Zaorálek pojmenoval problémy zahraniční politiky. Sám je však součástí její destrukce
 
Ministr kultury Lubomír Zaorálek, duben 2020
Ministr kultury Lubomír Zaorálek, duben 2020 • Autor: Matěj Stránský

Lubomír Zaorálek (ČSSD) zatím nevzal nabídku přejít z ministerstva kultury na ministerstvo zahraničí. Zdůvodnil to jednak tím, že má na stávajícím postu nedodělanou práci, a pak zmínil několik kritických bodů, které si spojuje s přechodem do Černínského paláce. Z jeho slov vyplynulo, že ty jsou pro něj důležitější než výhrady vůči možnému novému šéfovi kultury Janu Birkemu.

Zaorálek řekl, že centrála české diplomacie momentálně „není schopná garantovat zahraniční politiku“ státu, protože do ní zasahuje Hrad a část kompetencí úřadu přešla jinam. Jako příklad uvedl, že vyjednávání Ruskem má nyní na starosti diplomat Rudolf Jindrák, který vede zahraniční oddělení prezidentské kanceláře. Centrála české politiky vůči Rusku tak sídlí na Pražském hradě, odkud je to k Rosatomu blíž než z Černínského paláce.

Reklama
Reklama

Evropská agenda zase „sedí“ na Úřadu vlády, kde ji má plně pod kontrolou Andrej Babiš a jeho premiérský tým. Rovněž o unijní věci včetně vakcín proti covidu, vyjednávání o příštích dotacích z EU a celkovou konstrukci evropské politiky by byl staronový ministr zahraničí připraven - a Zaorálek to ví. Ministerstvo zahraničí tak označil za „vykuchané“ a stanovil si několik podmínek pro případný návrat do paláce na pražské Loretě.

Konkrétně, že „ruská relace musí být součástí a pod kontrolou ministerstva zahraničí”.  S Andrejem Babišem se pak chce „dohodnout na rozdělení evropské politiky“. Jen že ty podmínky jsou nesplnitelné. „Ruská relace“ na Hradě zůstane do konce Zemanova mandátu, protože Zeman tam zůstává kvůli ruské relaci. Na druhou podmínku si pak Zaorálek odpověděl sám ještě během tiskové konference. „Nevím, jestli je s premiérem možná nějaká smysluplná dohoda (o rozdělení unijní agendy, pozn.red.),” řekl stávající ministr kultury.

Čtěte také: Odchod Petříčka i Blatného je nesrozumitelný a nebezpečný

Zaorálkův proslov byl racionální a rozhodně patřil mezi jeho světlé momenty. Zaorálek ale není muž bez politické minulosti a v tomhle kontextu znějí jeho slova jinak. Byl to totiž právě dlouholetý stranický odborník na zahraniční politiku, kdo se podílel na destrukci a „vykuchání“ ministerstva v letech, kdy ho řídil (2014–2017).

Zaorálek spolu se svým náměstkem Petrem Drulákem se nejprve rozhodli zrušit českou lidskoprávní politiku státu coby jednu z os zdejší porevoluční diplomacie a až na nátlak spojenců vzali zpátečku. Pročínskou otočku státu Sobotkovy vlády zase Lubomír Zaorálek dobrovolně konzultoval s Hradem. Tehdy mu nevadilo, že ministerstvo není garantem zahraniční politiky - a ta je do velké míry rýsována Milošem Zemanem a jeho lidmi. Změna vyhovovala Drulákově světonázoru i poptávce zevnitř Zaorálkovy partaje.

Se Zaorálkem pak do Černínu přišla řada členů a spojenců ČSSD, kteří dostali jistotu klidné práce. Často šlo o zástupce, které ani sám Zaorálek neznal a jejich společným jmenovatelem bylo, že šlo ve většině o lidi s nulovým vztahem k agendě ministerstva zahraničí, kterým museli uvolnit místo profesionální diplomaté.

O „oranžované vlně“ v Černínu se v minulosti psalo hodně, teď zmiňme jen jeden příklad. Se Zaorálkem se v roli ekonomického poradce na úřad vrátil vlivný člen pražské ČSSD Pavel Jaroš, který tam působil za éry exministra Jana Kavana (ČSSD) a byl spolu s tehdejším tajemníkem úřadu Karlem Srbou obžalován v kauze předražených rekonstrukcí českých ambasád. Pro nedostatek důkazů je soud zprostil obvinění, ale Srba si následně odseděl osm let za objednávku vraždy novinářky Sabiny Slonkové.

Šéf ČSSD, který dočasně vede volné ministerstvo zahraničí, hodlá ve středu podle informací Deníku N jmenovat Pavla Jaroše novým politickým náměstkem na MZV. A právě Hamáček se momentálně nejvíc podílí na destrukci české zahraniční politiky a poškozování zájmů českého státu v zahraničí, protože odvolal jednoho ministra, aniž by měl dohodnutého nástupce, a protože do vedení úřadu vrací lidi jako Pavel Jaroš.

A Lubomír Zaorálek není výjimkou z tohoto příběhu; je jeho součástí. Jen se mu teď do něj nechce znovu naskočit: ví, že by mu za krkem seděl Miloš Zeman kvůli dostavbě Dukovan ruským Rosatomem a nedal mu pokoj do posledního dne ve funkci.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Kateřina Šafaříková

redaktorka, Fokus

safarikova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1144

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte