Petříček: Ministerstvo jsem nevykuchal a nevím, jak by to s Hradem dělal Zaorálek
 
ČSSD, TK
Tomáš Petříček • Autor: ČTK, Jan Handrejch

Tomáš Petříček prohrál v pátek na sjezdu ČSSD boj o křeslo stranického předsedy s Janem Hamáčkem, který mu pak o víkendu oznámil, že ho odvolá z funkce ministra zahraničí. Post měl podle Hamáčkova přání převzít Lubomír Zaorálek, ten však v úterý nabídku přejít z ministerstva kultury na nový úřad prozatím odmítl.  Zdůvodnil to jednak tím, že má na kultuře nedodělanou práci, a pak stavem ministerstva zahraničí: úřad je prý vykuchaný a byla z něj odebrána řada důležitých agend.

Proč jste umožnil úřad vykuchat?

Já jsem rozhodně nenechal ministerstvo zahraničí vykuchat. Ministerstvo funguje dobře. V agendách, které jsou čistě v kompetenci našeho úřadu, není pochyb, že to šlape - hájíme naše zájmy ve světě.

Ale sám jste si stěžoval, že jste jako diplomaté nemohli pomoc s vyjednáváním o vakcínách. Vztahy s Ruskem, jak o tom mluvil ministr Zaorálek, pak přešly už před časem na zvláštního zmocněnce, šéfa hradního zahraničního odboru Rudolfa Jindráka.

Otázka vakcín byla od počátku věcí ministerstva zdravotnictví. Nabízel jsem, že můžeme pomoci, ale bylo nám odpovězeno, že to není naše kompetence. V případě ruské agendy není pravda, že by byla přenesena na pana zmocněnce Jindráka. Ten má na starosti pouze konzultace na základě smlouvy o přátelství mezi Českou republikou a Ruskou federací. Jinak ruská agenda zůstává v rukách ministerstva zahraničí. Skutečně nerozumím prohlášením Luboše Zaorálka. Kdyby bylo ministerstvo zahraničí vykuchané, těžko se dostáváme tak často do konfrontace s Pražským hradem či s premiérem Andreje Babišem v řadě otázek.

Čtěte také: Zaorálek pojmenoval problémy zahraniční politiky. Sám je však součástí její destrukce

Ministerstvo zahraničí ale dodnes neví, co psal prezident Miloš Zeman kvůli dodávce ruských vakcín prezidentu Vladimiru Putinovi. A když jel loni do Ruska prezidentův poradce Martin Nejedlý, ministerstvo se to dozvědělo na poslední chvíli. Řada důležitých věcí se tedy odehrává mimo diplomacii, to je zjevné.

Zajímalo by mě, jak by to chtěl Luboš Zaorálek dělat, aby se mu Pražský hrad zodpovídal.

Jak si tedy jeho slova vysvětlujete? Argumentuje účelově, aby nemusel na ministerstvo zahraničí, kam se mu tedy zjevně nechce?

Na to se musíte zeptat jeho.

Mám tu nyní vás, ptám se vás.

Myslím, že čtyři roky ministerstvo zahraničí sám vedl - a nevím, jestli věděl o všech krocích prezidenta Zemana před tím, než se staly.

Proč podle vás Zaorálek zatím na nabídku na vaše místo nekývnul? V neděli jste se kvůli vašemu odvolání sešel s Janem Hamáčkem - říkal vám, že to má se současným  ministrem kultury dojednané?

Dozvěděl jsem se, že bude mým nástupcem – Jan Hamáček mi to řekl jako fakt.

Reklama
Reklama

Tomáš Petříček uveden do úřadu ministra zahraničních věcí, 16.10.2018
Tomáš Petříček • Autor: Matěj Stránský

Už v minulosti se opakovaně spekulovalo o vašem odvolání, kolikrát jste o tom mluvil s Janem Hamáčkem vy osobně?

Párkrát jsme o tom mluvili, často to byly spekulace, šlo o mediální reakce na vyjádření prezidenta Zemana, který měl vůči mně dlouhodobě kritické postoje.

Podle informací Respektu jste odvolání s Janem  Hamáčkem projednávali za dobu vašeho ministrování třikrát. Odpovídá to?

To může odpovídat.

Jak takové schůzky probíhaly?

Většinou v Poslanecké sněmovně, kde jsme se o tom krátce bavili. Debata se točila kolem toho, že s prezidentem nemáme totožné názory, že je vůči mně z jeho strany kritika. Od počátku jsem ale vždy jasně deklaroval, že chci hájit polistopadovou západní orientaci zahraniční politiky, orientaci na lidská práva a jasné ukotvení České republiky v euroatlantických strukturách. Na tom jsem si trval.

A Jan Hamáček na to říkal co?

Z jeho strany nepadala žádná kritika vůči tomu, jak vedu ministerstvo zahraničních věcí. Vždy jsem také vnímal, že sociální demokracie mě podporovala, že jsem měl důvěru kolegů. Mé současné odvolání proto beru jako čistě politické rozhodnutí nového vedení.

Na začátku března prezident Zeman řekl v rozhovoru pro Parlamentní listy, že chce vyhodit ministra zdravotnictví Jana Blatného, šéfku SÚKL Ivanu Storovou a vás. Bavili jste se o tom s Janem Hamáčkem?

Ano, tehdy mi řekl, že se jedná o spekulace a že to dál komentovat nechce. Že budu skutečně odvolán, jsem se dozvěděl poprvé tuto neděli večer, kdy jsme se sešli na ministerstvu vnitra. Netrvalo to dlouho a opět nepadla žádná věcná kritika. Dostal jsem na výběr: buď dám sám rezignaci, nebo budu odvolán. Co se týká zdůvodnění, probírali jsme, jak oba vidíme působení sociální demokracie ve vládě. Z mé strany to nikdy nebyla kritika toho, co naše strana ve vládě dělala, ale kritika ANO, které se dopouští chyb - a o tom je potřeba mluvit a upozorňovat na to. A padlo, že pokud mám kritické postoje k vládě, v níž jsme, je to jeden z důvodů mého konce. Já to respektuji, Jan Hamáček chce mít tým, který bude hovořit jedním hlasem. Na to má právo a nese také plnou odpovědnost za výsledek voleb.

Čtěte také: Odchod Petříčka i Blatného je nesrozumitelný a nebezpečný

Proč jste se nechal odvolat a nerezignoval jste po prohře na sjezdu sám?

Byl jsem připraven o tom dál jednat, ale na rozhodnutí jsem dostal krátký čas, muselo padnout na místě při naší schůzce. Neměl jsem ani čas promýšlet si další kroky, tak jsem se nechal odvolat.

Vůči vládě s ANO jste se ostře vymezil: na sjezdu jste řekl, že po volbách by ČSSD neměla vládní formaci s Andrejem Babišem opakovat. Tím jste dal možnost říkat vašim oponentům, že nemluvíte jednotně a že musíte tedy odejít. Nenaběhl jste si?

Sociální demokracie má jasně říkat, kam chce po volbách směřovat. Já jsem řekl, že si nedokážu představit, že bychom potřetí spolupracovali po volbách s hnutím ANO. Je očividné, že jsme se v  řadě otázek začali rozcházet. Neshodujeme se s ANO v daňové oblasti, v klíčových ekonomických oblastech, v otázce udržitelného rozvoje. Měli bychom být progresivnější, více se držet svých zásad. Od začátku jsem věděl, že když se svou nabídkou neuspěji na sjezdu, může to mít důsledky. Pro mě bylo podstatné, aby delegáti měli alternativy: aby bylo možné si vybrat a sociální demokraté měli možnost se posunout. Jsem přesvědčen, že beze změny ČSSD prostě znovu nebude silnou parlamentní stranou.

Jako svou prioritu označujete možnost hájit prozápadní kurs naší zahraniční politiky. V rovině stranické politiky jste ale vymezením vůči spolupráci ANO o tuhle vládní možnost přišel. Prohrál jste a neprosadil jste svoji linii, nebyla to tedy chyba?

Takhle to nevidím. Jsme demokratická strana, která má právo se rozhodnout, kam směřovat. Dnes se potácíme na hranici volitelnosti a mě to rozhodně netěší, proto jsem chtěl zabojovat o lepší výsledek. Chtěl jsem, abychom byli znovu autentickou moderní levicí dívající se do budoucna, abychom se připravili na dobu po covidu, na technologické změny, které budou mít zásadní dopad na zaměstnanost. Proto jsem se vymezil tak, jak jsem se vymezil.

Slyšel jsem, že do kandidatury se vám ale moc nechtělo. Je to tak?

Dlouho jsem zvažoval, jak pomoci sociální demokracii v následujících měsících a letech. Původně jsem chtěl postavit silný tým v Praze, ale také jsem si stále více uvědomoval, že se něco musí změnit v naší celostátní politice. K tomu jsem chtěl přispět.

Miloš Zeman
Prezident při projevu na TV Prima; ilustrační foto

O možnosti kandidatury jste se před jejím vyhlášením bavil s hejtmanem Martinem Netolickým nebo starostou Michalem Šmardou. Vypadá to, že původně jste nechtěl být na pásce první…

O situaci ve straně a o našem postavení jsem samozřejmě hovořil s řadou významných komunálních a regionálních představitelů. Společně jsme přemýšleli, jak posílit odborné zázemí, přivést do politiky nové tváře a jaká témata akcentovat před voliči. To, že budu kandidovat, bylo mé rozhodnutí.

Proč jste o své vizi nepřesvědčil většinu?

Delegáti a delegátky se rozhodli, že šest měsíců před volbami chtějí pokračovat v nastaveném směru, že je zřejmě lepší vsadit na jistotu v podobě Jana Hamáčka.

Jako ministr zahraničí jste se v poslední době stavěl především proti ruské účasti v jaderné zakázce na rozšíření elektrárny Dukovany. Jaké na vás byly od prezidenta nebo vašeho stranického šéfa v tomhle směru tlaky?

To, že moje postoje v těchto strategických otázkách byly kritizovány Pražským hradem, není novinka. Nikdy jsem nechtěl důležitá témata národní bezpečnosti opomíjet, zvlášť pokud se bavíme o strategickém projektu jaderné elektrárny. Když se ohledně jejího zhotovitele rozhodneme špatně, může to vytvořit nezdravou závislost a možná i prostor pro vměšování se do vnitřních záležitostí naší země.

Vláda dostala v tomhle směru doporučení nevpouštět do soutěže Rusko a Čínu, jak si vysvětlujete, že v případě Ruska ministři odborné stanovisko bezpečnostní komunity nezohledňují?

Sám tomu nerozumím. Navíc když vláda vzala již loni doporučení bezpečnostní komunity na vědomí. Přehodnocování nedává smysl. Jsem nicméně rád, že se bude bezpečnostní komunita podílet na vypracování bezpečnostní dotazníku, kterým budou osloveni potenciální dodavatelé. Chtěl jsem také, aby je bezpečnostní komunita vyhodnocovala - a aby o tom byla debata i s opozicí.

Čtěte také: Co má Jan Birke společného s Antonínem Staňkem

Proč je to pro vás důležité?

Stavba jaderné elektrárny není rozhodnutí týkající se jedné vlády, to bude odpovědnost politické reprezentace na dalších patnáct let. Co jiného by mělo být vzato v potaz než transparentnost, politická shoda a zohlednění všech kritérií, nejen technologických a ekonomických, ale i bezpečnostních? Rád bych také upozornil na to, že tu vzniká dojem, že český průmysl by byl zapojen do zakázky jen s Ruskem, ale tak to není. Máme zde významné investice v energetice i ze strany například korejských firem - ať by tedy v jaderném tendru vyhrál i kdokoliv jiný, mohly by být české firmy zapojeny.

Ministr průmyslu Karel Havlíček chtěl tendr s Ruskem předčasně spustit. Dělá i další kroky ve prospěch Ruska. Ptal jste se ho na důvody?

Samozřejmě, že mě to zajímalo. Proto jsem panu ministrovi kvůli tomu psal dopis ve chvíli, kdy se objevily spekulace, že by mohl vypsat tendr jen svým rozhodnutím, nikoliv po projednání vládou. Myslím, že odpověď nepřišla.

Co chcete v nejbližší době dělat?

Chci alespoň týden jezdit na kole. Myslím, že se mi to ale úplně nesplní, stále jsem na telefonu. Mám nabídky z akademické sféry a think-tanků. Hrozně mě zajímají zelená témata, technologie a propojení na trh práce. Téhle cestě bych se chtěl do budoucna věnovat.

Když ČSSD na podzim volby drtivě prohraje a nedostane se do Poslanecké sněmovny, budete opět kandidovat na stranického předsedu?

Ze sociální demokracie neodcházím, necítím se zhrzeně, chci i do budoucna straně pomáhat - věřím, že má své místo na politické mapě. Je tu stále prostor pro slušnou a proevropskou sociální demokracii. Jaké budou mé další kroky, uvidím s  vývojem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1960

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte