Jde to. Můžeme být lídry kompromisu v EU, když budeme chtít
 
dlabajova
Europoslankyně za hnutí ANO Martina Dlabajová • Autor: Martin Faltejsek

Je to pár dnů, co europoslanci schválili novou legislativu upravující pracovní podmínky pro řidiče kamionů. Před čtyřmi lety to otřásalo českou politickou scénou, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka volal francouzskému prezidentovi, aby se zastal českých kamioňáků. Vy jste stála u věci od jejího počátku, byla jste stínovou zpravodajkou připravované legislativy. Co se tedy teď schválilo?

Před těmi čtyřmi lety přišla Evropská komise s návrhem směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí a úplně automaticky se předpokládalo, že sem spadnou i řidiči kamionů. Vypadalo to tehdy, že by se jim vypočítávaly jinak mzdy při každém přejezdu hranic, platily by pro ně pokaždé jiná pravidla a odlišné pracovní právo, což by bylo naprosto nesmyslné a pro ten sektor likvidiční. Podařilo se nám ale při následném vyjednávání mezi Evropským parlamentem, komisí a Radou, která zastupuje členské státy, vyjmout dopravu ze směrnice a řešit ji v samostatném silničním balíčku. A ten teď prošel.

Reklama
Reklama

Jaké hlavní změny to kamioňákům přináší? 

Jednoduše řečeno, jsou naprosto jasně daná jednotná pravidla, jak dlouho může být řidič na cestě, kolik musí mít odpočinku, jak má vypadat kabotáž (doprava nákladu uvnitř země po vyložení původní zásilky, pozn. red.). Co je podstatné, řidič zůstává naprosto jednoznačně pod českým zákoníkem práce, čili s českou mzdou a nemusí s sebou vozit například pracovní smlouvy v němčině a ty předkládat při silničních kontrolách, jak chvíli úplně absurdně vyžadovali Němci. Myslím si, že pro řidiče je schválený balíček velká úleva a rozhodně jde o české vítězství na půdě EU.

Jak přesně vypadalo to “české vítězství”?

Česká republika stála od počátku v čele zemí, které chtěly podmínky pro řidiče řešit zvlášť. Když poprvé přistála na stole směrnice o vysílání pracovníků, vypadalo to, že jsme v totální menšině a že ty krajní názory - absolutní ochranářství proti absolutní volnosti - na sebe budou narážet. Francouzští a holandští kolegové křičeli na polské a rumunské europoslance, nebylo to nic příjemného. Ale myslím si, že to, že jsme byli schopni přijít s kompromisem, komunikovali jsme s českými, slovenskými a dalšími dopravci, mluvili se státy, které se přidaly k tomu zlatému středu, jako třeba Irsko, Finsko, Portugalsko a další menší země, a drželi jsme koalici, vedlo k tomu, že jsme uspěli.

Co je podle vás důležité si z téhle zkušenosti odnést a zapamatovat?

Právě to, že jde na půdě Evropské unie uspět a i my můžeme být lídry v tom kompromisu - když víme, čeho chceme dosáhnout a držíme to. Zpravodaji téhle věci byli tři čeští europoslanci, přesněji europoslankyně. Já v minulém období a nyní moje kolegyně Radka Maxová (hnutí ANO) a Kateřina Konečná (KSČM). Přihlásily jsme se ve svých frakcích o to, že chceme dělat zpravodajky právě téhle normy, měli jsme argumenty a táhli všichni za jeden provaz i s českou vládou a našimi diplomaty v Bruselu. Teď musíme být schopní přesvědčit naši veřejnost, že ten výsledek pro nás může být dobrý. Myslím si, že v té chvíli se můžou Češi do Evropské unie zamilovat, když pochopí, že to dokážeme.

V pátek začíná summit EU o obnově evropských ekonomik po pandemii koronaviru. Mělo by podle vás Česko na návrh kývnout a podpořit ho?

Různé státy mají různé požadavky. Jsou země, které mají problém s navrženým objemem rozpočtu, jiným vadí, jak se budou peníze rozdělovat. Já tam mám několik otazníků, ale za klíčový faktor považuju čas, protože musíme dostat peníze do ekonomiky co nejrychleji. Proto mluvím o tom, že ideální by bylo, kdyby ke shodě pod německým předsednictvím došlo ještě během prázdnin, abychom vše stihli do konce roku.

Kdybyste byla českou premiérkou, schválila byste návrh v současné podobě?

To je opravdu otázka dalších vyjednávání. Má být hlavním klíčem pro rozdělení peněz výše nezaměstnanosti před pandemií? Z čeho bude Evropa splácet svoji společnou půjčku, pokud nebude v následujících letech růst? Já, kdybych si na to jednání sedla, tak jedna z věcí, kterou bych určitě řekla, je, proč investujeme tak málo do vědy a výzkumu, protože částka na to je oproti původní představě ponížena. A navíc, samotné peníze nestačí. Musíme mít představu, co za ně chceme obnovit, do čeho investovat, jakému sektoru ekonomiky pomoci, protože ne každý dopadl stejně. My všichni tady v Česku víme, že se jedná hlavně o automobilový průmysl či cestovní ruch, ale nejsou to jen tyto.

Český premiér kritizuje fakt, že se má pomoci zejména Itálii, která byla jedna z těch nejzasaženějších zemí, zároveň měla vysokou nezaměstnanost ještě před vypuknutím pandemie. Podle Andreje Babiše se Itálie chovala nezodpovědně a rozmařile. Vy jste dvacet let v Itálii žila, dobře ji znáte. Chovala se podle vás nezodpovědně a rozmařile?

Já jsem studovala politologii na univerzitě v Padově a když jsme probírali politickou situací v Itálii na začátku devadesátých let, tak jsem se musela učit nazpaměť přes padesát vlád od konce druhé světové války. Ta politická situace v Itálii je specifická, to víme všichni. Má dlouhodobé strukturální problémy, například rozdíl mezi severem a jihem země, obrovskou, někde až šedesáti procentní nezaměstnanost mladých a můžeme říct, že se nechovala vždycky zodpovědně. To ale neznamená, že nebudeme chtít, jako Evropa, Itálii podržet. Itálie je součástí vnitřního trhu, je to velký, důležitý stát, zakládající země Evropského společenství a shodou okolností ji pandemie zasáhla opravdu tvrdě.

Bavila bych se o konkrétních parametrech, ale myslím, že si Itálie zaslouží naši pomoc. Je tu i ta psychologická rovina: po tom všem Italové potřebují slyšet, že jsou důležití a Evropa je nenechá na holičkách.

Nedávno prošla na půdě Evropského parlamentu rezoluce odsuzující střet zájmů Andreje Babiše. Vy jste byla jedním z europoslanců, kteří hlasovali proti textu. Proč?

Protože si myslím, že vyjadřovat postoje k nějakým stále probíhajícím procesům, je předčasné.

Procesy myslíte audit Evropské komise?

Ano, audit. V této chvíli jsou české úřady v intenzivním kontaktu s Evropskou komisí ohledně interpretace nového finančního nařízení ze srpna 2018, které řeší situaci konfliktu zájmů, a podle mě je korektní počkat na konec celé věci.

Vy sama jako poslankyně Martina Dlabajová si nemyslíte, že se český premiér kvůli záběru Agrofertu, jehož je konečným uživatelem zisku, nachází v situaci střetu zájmů?

Jak říkám, já respektuju pravidla, respektuju ten proces a jsem si vědoma toho, jak složitý je právní výklad a právní interpretace konkrétně článku o konfliktu zájmů. Je to otázka nejen České republiky, ale celé EU, protože to finanční nařízení se týká celé Evropské unie. Jsem sama zvědavá, jaký bude závěr komise v této věci a nemůžu považovat za vhodné do toho nějak politicky vstupovat v této fázi.

Odrazila se rezoluce proti Andreji Babišovi na práci europoslanců za hnutí ANO? Jaká je vaše pozice mezi evropskými liberály?

My jsme součástí liberální skupiny Renew Europe a předtím jsme byli pět let členy původní frakce ALDE, tak už je to celkem šest let. Já a kolegyně Dita Charanzová jsme obě ve vysokých funkcích ve frakci, Dita je místopředsedkyní ALDE party, já jsem čtyři roky první místopředsedkyní liberálního think-tanku Evropské liberální fórum. Naše pozice je velmi dobrá a za sebe musím říct, že mojí práce se rezoluce nijak nedotkla. Naopak mám pocit, že mě teď kolegové při té práci velmi respektují, jak je člověk zkušenější a zkušenější, a všechno funguje v pořádku.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte