0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Politika1. 2. 20164 minuty

Pětice Čechů unesených v Libanonu je volná. Byla to výměna za nevydání teroristů?

Co stálo za propuštěním? Rozhodl se ministr Pelikán, že nevydá do USA obchodníka se zbraněmi?

Alí Fajád • Autor: ČTK

Pětice Čechů, kteří byli uneseni před půl rokem v Libanonu, je opět na svobodě. V podvečer to oznámilo ministerstvo zahraničí. Všichni jsou podle dostupných informací zdraví, nejdříve byli v péči místních bezpečnostních složek, následně by měli být předáni do rukou českých diplomatů. A leteckým speciálem dopraveni do Prahy.

V Libanonu se delší dobu jejich záchranou zabývali zástupci tajných služeb, jak Vojenského zpravodajství, tak civilní rozvědky. K osvobození mělo vést vyjednávání, nikoliv ozbrojená akce. V tuto chvíli není jasné, zda nebyl za propuštěním Čechů výměnný obchod. Jak v pondělí informoval deník Neovlivni.cz, nedávno dorazil do Česka email, který naznačoval, že pětice je naživu. Jeho anonymní pisatelé zároveň do Prahy vzkazovali, že jejich další osud je krajně nejistý. Zejména v případě, že nedojde k jejich výměně za trojici v Česku vězněných mužů, jejichž vydání požaduje USA kvůli podpoře terorismu.

Reklama

Jde o známý případ  Alího Fajáda a spol., jehož loni v Praze zatkli agenti americké protidrogové policie DEA. Stalo se tak poté, co s nimi měl v pražském hotelu Sheraton dohadovat dovoz zbraní z Ukrajiny. Fajád se domníval, že jedná s kolumbijskou levicovou gerilou FARC, za niž se Američané vydávali; myslel si, že za nimi fingovaně nabízené peníze z prodeje drog udělá výhodný obchod se zbraněmi.

Zdejší soudy již pravomocně rozhodly o jeho vydání do USA. V médiích se přitom delší dobu spekulovalo, že Fajád se tomu pokusí zabránit, a to právě výměnou za propuštění zmizelých Čechů. On sám to od začátku popíral. Faktem je, že ve skupině ztracených Čechů byl jeho právník, a auto, v němž byli naposledy loni spatřeni, řídil Fajádův bratr. Odtud pramenila spekulace, že to mohl být právě on, kdo je mohl nechat unést, aby přinutil českou vládu k zastavení své deportace do Ameriky.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Podle českého práva může rozhodnutí soudů zvrátit ministr spravedlnosti, kdyby vydání svým podpisem neodsouhlasil. Případně se může obrátit na Nejvyšší soud, který má podobnou možnost blokace. Že mohl být ve hře výměnný obchod, naznačoval i zmíněný email. „Je nám známo, že váš soudce rozhodl o vydání našich chlapců do Ameriky. To je pro vaše chlapce velmi špatné,“ píše se v něm.

Jméno Fajád v něm ani jednou nepadlo, ale je velmi nepravděpodobné, že by šlo o někoho jiného. V zákulisí delší dobu probíhal spor o to, zda Čechy za Fajáda případně zobchodovat. Ministr Pelikán to nikdy nechtěl veřejně komentovat, ale lidé kolem něj dávali najevo, že se k variantě nevydání Fajáda a spol. do USA kloní s argumentem, že nechce mít na rukou krev zmizelých českých občanů. Existovala obava, že přesně k tomu by mohlo dojít, kdyby Američanům vyhověl.

Na otázku, zda Pelikán skutečně řekl Fajádovu propuštění „ne“, sám ministr zatím nereagoval. Pokud na výměnu skutečně kývl, každopádně ji ještě nepodepsal. Spekuluje se o tom, zda nečeká, až skutečně dojde k předání pětice Čechů.

Někteří členové vlády byli proti této akci. Vadilo jim, že Pelikán by mohl vytvořit precedens, kdyby Česko ukázalo, že je ochotné vyměňovat údajné teroristy za „turisty“. Mohlo by to totiž vést v budoucnu k dalším zmizením českých občanů a jejich následnému „zobchodování“.

Není bez zajímavosti, že jedním z unesených byl člen Vojenského zpravodajství Martin Psík. Do Libanonu vyrazil podle dřívějších informací MF DNES bez krytí pod svým civilním jménem, a to poté, co Vojenské zpravodajství získalo pocit, že Fajád může zařídit na místě jeho schůzku s údajně důležitým zdrojem. Ten mu měl poskytnout informace o jiném uneseném českém občanovi v Libyi. Vojenské zpravodajství se již delší dobu snaží zjistit, kde je, a zachránit ho.

K tomu ale nikdy nedošlo a Psík zmizel v Libanonu. Od počátku mohlo jít o léčku s cílem zvýšit tlak na Česko. Přítomnost zpravodajce zvedá cenu ztracené skupiny a zájem zdejších bezpečnostních složek dostat ho v bezpečí zpátky. Otázkou ovšem je, nakolik byla operace dobře připravená. Předtím, než Vojenské zpravodajství rozhodlo o vyslání Psíka, odmítla tutéž nabídku – měla být přednesena Fajádovým právníkem – civilní rozvědka s tím, že je údajně příliš riskantní.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].