Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Respekt k právu

Nemá cenu čekat na Godota, stát musí začít plnit imisní limity

Rozhovor s advokátem ostravské důchodkyně, která žaluje Česko kvůli rakovině plic

Ostrava Bartovice.
Ostrava Bartovice; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Jak píšeme v aktuálním Respektu 10/2019, ostravská důchodkyně, sokolka a zahrádkářka Miroslava Pěčková podala v prosinci na Česko první žalobu svého druhu, ve které se domáhá odškodnění za nadlimitní znečištění vzduchu a s tím související zdravotní potíže. Před dvěma lety jí lékaři vyoperovali nádor z plic, její muž loni na následky rakoviny plic zemřel. Manželé bydleli padesát let v jedné z nejznečištěnějších oblastí země, kde koncentrace škodlivých látek dlouhodobě překračují normy uvedené v zákoně, některé z nich i několikanásobně.

Žalobu psal někdejší člen Legislativní rady vlády Pavel Černý, donedávna člen Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy OSN, což je mezinárodní dohoda zaměřená na právní ochranu v otázkách životního prostředí. Případu se chopil jako spolupracovník sdružení právníků Frank Bold, které se v boji za čistší vzduch angažuje už delší dobu. „Chceme docílit toho, aby se přístup státu změnil,“ říká Černý v rozhovoru, který je doplněním textu a pozvánkou ke koupi.

Jak lze laicky shrnout odůvodnění, na kterém žalobu stavíte?

Stát tím, že přijímá určitá pravidla - například imisní limity - deklaruje vůči lidem závazek, že nepřipustí, aby museli žít ve špinavějším prostředí, než odpovídá těmto limitům. Pokud stát tento závazek nesplní, měl by podle mě nést podobnou odpovědnost, jako když soukromý subjekt nesplní závazek ze smlouvy. Tedy mimo jiné poskytnout náhradu těm, kterým tím způsobil újmu.

Reklama
Reklama

Frank Bold
Pavel Černý, spolupracovník sdružení právníků Frank Bold • Autor: photonejedli.cz

Znečištění je na mnoha místech větší, než by podle limitů mělo, na Ostravsku obzvlášť. Podle vás tedy občané mají nárok vnímat to tak, že stát neplní to, k čemu se zavázal?

Ano. Tento přístup se však zatím příliš nedaří prosadit. Stát ke svým závazkům typu imisních limitů přistupuje spíš jako k jakémusi internímu plánu, který se snad pokouší plnit. Ale pokud se mu to nedaří, bere to tak, že je to v podstatě jeho věc. Tento přístup spolu s kolegy z Frank Bold rádi změnili.

Jde o první žalobu svého druhu? Nikdo jiný se zatím neozval?

Sporů tohoto typu už bylo více. V předchozích případech ale žaloby podávali lidé, kteří v znečištěné oblasti v uvozovkách „jen“ žili. I jejich žaloby stály na tom, že nadlimitní znečištění je výsledkem nesprávného úředního postupu. V tom dal odvolací soud v jednom z případů žalobci za pravdu. Ale zároveň konstatoval, že „jde o běžnou situaci související s životem ve velkém městě“ – pokud tam člověk pouze žije a nemá žádnou nemoc, tak v tom soud neshledal žádnou újmu. Nyní je tato věc na základě našeho dovolání u Nejvyššího soudu.

Případ paní Pěčkové je tedy jiný právě v tom, kde předtím soud viděl slabinu?

Ano, příčinná souvislost mezi znečištěním a nemocí je nový aspekt. V tomto případě má žalobkyně závažné onemocnění, u něhož dokládáme spojitost se špatným ovzduším. Její manžel krátce před podáním žaloby na rakovinu plic zemřel.

Miroslava Pěčková, Radvanice, znečištění vzduchu, Arcelor
Miroslava Pěčková • Autor: Michaela Danelová

Ministerstvo životního prostředí, které paní žaluje, zatím nechce kauzu komentovat. Dá se ale čekat, že příčinnou souvislost bude zpochybňovat. Jak chcete prokázat, že právě v tomto případě byl příčinou nemoci špatný vzduch?

Je pravda, že nikdo nechce udělat znalecký posudek o tom, že v konkrétním případě je příčina onemocnění ta a ta, například právě znečištění ovzduší. Opíráme se o pravděpodobnosti, že na celém vzorku populace je vždy nějaké procento případů způsobeno touto příčinou. Máme posudek, podle kterého je na Ostravsku toto procento vyšší než v jiných regionech. Jinými slovy, že riziko rakoviny vlivem znečištění je tam vyšší.

Zmínil jste pojem „nesprávný úřední postup“. Právě ten má být příčinou nadměrného znečištění a tím pádem i nemoci. V čem byl postup úřadů nesprávný?

V tom, že dlouhodobě nezajistil účinná opatření vedoucí k tomu, aby znečištění ovzduší v příslušné lokalitě kleslo na úroveň imisních limitů daných zákonem. Tyto limity pro nejrůznější škodlivé látky jsou součástí české legislativy už od vstupu do Evropské unie. Legislativa zároveň stanovila, že kraje a poté ministerstvo životního prostředí měly zpracovat programy na zlepšení obsahující taková opatření, jež v co nejkratší době povedou k plnění limitů. Tyto akční plány ale nejprve vůbec neexistovaly a poté měly jen vágní podobu, kvůli níž je Nejvyšší správní soud zrušil. V případě plánu pro Ostravsko soud mimo jiné konstatoval, že „vyčkávání s hodnocením účinnosti programu na rok 2020 se může změnit ve zbytečné a předem k nezdaru odsouzené čekání na Godota“.

Újmu jste vyčíslili na 1,44 milionu korun. Jak jste k částce došli?

Žádný mechanismus pro vyčíslení škody na zdraví vlivem nadlimitního znečištění není, vycházeli jsme proto z nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Z části též bereme v úvahu duševní útrapy žalobkyně způsobené smrtí jejího manžela.

Čtěte také: Sokolka versus český stát

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte