Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Babiš se přepočítal a má co vysvětlovat. Unii už s ním dochází trpělivost

S europoslancem Luďkem Niedermayerem o českém debaklu při vyjednávání o rozdělení vakcín

Andrej Babiš v Bruselu • Autor: REUTERS
Andrej Babiš v Bruselu • Autor: REUTERS

Česko dostane před létem víc vakcín, než původně mělo. Extra příděl ale mohl být ještě větší – nebýt chybného kalkulu premiéra Andreje Babiše, který v tlaku na ostatní země přestřelil a ze čtvrtečního jednání o přerozdělení nově dokoupených ampulí odešel jako "největší loser„. "Unii už s ním nejspíš dochází trpělivost,“ míní europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer.

Rozumíte tomu, co se při přerozdělování vakcín stalo?

Od začátku je tu problém, že pravidla pro přerozdělování, jak si je premiéři zemí EU dohodli, nejsou úplně jasná. Stále se proto do určité míry jen dohadujeme. Je ale zjevné, že dnešní problém začal v okamžiku, kdy některé země loni nenakoupily tolik vakcín, kolik mohly. Zřejmě dospěly k názoru, že vyčerpat celý příděl z EU bude moc drahé. Aby se naplnil celý kontrakt, tak tyto uvolněné příděly koupily jiné země EU – a je logické, že jsou tím pádem při dodávkách zvýhodněny už nyní, a ne až někdy v prosinci.

Češi patřili mezi ty, kteří na začátku šetřili a nakoupili méně, než mohli?

Vše tomu nasvědčuje. Nikde nejsou transparentní data, kolik která země objednala a kolik dodávek od jakého výrobce očekává. Pokud jde jen o Pfizer, tak z tabulek, které unikly do médií v rámci nynějšího vyjednávání, je patrné, že od něj jsme objednali vše, co jsme mohli. Tam jsme na sto procentech přídělu. Váš kolega v Hospodářských novinách ale psal o tom, že celkově za všechny typy vakcín jsme objednali jen 81 procent toho, co pro Česko bylo vyhrazeno. Z neznámého důvodu jsme nakoupili méně vakcín od dalších výrobců.  Šlo o sázku na slepo na Pfizer - dřív než bylo jasné, že budou ve vývoji nejrychlejší. A tato sázka naštěstí vyšla. Ostatních vakcín, z nichž některé byly o dost levnější, ale máme méně než jiné evropské země.

Jak nyní mohlo dojít k tomu, že místo nabízených 310 tisíc ampulí jich dostaneme jen 240 tisíc? A že jsme k tomu sami přispěli?

Rozdělovaly se jen vakcíny Pfizer, extra dodávka 10 milionů pro celou Unii. Nejlogičtější a nejvíc transparentní bylo naložit s tímto balíkem tak jako na začátku – každá země ať má nárok podle počtu obyvatel, a pokud někdo příděl nevyužije, ať si volné vakcíny koupí někdo jiný. Vznikl ale problém, že některé země dříve postupovaly jinak než Česko a vsadily méně na Pfizer a víc na jiné vakcíny. A u nich dodávky navíc váznou. Z toho nyní vzešla nabídka, že z nově objednaných 10 milionů dávek se jen sedm rozdělí podle počtu obyvatel - a zbytek se přerozdělí ve prospěch těch zemí, kde je očkování kvůli výpadkům jiných výrobců ve skluzu.

Tuto cestu ale Česko zablokovalo…

Ano, protože se ukázalo, že toto řešení docela funguje, ale právě s výjimkou Česka. Po přerozdělení hrozilo, že bychom v pololetí, pokud se naplní odhady dodávek, měli proočkováno nejméně lidí z EU. Proto vznikl návrh na dorovnání, abychom nebyli beznadějně poslední. Šlo o zmiňovaných 142 tisíc dávek. To ale premiér a další dva šéfové vlád odmítli.

A proč?

Andrej Babiš patrně chtěl dostat víc, i když to nebylo možné logicky zdůvodnit. Proti bylo také Rakousko a Slovinsko, ale obě tyto země na rozdíl od nás vydělaly na tom, co prošlo. Jen my jsme prodělali, dostaneme o 70 tisíc vakcín méně. Mezi tím nám obě zmíněné země nabídly celkem 40 tisíc dávek, což na výsledku, tedy naší ztrátě a jejich zisku, nic nemění. Návrh na solidární dělení tří milionů dávek odpovídá odhadu dodávek vakcín do EU za jeden den v dubnu, naše ztráta 70 tisíc je o něco víc než naše očkování na konci března za den. Fakticky tedy nejde o konec světa, ale je to samozřejmě chyba. Na tragických případech, jako je smrt pana Vodňanského, je vidět, že mezi záchranou konkrétních životů a tempem očkování je jasná souvislost. Také jsme se v EU otočili zády k solidárnímu principu - vypadá to, že nám nešlo o solidaritu, ale o to urvat ze společného balíku co nejvíc. Jde tedy o dvě porážky: mohli jsme mít víc a ještě jsme na zbytek Unie ukázali vztyčený prst, což vzhledem k našemu postavení rozhodně není ideální.

Luděk Niedermayer v europarlamentu • Autor: Milan Jaroš
Luděk Niedermayer v europarlamentu • Autor: Milan Jaroš

Premiér však výsledek interpretuje přesně obráceně: že se Evropa otočila proti nám, že výsledek nebyl spravedlivý a že

Velké díky rakouskému kancléři @sebastiankurz za to, že Rakousko podpoří Českou republiku v obtížné situaci 30.000 dávkami @pfizer. Jsme za to moc vděční, protože velmi dobře víme, že i Rakousko by potřebovalo více vakcín. Toto je skutečná solidarita!

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) April 2, 2021
skutečnou solidaritu“ projevil rakouský kancléř Kurz, když po skončení jednání slíbil český výpadek částečně pokrýt a 30&nbsp;tisíc svých dávek&nbsp;přepos<strong>lat. </strong>

Je otázka, co lze považovat za spravedlivé. Jak upozorňuje Evropská komise, princip rozdělování vakcín si na začátku dohodly členské země a Kurz i Babiš u toho byli. Ti, kdo chtěli při objednávání na začátku ušetřit, jsou nyní v hodně nekomfortní situaci. A mělo jim to dojít hned na začátku.  Vakcín  je stále málo, takže získat dávky navíc znamená sebrat je někomu jinému - a to je nyní velmi ošemetné. Na solidaritě uvnitř EU se musí vždy domluvit nějaká většina: aby někdo vakcíny dostal, musí se jich někdo jiný vzdát. Pokud si náš premiér a kancléř Kurz představovali jinak nastavená pravidla pro vzájemnou pomoc v Unii, měli přijít s návrhem, který by získal podporu. O ničem takovém ale řeč nebyla a nyní Andrej Babiš jen lamentuje nad tím, jak jsou na něj ostatní zlí. A nedělá to poprvé. Mimochodem, v minulosti si zase stěžoval, že země, které jsou více zasažené pandemií, nemají dostat větší pomoc. To si asi někdo pamatoval.

A budeme tedy ve výsledku v očkování poslední?

Nejspíš to tak nedopadne – pokud budou u ostatních výrobců pokračovat výpadky, tak díky naší stoprocentní objednávce u Pfizeru poslední být nemusíme. Návrh myslel právě na český problém, tedy že při dnešním stavu věcí jsme se po podpoře zemí, které mají dávek od Pfizeru málo, dostali z hlediska propočtů na chvost tabulky - ale my jsme ho odmítli.

Proč jsme si vlastně na začátku neřekli o celý příděl od všech značek?

Roman Prymula to vysvětloval tím, že kdyby vakcíny zbyly, byl by obviňován z plýtvání penězi a obtížně by se to politicky zdůvodňovalo. Naše státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková opakovaně argumentuje, že to pro nás bylo moc drahé. Odhaduju, že tím hlavním důvodem byla tedy snaha ušetřit a důsledky si asi nikdo neuvědomil. Ale v tomto bychom se neměli spokojit jen s odhady. Měli bychom se dozvědět, kdo, jak a kdy tak rozhodl.

Rakousko se chce po tomto týdnu obrátit na Rusko s poptávkou po vakcíně Sputnik. Premiér Babiš mluví o tomtéž. Je to na místě?

Je tu - myslím - konsensus v tom, že by se mělo očkovat jen vakcínami, které jsou v Evropě schváleny. Možná to bude i Sputnik, možná dojde na jeho výrobu v Německu. Je ale otázkou, jestli je vůbec možné, abychom včas dostali relevantní počet vakcín, který budeme schopni využít. V následujících třech měsících se mají dodávky schválených vakcín hodně zvýšit, možná brzy spíš narazíme na problém, že začne ubývat lidí, kteří o očkování mají zájem. Budeme-li v řadě za dalšími zeměmi, které Sputnik chtějí koupit, tak je zkrátka otázkou, jestli případné dodávky dorazí v době, kdy je budeme potřebovat. Ale mimochodem, v EU se nalezla shoda na tom, že se tvrdě postavíme zemím, které blokují vývozy, a přitom jsou více proočkované. V Rusku je to opačně. V této zemi je proočkováno násobně méně lidí než v Evropě - i proti průměrným zemí Unie asi 2–3× méně. Možná by se tak někdo měl zamyslet i nad tím, zda je etické vozit z Ruska vakcíny, které režim přiděluje politicky, když citelně chybí tamním lidem.

Zlobíme se tedy nakonec na Babišův vyjednávací debakl bezpředmětně?

To ne. Mohli jsme mít víc vakcín, které jsou schválené a přišly by rychle. Nejde o počet, který by znamenal obrat v pandemii, ale vidíme kolem sebe případy, kdy kvůli čekání o týden déle může někdo přijít o život. Nejde jen o pár desítek tisíc očkovaných lidí dříve.

Financial Times nebo Politico výsledek jednání podávají tak, že rakouský kancléř Kurz - a spolu s ním Češi a Slovinci - chtěli sobecky zablokovat solidární návrh, ve Financial Times padla i zmínka o tom, že tento přístup „nebude jen tak zapomenut“. Bylo to mířeno primárně na Kurze, ale platí to podle vás i na Česko?

Ano, ukázalo to tři věci. Máme méně vakcín, naštvali jsme ostatní a premiér se podle mě ukázal jako naprosto nekompetentní, podle následných reakcí vůbec nepochopil situaci. Ta možnost, abychom o 70 tisíc vakcín nepřišli, ležela na stole. Pokud měl premiér jiný prosaditelný nápad, jak solidárně vakcíny dělit, měl ho dát na stůl. Možná v tom mohly sehrát roli i blížící se Velikonoce a neochota jednání protahovat, ale zdá se, že nastává pokles trpělivosti s trouble-makery, jako jsme byli my. Zejména, když jde o tak stresující věc, jako je ne zrovna rychlé očkování v Unii. S tím premiér zřejmě vůbec nepočítal a ani to během jednání nepochopil. Výsledek je jasný vzkaz, že pohár trpělivosti přetekl a že naši zástupci v EU by měli začít vystupovat jinak. Vzkaz je to silnější, ale nepřichází poprvé. Nevím tedy, zda bude pochopen. Bohužel spíš ještě uvidíme, co premiér udělá z této prohry doma.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].