Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

V létě se může zhoršit zdraví každému. Seniorům se to ale stane rychle a nečekaně

S expertkou na celostní medicínu Dagmar Malotovou o tom, jak se (nejen) starší lidé mohou ochránit před městským horkem

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Život ve městě se pro jeho obyvatele proměnil při červencové vlně veder ve výzvu, jak se s počasím vypořádat a kam před ním utéct či kde se ochladit. V srpnu se teploty příliš nesníží a výzva tak zůstává přítomná nadále - a to hlavně pro seniory, jejichž organismus zpravidla nesnáší vysoké teploty tak dobře jako u mladších lidí.

Zjednodušeně řečeno: rychleji se dehydratují, ale zároveň je tělo na takový fakt neupozorní včas. „Z toho plynou důsledky pro kardiovaskulární systém, ale postupně také pro ledviny a další orgány. Je to taková kaskáda, která zhoršuje celkový zdravotní stav,“ říká Dagmar Malotová, medicínská ředitelka olomouckého AGE Centra.

O kolik je pro seniory letošní horké léto těžší než pro ostatní?

Řekla bych, že výzva je to velká pro seniory a také pro malé děti. Obě skupiny jsou v tomto srovnatelné, regulační mechanismy se rychle vyčerpají. Horku je třeba přizpůsobit životní styl a výživu. Podívejme se jako příklad zvládání veder na jižní státy, co dělají, a jak se chovají. Dodržují pitný režim, mají přizpůsobený jídelníček i stravovací zvyklosti, přes den sníží fyzickou námahu, dodržují siestu. Dobrá zpráva je, že i my se pomalinku a postupně na horka adaptujeme.

Říkáte, že je zátěž větší pro seniory a pro děti a skupiny jsou porovnatelné. V čem?

V rychlosti, s níž může dojít ke kolapsu organismu. Rezerva organismu je velmi malá a rychle dojde k rozvratu a klinickým projevům.

Jak se liší se reakce organismu na horka u člověka v pokročilém věku a člověka ve středním věku?

Je to dost komplikované, každý jsme jiný, máme jiné potíže a jsme jinak zdatní. Co bude přispívat k zhoršení stavu bude jistě tloušťka, kardiovaskulární onemocnění nebo další nemoci. Pak je do jisté míry jedno, v jakém věku člověk tyto komplikace má. Na druhou stranu, čím je člověk starší, tím menší má rezervy na zvládání zátěže, tedy i přehřátí nebo dehydratace. Stává se citlivějším k jakýmkoliv změnám, ať už klimatickým nebo zdravotním.

Jaká jsou tedy následně největší rizika v případě dehydratace z vysokých teplot?

Dehydratace, přehřátí, snížení krevního tlaku, úbytek iontů ve vnitřním prostředí, a může nastat kolaps, pád, bezvědomí. Z toho plynou důsledky pro kardiovaskulární systém, ale postupně také pro ledviny a další orgány. Je to taková kaskáda, která zhoršuje celkový zdravotní stav.

A předpokládám, že léčba těchto jevů plynoucích z dehydratace je u seniorů zpravidla složitější.

Určitě, v každém věku to bude zátěž. Mladší ročníky jsou mnohdy také nemocné, nemají kondici, můžou být úplně stejně ohrožení. Jde ale o to, že u seniorů se dehydratace a s ní spojené zhoršení zdravotního stavu dostaví velmi rychle a někdy i nečekaně. Stav a léčba bývá komplikovaná dalšími chorobami, kterými daný člověk trpí.

Z městské praxe si dovedu představit, že senior, respektive starší člověk, žije v bytě bez klimatizace a relativně velkému horku je tak vystavený celý den až do případného ochlazení v nočních hodinách. Jak velká zátěž na jeho organismus to je?

Pokud nejsou tropické noci, je to prima. Ráno můžete vyvětrat, ochladit byt a pak stáhnout rolety či žaluzie a zamezit slunečnímu svitu. Co je důležité a dostupné všem jsou větráky, které víří vzduch a když vzduchem pohnete, i když je teplý, je to snesitelnější. S klimatizacemi je to složitější. Říkáme sice, že nemáme klimatizaci a je to špatné, ale klimatizace může být také zatěžující záležitost. Určitě znáte, že jdete z horkem rozpáleného chodníku a vstoupíte do obchodního centra, které je ochlazené na řekněme 20 stupňů. Taková změna je velká zátěž pro organismus. Základní poučka tedy je snižovat teplotu v místnosti o přibližně pět stupňů oproti teplotě venkovní.

Mluvila jste o tom, že lidé v jižních státech jsou na vedra zvyklí a umí se v nich pohybovat. Vlny veder nad třicet stupňů už jsme v minulých letech párkrát měli. Máte ze zkušenosti s pacienty pocit, že si postupně zvykají i v Česku?

Myslím si, že s tím již trošku počítáme. Z mých zkušeností vyplývá, že pro mnoho pacientů jsou v současnosti větším problémem a zátěží náhlé výkyvy teplot a tlaku. Na tyto rychlé změny reagují negativně lidé jak se somatickými, tak i duševními nemocemi. Jak pacienti s vysokým tlakem, tak ti s poruchami spánku či úzkostnými poruchami.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].