Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Senát rozhoduje o přesunu „Putinovy“ banky

Co skrývá sen moskevských bankéřů a špionů

Hungarian Minister of Foreign Affairs and Trade meets Chairman of the Board of International…
Zleva Nikolaj Kosov, ředitel banky MIB, a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Abychom to upřesnili. Zahraniční a bezpečnostní výbor Senátu by měl v úterý 13. října projednávat, co už schválila vláda Andreje Babiše. A o čem se poměrně příznačně rozhodlo ještě předtím v prosinci 2018 v kubánském Varaderu – při jednání představitelů zemí někdejší RVHP. Mezinárodní investiční banka, kdysi známá jako banka socialistické RVHP, se stěhuje z Moskvy do Budapešti. Z embargované Moskvy do otevřené Evropské unie.

Zahraniční výbor Senátu může přesun nedoporučit, Senát jej může odmítnout, ale vláda, která za přesunem stojí, má ve sněmovně dost hlasů, aby ratifikaci smlouvy o přesunu schválila. Přesto by bylo odmítnutí aspoň zahraničním a bezpečnostním výborem milé a inspirativní. A Vladimír Putin by možná zvedl pohoršeně obočí.

Reklama
Reklama

Jde o vážnou záležitost. Mezinárodní investiční banka - akcionáři jsou státy někdejší RVHP, tedy Českem počínaje a Vietnamem konče, největší podíl má Rusko - není jen tak nějakým finančním domem. Ještě za dob komunismu prosadil Sovětský svaz registraci banky u OSN: finanční dům, který dlouhá léta sídlí v Moskvě, má tím pádem diplomatické krytí. Přesně řečeno, řada zaměstnanců i jejich rodinných příslušníků. Banka byla za totality pod dohledem KGB a pracovala v ní řada jejích vyslanců.

Čtěte také: USA zvyšují tlak na Česko kvůli bankám, přes které může vést Rusko špionáž

I dnes mají západní tajné služby podezření, že několik zaměstnanců pracuje zároveň v žoldu ruských tajných služeb. Přesun banky z Moskvy do „evropské“ Budapešti, slíbené diplomatické krytí pro zhruba čtyřicítku zaměstnanců a některé jejich rodinné příslušníky, je samozřejmě šancí pro Vladimíra Putina, jak dostat do evropského bankovního prostoru své lidi, svůj vliv a vyhnout se některým druhům embarga.

Banka je momentálně kapitálově bezvýznamná. Ale je otázka, co se v ní začne dít v Budapešti, kde bude pod krytím OSN vyňata z maďarské jurisdikce, její půda bude zapovězena pro maďarskou policii a uzavřena řadě právním nástrojům. Přes banku se dají prát peníze, obcházet embargo ruských oligarchů, platit dezinformační projekty, nebo dokonce špionážní akce. A kdo to bude vyšetřovat?

Česko dlouho uvažovalo, že by z banky vystoupilo, nakonec však zůstalo. Andrej Babiš tvrdí, že to bude ekonomicky výhodnější než vystoupit. Těch pár milionů, jež nám banka přináší, ale nestojí za to, abychom se účastnili tak podezřelého projektu. Pokud tedy řekne výbor českého Senátu ne, bude to fajn. I když to na vůli vlády zůstat nic nezmění.

Pak je tu ještě jedna možnost. Polsko z banky vystoupilo už na přelomu tisíciletí a Česko je dnes v bance jedinou zemí, jehož bezpečnostní instituce včetně tajných služeb mají celkem dobré vztahy s podobnými západními úřady. Tak bychom mohli třeba dění v bance pohlídat pro informaci spojenců z Unie či NATO. Můj dlouholetý poradce pan Patizon říká, že to není špatný nápad. Ale prý neví, co na to AB.

Čtěte také: Putinova tajná banka

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2618
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte