Mezi Slovany a Germány byl mnohem těsnější kontakt, než jsme mysleli
 
Runy
Autor: Masarykova univerzita

Čeští žáci se ve školách učí, že vůbec první písmo, které naši dávní slovanští prapředkové začali používat, byla takzvaná hlaholice. Tedy abeceda vytvořená pravoslavnými mnichy Cyrilem a Metodějem v 9. století ve Velkomoravské říši za účelem rozšíření křesťanského učení. Tahle poučka ale možná z tuzemských učebnic už brzy zmizí - anebo se přinejmenším dočká podstatných úprav. Mezinárodní tým vědců totiž tento týden ohlásil objev, který naznačuje, že Slované uměli používat písmo mnohem dříve. Archeologové zkoumající staré slovanské sídliště v lokalitě Lány u Břeclavi objevili na kusu zvířecí kosti vyrytý nápis psaný starými runami a pocházející přibližně z roku 600. Tedy z doby o dvě stě let dříve, než na území dnešních Čech a Moravy přišli pravoslavní mniši se svojí abecedou. Runový zápis je psaný takzvaným starším futharkem, což byl jazyk používaný germánskými kmeny v Německu nebo Skandinávii. „Poprvé máme v ruce vědecky podložený důkaz, že Slované přišli do kontaktu s písmem ještě předtím, než se u nich rozšířila hlaholice Cyrila a Metoděje,“ říká archeolog Jiří Macháček z Masarykovy univerzity, který mezinárodní tým vědců vedl. Nález podle něho dokazuje, že mezi Slovany a Germány ve střední Evropě docházelo k mnohem těsnějším kontaktům, než jsme dosud předpokládali.

Ještě než se začneme bavit o tom, co váš objev znamená, můžete říci, kdo mohl onen tajemný runový nápis do žeberní kosti z tura vyrýt?

To je ale právě ta zásadní a nejzajímavější otázka v celém bádání! My víme, že tyto runy staršího futharku používali Germáni. Dodnes se o nich uvažovalo čistě jako o projevu germánské kultury, jazyka a náboženství. V rámci střední a západní Evropy se používaly od 2. do 7. století. Na severu Evropy vývoj run pokračoval i dál, ta abeceda se tam proměnila, mluví se o mladším futharku. To už ale byla součást vikingské kultury. Nikdy se ale neuvažovalo o tom, že by ty runy používaly jiné etnolingvistické skupiny nebo národy. Náš objev je zajímavý v tom, že tyto runy vyryté na žebru tura se našly ve slovanském sídlišti, na území, kde o dvě stě let později vznikla Velká Morava, tedy základ naší státnosti. To byl první společenský komplexní útvar, který u nás byl. Nález té kosti je poměrně dobře datovaný pomocí radiokarbonové metody, víme, že to zvíře žilo okolo roku 600 našeho letopočtu. V té době podle všech dosavadních předpokladů by na našem území měly žít slovanské kmeny. Teď je otázka, jak se germánské runy ke Slovanům dostaly.

A co si o tom myslí archeologové?

Máme dvě hypotézy. Ta první říká, že tam se Slovany žily zbytky Germánů, kteří se s nimi v této časné fázi mohli promíchat. Máme zprávy, že někteří z těch Germánů, kteří se neúspěšně pokoušeli získat nějaké postavení nebo trůn mezi Langobardy, po svém vypuzení uprchli ke Slovanům a stali se emigranty z germánského světa. Tito Germáni mohli své runy používat ve slovanském prostředí, kde pak žili. Druhá verze, která nám připadá zajímavější, je, že runy vyryli sami Slované poté, co se to naučili od nějakých Germánů. V tomto důležitém okamžiku, kdy se etablují současné národy, tam každopádně muselo dojít k mnohem těsnějším kontaktům mezi Germány a Slovany, než jsme dosud mysleli.

Runy
Autor: Masarykova univerzita

Druhá hypotéza zní lákavě, jsou pro ni historické opory?

O tom, že runy používali Slované, svědčí jedna zajímavá historická zpráva. Jde o traktát mnicha Chrabra, který žil na přelomu 9. a 10. století v klášteře v Bulharské Preslavi a patří do skupiny následovníků Cyrila a Metoděje. Tito mniši byli vyhnáni z Velké Moravy poté, co zemřel Metoděj a kníže Svatopluk se přiklonil k západní verzi křesťanství. Metodějovi následovníci se uchýlili do bulharské říše, kde jedním z center byla právě Preslava. Mnich Chrabr tu napsal Traktát o písmu, kde píše, že Cyril s Metodějem přinesli Slovanům písmo. Tím je myšlena hlaholice, kterou na Velké Moravě Cyril a Metoděj vytvořili, aby si Slované mohli přečíst posvátné texty, jako třeba Bibli. Mnich Chrabr ale dodává, že už předtím Slované používali všelijaké rýhy a črty. Generace badatelů už od 19. století - počínaje obrozenci Pavlem Josefem Šafaříkem a Janem Kollárem - přemýšleli, co by to mohlo být. Někdo říkal, že to byly jen primitivní značky, kdy si lidé zaznamenávali počty nebo něco takového. Jiní badatelé ale navrhovali, že by se mohlo jednat o starší písmo, které Slované  používali předtím, než se u nich rozšířila hlaholice, respektive latinka. Tato hypotéza ale byla zavržena s tím, že se žádné písmo u Slovanů nikdy nenašlo. Tento náš nález je přelomový v tom, že máme poprvé v ruce vědecky podložený důkaz, že mnich Chrabr měl zřejmě pravdu - a že Slované přišli do kontaktu s písmem ještě předtím, než se u nich rozšířila hlaholice Cyrila a Metoděje.

Na kosti nebyl zápis slov, ale spíše seznam run či soupis runové abecedy, navíc nepříliš dobře vyvedený. Naznačuje to, že to mohl vyrýt někdo kdo se runy učil psát? Třeba Slovan, který se runy učil používat?

To je pravda, ale v tomto případě není úplně přesné mluvit o abecedě. Jak víte, abeceda vychází z toho, jak jsou poskládána písmena a, b, c, d. Tato runová „abeceda“ zvaná futhark začíná písmeny f, u, t, a, r, k. Standardizované řady run, tedy v uvozovkách abecedy, se objevují i v archeologických nálezech jen velmi výjimečně a badatelé přemýšlejí, co můžou znamenat. Runy byly především jedním ze středobodů starogermánského náboženství. Každá měla svou magickou moc. Věřilo se, že když se runy seskládají ve správném pořadí za sebou, jejich magická ochranná moc se znásobí. To byla jedna interpretace, proč jsou runy někdy zapsané v ustáleném pořadí. Když se učíte nové písmo, musíte znát systém abecedy. Profesor Robert Nedoma, který je profesorem starogermánských jazyků na Vídeňské univerzitě a přední znalec run, náš nález na kosti podrobně zkoumal a dospěl k tomu, že by se opravdu mohlo jednat spíše o nějakou snahu se ty runy naučit. V zápisu se totiž objevují chyby. Na zlomeném žebru je šest run a mezi nimi dvě runy chybí. Člověku, který to zapisoval, dvě runy ze správné řady vypadly, vynechal je. Zapomněl na ně? Runy také podle Nedomy mají špatné poměry výšky a šířky, takže to vypadá, že je vyryl někdo, kdo ještě nebyl s písmem dostatečně obeznámen. Pokud by tahle verze byla správná, tak je ten nález unikátní v tom, že se jedná o jednu z nejstarších učebních pomůcek u nás.

Reklama
Reklama

Cyril a Metoděj
Cyril a Metoděj. Obraz polského malíře Jana Matejky z roku 1885 • Autor: Wikimedia Commons – volné dílo

Kdo by tím žákem mohl být? Duchovní pohanského náboženství? Bojovník? V té době asi runy neznali obyčejní lidé…

U Germánů opravdu nebyla znalost run všeobecně rozšířená. Lidé, kteří jejich tajemství ovládli, byli zváni runenmeistři, mistři run. Podle odborníků runami dokázalo psát jen několik procent společnosti. Uvažuje se, že to byla vyšší společenská vrstva, která je ovládala. Runy bývají vyryty na šperku či zbraních. Zajímavé je, že na šperku bývají vyryté na vnitřní straně, takže nebyly viditelné navenek. Což potvrzuje, že runy měly ochrannou magickou funkci. I když se jimi daly psát i texty.

K čemu se tedy futhark vlastně používal? Byl to jazyk v dnešním slova smyslu, kterým se dalo psát věty?

Říká se, že tyto runy sloužily ke komunikaci lidí s lidmi a lidí s bohy. Do velké míry to mělo magický účel a bylo to spjaté s mytologií. Germánský bůh Odin se podle germánské mytologie sebeobětoval, pověsil se na Strom světa a visel tam tak dlouho, dokud od bohů nezískal tajemství run. Znalost zapisování run byla spojená s božskou podstatou hlavního germánského boha Odina. Postupně se to ale transformuje. Třeba v severní Evropě u Vikingů se runy začaly časem používat i pro běžné texty. Jsou tam třeba runové kameny, kde jsou zaznamenány hrdinské činy vikingských bojovníků. Z pozdější doby v 10. či 11. století už jsou i běžné texty, třeba dokonce vzkazy mezi manžely. Ale to už je jiná historie. My se bavíme o mnohem starším období - a právě tehdy byly runy rozšířené málo a byly spojené s oblastí náboženskou.

Takže měly úlohu spíše symbolickou než komunikační?

Dám vám příklad. Na jednom germánském pohřebišti se našel krásný hřeben, na kterém byl vyrytý runový nápis. A když ho badatelé rozluštili, zjistili, že je na něm runami napsáno „hřeben“. V té době lze mluvit o tom, že už jen tím, že věc pojmenujete, dáte jí ducha a ona získá zcela nový význam a váhu. Často se v nápisech objevují osobní jména, třeba že tato věc patří tomu a tomu.

Runy
Autor: Masarykova univerzita

V čem se od tohoto pojetí liší hlaholice, které tu vytvořili Cyril a Metoděj?

To byl geniální vynález především mnicha Konstantina, tedy Cyrila, což byl génius, jenž pro potřeby svojí křesťanské misie vymyslel umělý jazyk. Oba mniši byli bilingvní, vyrostli v Soluni, kde v okolí žili Slované a velmi dobře ovládali slovanský jazyk. Bylo to uměle vytvořené písmo za účelem překladu základních křesťanských textů, aby jim Slované rozuměli. Abeceda hlaholice byla udělaná tak, aby se slovanský jazyk dal přepsat do písemné podoby. Bylo to spojené s pokřesťanštěním. Zatímco runy jsou starší, a jsou spojené naopak s pohanským náboženstvím. Runy jsou nejvíce rozšířené kromě Skandinávie v jižním Německu na pohřebištích Alamanů, Franků, Bavorů. Tam v 7. století všechny runy zmizely, protože je překrylo křesťanství se svojí latinkou, zatímco u Vikingů na severu křesťanství přišlo později a znalost run zůstala mezi lidmi až do pozdního středověku.

Co lze tedy z vašeho objevu vyvodit? Že kontakty Slovanů a Germánů byly mnohem těsnější, než jsme dosud předpokládali?

Dá se to tak říci, ano, určitě to dokládá těsné kontakty mezi nimi.

V čem je to významné pro výklad historie?

Ze standardních učebnic dějepisu vyplývá, že během velkého stěhování národů, které následuje po pádu Říše římské, se tu začaly pohybovat celé národy. Že se zvedli Langobardi a celá masa se přesunula z jednoho konce Evropy na druhý. Pak se zvedli Slované a všichni se přesunuli z východu na západ. Ukazuje se však, že to tak asi nebylo, že tyhle procesy byly mnohem komplikovanější a ostré rozhraničení národů neexistovalo. Byl to mnohem složitější proces. Teď jsme získali velký vědecký grant, abychom tyto procesy na přelomu stěhování národů a raného středověku pochopili. Snažíme se zjistit, co stojí v počátcích evropských národů a jak vznikaly. Tento nález run u Slovanů nám ukazuje, že ty procesy byly komplikovanější, než jsme si naivně představovali.

Existují další podobné objekty, jako je kost z tura, které jsou ve fázi zkoumání a kde se také můžou nalézt další runy? Aby tento objev nebyl ojedinělý…

Máte pravdu, že tohle je pouze první vlaštovka. Problém je v tom, že v germánském prostředí se runy zachovávají hlavně na kovových předmětech, sponách, špercích nebo zbraních. Ve slovanském prostředí je ale materiální kultura velmi chudobná, jednoduchá. Na pohřebištích najdeme třeba jenom hromádku spálených kostí vloženou do jednoduchého hrnce. Kovové předměty tam prakticky chybí. Pokud Slované runy používali na organických materiálech, jako je dřevo, tak tyto materiály se běžně nedochovají, protože se rozpadly. Anebo se můžou zachovat právě na kostech. Ale nikdo dosud nepředpokládat, že by se u Slovanů mohly runy vyskytovat. Nikdo je tam ani nehledal. Nápis na naší kosti je velmi špatně čitelný, takřka nezřetelný. Když ale přijdete s jedním objevem, ostatní archeologové se pak na jeho zjištění často více zaměří - a udělají se revize starších nálezů. Kosti zvířat jsou ostatně na nalezištích všude. Byla to součást běžného sídlištního odpadu, který zkoumají archeozoologové zabývající se tím, co lidé jedli, jaká zvířata chovali. Ale nikdo nezkoumal, jestli tam jsou vyryté nápisy. Je to věc dalšího výzkumu a ukáže se, zda znalost písma byla u Slovanů skutečně rozšířená, anebo ne.

Budete se tedy odteď víc zaměřovat na kosti?

Určitě. Výzkum na této lokalitě bude pokračovat v rámci velkého projektu, o němž jsem mluvil. A budeme doufat, že najdeme i další zajímavé věci.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 618

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte