Rozpočet je v poločase, Babiš už je v mínusu

Příjemná překvapení minulých let, kdy státní rozpočet vykazoval lepší než plánovaná čísla, se letos neopakuje. Ministerstvo financí v pondělí vydalo pravidelnou zprávu o stavu státní pokladny k polovině roku, ze které plyne to, co se od letošního roku očekávalo: rozjetá ekonomika rozpočtu nebývale pomáhá, výběr daní je vysoký, ale tempo utrácení je ještě vyšší.

Za leden až červen v rozpočtu chybí 5,88 miliardy korun - a nebýt evropských fondů, schodek by činil 28,78 miliardy. Loni touto dobou byl rozpočet v přebytku 4,62 miliardy, bez peněz z EU byl ve schodku 13,2 miliardy. V dlouhodobém srovnání i v porovnání s většinou zemí Evropy jde přitom o dobrá čísla. Státní pokladna bývala dříve v mnohem větším mínusu a totéž platí pro jiné země i v současnosti. V posledních dvou letech mělo Česko podle Eurostatu jeden ze tří nejlepších výsledků veřejných financí v EU. Nízký je i celkový státní dluh, který vzniká kumulací schodků v minulosti, na jejichž krytí si vláda půjčuje – český dluh na úrovni necelých 35 procent HDP je podle Eurostatu čtvrtý nejnižší v EU.

To ale nic nemění na tom, že česká čísla by mohla být vzhledem k mimořádné ekonomické kondici ještě lepší – tedy že by při troše snahy nový dluh vznikat nemusel. „Pokračuje velmi dobrý výběr daní, nicméně na zvýšené státní výdaje nestačí ani velmi dobrá dynamika ekonomiky, která zvyšuje příjmy rozpočtu,“ poznamenal v komentáři k pololetním číslům ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

V meziročním srovnání stát vybral za prvních šest měsíců o 54 miliard víc (+8,5 procenta), ale výdaje stouply o 64 miliard (+10,2 procenta). Jen na dani z přidané hodnoty Češi odvedli proti loňsku o 15 miliard víc (z toho větší část se od letoška posílá do rozpočtu obcí, státní rozpočet si tedy polepšil u DPH jen o pět procent). Výběr u daně z příjmu fyzických osob je o 14 procent lepší než loni, u sociálního pojištění nárůst činí 10 procent, což jsou vzhledem k minulosti velmi slušná čísla.

Nárůst souvisí s rekordně nízkou nezaměstnaností a vysokým růstem mezd, což je kombinace, která na jedné straně znamená větší množství poplatníků a větší zdanitelné příjmy, na druhé straně pak vyšší útratu v obchodech a větší výběr daní schovaných v ceně zboží a služeb, jako je právě DPH.

Více peněz se ale obratem vyplatilo na vyšší důchody nebo platy ve státní sféře. V rámci změn prosazených loni před volbami se zvýšila i řada sociálních dávek. Oproti loňsku se také výrazně zvedly investice, za první půlrok o vysokých 63 procent - což souvisí s tím, že stát dříve nestíhal naplánované akce zorganizovat a investice měly skluz, například u dopravních staveb. Právě tyto nechtěné úspory pomohly v minulých letech tomu, že se utrácelo méně a rozpočet vykazoval lepší než plánovaná čísla, což se nyní obrací.

„Na konci roku podle nás rozpočet dosáhne schodku 40 miliard korun. Lepší investiční aktivita by mohla schodek poslat hlouběji,“ odhaduje Zeisel. Rozpočet tak spěje k tomu, co bylo loni naplánováno, tedy ke schodku 50 miliard korun. Stejný deficit plánuje přes pokračující ekonomickou konjunkturu i nová Babišova vláda na příští rok (víc zde).