a velkých holdingů? Kdy přestane zábor nejbonitnější zemědělské půdy pro účely výstavby různých skladů a dalších developerských hrůz? Rád bych uvítal vaše odpovědi na tyto otázky, i když chápu, že jste součásti struktur, které mají české zemědělství zcela zničit.10:36Jiří PapežJá doufám, že české zemědělství zde zůtane a bude mít svou dobrou pozici v rámci celé Evropy. Je to mé přání a také se snažím v této věci pomáhat. Jsme velmi dobře konkurenceschopní v řadě komodit, máme dobré předpoklady být úspěšní a souhlasím s tím, že hlavní prioritou zemědělství je produkce potravin. I mne mrzí zábory kvalitní půdy a její trvalé znehodnocení. Je zde ovšem třeba říci, že to nemá v rukou parlament, ale jednotlivé obce, které schvalují své územní plány.:09Silvie KrátoškováDobrý den!
Chtěla bych vědět, zda se v České republice, resp. v celé EU připravují a budou zavedena (a kdy) taková pravidla pro chov domácích zvířat, který by jim umožňoval prožít život když ne plnohodnotný, tedy alespoň bezbolestný a to včetně jeho zakončení (Viděl jste někdy život kuřete včetně smrti??? A chutnalo Vám pak kuřecí?).
Dále prosím o vysvětlení, proč se biozemědělství kvůli přísným opatřením (velmi často přísnějším než v EU) často nevyplatí, zatímco peněz na dotace pravidené i jinak pravidlené (sucho, mokro, zima, vedro …, tedy vždy něco) pro tzv. klasické zemědělství je vždy dost? Proč néní biozemědělství dotováno více na úkor klasického zemědělství, když přináší řadu kladných externalit - jak jsou tyto externality svým původcům hrazeny, jestli vůbec (např. se týká i včelařů)?
Neměla by bohatá společnost směřovat spíše k omezení přebytků (= omezení dotací velkochovům a velkopěstitelům) a naopak k podpoře ekologického zemědělství? Jaký je Váš názor na toto a co pro to PS a vláda dělá, rep. hodlá udělat?
Děkuji za odpovědi.10:38Jiří PapežPohoda zvířat, jak se nazývá celkově péče o chovaná zvířata, je také jedním z kritérií správné zemědělské praxe. Myslím si, že systém je nastaven v této oblasti dobře a když dojde k jeho porušení, je to selhání jednotlivce. Poslední takový hrozný případ nezodpovědného chovatele byl z Vysočiny. Věřte mi, že při každém projednávání příslušných zákonů hledíme i na oblast péče o chovaná zvířata. Naposledy se upravovaly některé záležitosti v novém zákoně na ochranu zvířat proti týrání. Bio zemědělství má určitě budoucnost, je také více podporováno a celkový zájem zákazníků o bioprodukci svědčí o tom, že je to perspektivní oblast zemědělského podnikání. Bio potravina má také jedno velké plus – je většinou čerstvá, tedy pochází z blízkého okolí. Můžeme tedy nepřímo podpořit naše podnikatele. Já to tak dělám.:11M. KotoulekNejdou tedy bruselské peníze (dotace) na rozvoj venkova proti dotacím zemědělcům? Existuje zde nějaký kompromis?10:42Jiří PapežNejdou. Hlavními příjemci dotací na rozvoj venkova jsou právě zemědělci, ale je důležité, že ne jedinými. Jsou to prostředky určené nejen k šetrnějšímu způsobu hospodaření v přírodě, ale také pro hledání příjmových alternativ pro lidi, kteří na venkově žijí a nechtějí se nebo z nějakého důvodu nemohou mít jako hlavní zdroj právě zemědělství. Kompromis se hledá stále a je otázkou nepřetržitých diskusí.:59T. LinhartJak moc nyní spolupracujete s panem ministrem na reformě venkova? Kolik toho zůstalo původního? Jak moc se současná koncepce liší od té Vaší? A jak moc se na reformě podepisují určité „tlaky“ z EU?10:45Jiří PapežS panem ministrem Gandalovičem spolupracujeme a komunikujeme velmi dobře, jeho konkrétní kroky v řadě oblastí naplňují program, který jsem jako stínový ministr ODS pro zemědělství tvořil. A jsem za to rád. Hodnotil jse působení ministra v úřadě ve svém vystoupení na ideové konferenci ODS letos v dubnu a mé vystoupení lze nalézt na www.jiripapez.cz. Tlaky z EU jsou někdy nepříjemné, ale musíme si umět obhájit svou pozici. Náš program ale s řadou nyní realizovaných opatření EU tak trochu počítal a byl na ně připraven. O to snazší je nyní hledání cest v evropských záležitostech ovlivňujících český venkov. Některé naše programové záležitosti budou i součástí priorit českého předsednictví EU na jaře příštího roku.:36Radek ZikaChcete docílit toho, aby si lidé více své půdy hleděli, udržovali pozemky a zabraňovali erozi půdy - jak (kromě možných finančních dotací)? Kdo naučí lidi jak správně obhospodařovat svůj grunt? Máte nebo vypracujete nějaký manuál?10:46Jiří PapežManuál je dobrý nápad, zamyslím se nad tím. Dotace nejsou samozřejmě všelék. Někdy působí dokonce proti zdravé logice. Ale obecně lze říci, že kdo nemá v sobě vztah k půdě dán tak říkajíc do vínku, těžko se ho učí. Vztah k půdě byl bohužel zpřetrhán během komunistické vlády jedné strany a násilnou kolektivizací. A právě šrámy z této doby se hojí na venkově a v lidských srdcích jen velmi těžce. Sám fakt, že dodnes nejsou dořešeny restituce a řada lidí se nedostala ke svému komunistickým režimem zabavenému majetku, je smutnou vizitkou naší doby. v tomto smyslu cítím sám určitý díl viny a v našem programu se snažíme věc posunout dál. Chceme dát lidem šanci se svým majetkem hospodařit a nakládat, jak je normální v civilizovaném světě. K tomu kromě jiného přispějí i námi preferované pozemkové úpravy jasně definující hranice pozemků a jejich zpřístupnění.:54Lenka VaňátkováCo se stane s pozemkem u kterého není možné dopátrat majitele?10:51Jiří PapežSpravuje ho pozemkový fond nebo úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který s ním může naložit dle platných zákonů. Tedy ho může nabídnout k převodu jako restituční náhradu nebo obci nebo ho prodat. Nebo také může zůstat ve vlastnictví státu.:51Málek Fr.Zemědělci troubí na poplach že se chystá jejich likvidace - namáte skutečně obavy, že pro jedno zničíte druhé?10:53Jiří PapežNemám z toho strach. O likvidaci a o tom, jak je vše špatné hovoří někteří zemědělští představitelé již dlouhou řadu let. Často jsem slýchal, že do roka se vše rozpadne a skončí, ale po letech se s těmi samými lidmi potkávám opět, stále hospodaří, jen mají lepší a dražší auto. Určitě žádná likvidace českého zemědělství nehrozí. Ostatně statistickým úřadem zveřejněná data o hospodářském výsledku zemědělství za loňský rok hovoří jasně. Doporučuji na www.csu.cz.:36Vaclav RychtarCo se tedy od Ceske republiky v ramci Unie chce? Puda pro biopaliva nebo potraviny?Jaka je perspektiva ceskeho zemedelstvi z vaseho pohledu?11:01Jiří PapežTo, jestli se na naší půdě bude pěstovat surovina pro biopaliva nebo pro potraviny je hlavně na rozhodnutí jednotlivých hodpodářů. Nechtěl bych toto jejich rozhodnutí ovlivňovat státním zásahem – tedy dotacemi. Jsem rád, že se česká vláda rozhodla nepodporovat přímo a nad rámec pravidel EU výrobu biopaliv. Sám ambiciózní plán EU na výrazný podíl biosložky v pohonných hmotách v roce 2020se nelíbí vládám v chudém rozvojovém světě, a já je docela chápu. Mně osobně se také příliš nělíbí, když se v motorech aut spaluje produkt z obilí, které je primárně určeno k výrobě potravin a na světě je ve stejné době právě obilovin nedostatek. Na celossvětovém trhu prudce roste jejich cena. V několika státech, například Egyptě, již proběhly dokonce pouliční bouře kvůli nedostatku drahého obilí.
Obecně má rostlinná výroba v České republice určitě dobrou perspektivu. Máme pro to vhodné klimatické i hydrologické podmínky. Do budoucna budeme s naší rostlinnou produkcí podle mého názoru hrát ještě výraznější roli.:57Tomáš KučeraV jednom článku si přečtu, že Česko má mnoho polí, v druhém že má tolik zalesněné plochy jako nikdy předtím. Co je tedy pravda? Jak se k reformě zeměděltví staví lesnický průmysl?11:05Jiří PapežAno, procento zornění zemědělské půdy je otázka k diskusi, ale spíše v rovině, zda je vhodné rozorávat a sít plodiny i v oblastech, kde hrozí splavení půdy při prudkém dešti, nebo zda je vhodné rozorávat velké lány, z nichž pak vítr odnese kvalitní ornici. To se děje například v některých oblastech jižní Moravy. Tam například můžeme větru postavit hráz z pásů lesa, vhodným umístěním přirozených vodních ploch, například rybníků, pak také pomalu měnit mikroklima.
Ano, zalesnění je u nás největší za poslední desetiletí. To je dáno kromě jiného tím, že v horských oblastech, kde kdysi bývaly louky k pasení dobytka, jsou právě tyto nahrazeny lesním porostem. Ale je to asi správné. Významně se změnila produktivita práce, užitkovost i další aspekty zemědělské výroby. Proto je vždy lepší případný nadbytek zemědělské půdy zakonzervovat pro příští generace zalesněním, než ji trvale znehodnotit výstavbou. Myslím si, že lesnictví s reformou zemědělství nemá žádný zásadní problém. Naopak. Znám lesnické společnosti, která tohoto trendu využívají a sází plochy rychle rostoucích dřevin určené ke spalování pro výrobu tepla nebo elektrické energie.:50M. PicekJe možné v Evropě najít podobný fungující sytém nakládání s půdou který by byl důkazem toho, že reformní kroky budou úspěšné? Máte svůj tým odborných poradců (odborníků)?11:14Jiří PapežAno, podobný systém existuje například v sousedním Německu, které se navíc v bývalé NDR snaží dělat s pozemky velmi podobné věci ve vztahu k půdě, jako my. Na druhou stranu je třeba říci, že vzájemná spolupráce v těchto oblastech je užitečná pro všechny státy a také probíhá. Především s Německem, Rakouskem a Slovenskem.
Ano, mám svůj odborný tým poradců, nemohu si hrát na to, že rozumím úplně všemu.:52J. PokornýJaké „reformní“ kroky nás (zemědělce) tedy ještě tento rok čekají?11:22Jiří PapežNemyslím si, že se hned letos pro vás něco významného změní. Určitý dopad reformy zemědělské politiky EU se projeví až po plném zavedení systému cross-compliance, tedy křížových podmínek. To je systém zaváděný v celé EU a nutící zemědělce dělat celou řadu opatření v ochraně vody, zvířat, životního prostředí apod. Pokud je nesplní, budou kráceni na dotacích. Nastavení tohoto kontrolního složitého mechanismu může přinést hodně byrokracie. Jeho zavedení je však plně v rukou ministerstva zemědělství a já jen apeluji na jeho představitele, aby byli rozumní a nezatěžovali naše podnikatele více, než požaduje EU. Při projednávání zákonů ve sněmovně se snažíme o to, aby opravdu nepřinášely více administrativy, než přináší Brusel.
Ostatní reformní kroky v oblasti společné zemědělské politiky se projeví časem a nepřímo.:52R. ŽeníšekPlánuje se tedy s těmito změnami větší podpora produkce biopotravin - pokud zamýšlíte více podporovat drobné zemědělce? Jakou podporu mají vaše záměry a kroky napříč politickým spektrem?11:25Jiří PapežAno, jedním z efektů může být i větší možnost orientovat produkci více do oblasti bioproduktů. Už jsem to psal v předcházejících odpovědích – jsem přesvědčen o tom, že produkce biopotravin bude pro řadu zemědělských podnikatelů a farem vhodnou možností, jak zlepšit příjmy ze své činnosti. Přestože se v řadě zemědělských otázek dokážeme napříč politckým spektrem shodnout na věcných problémech, právě v reformě mi větší podpora schází.:16Válek MiroslavV druhe odpovedi pisete, ze rozhodovani o pude v rukach obce, ale je preci jasne, ze ty jsou pod tlakem potreby ziskani penez pro udrzbu a rozvoj - nechystate tedy v tomto smyslu nejake zprisneni kontroly?11:06Jiří PapežJá si myslím, že nejpřirozenější tlak je tlak občanů a veřejnosti. V čem bychom mohli pomoci my politici je zvýšení podílu obcí na sdílených daních, to by pak vedlo k tomu, že by starostové nebyli pod takovým tlakem, o němž píšete. Měli by větší objem prostředků pro svůj rozvoj. V tomto smyslu chystá ministerstvo financí novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Vede se o něm důkladná diskuse především se svazem obcí a měst.