K Zemanovi pro hluboký vhled

I v Česku patrně panuje shoda, že ministr, případně ministryně je poměrně důležitá funkce. Můžeme tak usuzovat i podle zájmu médií o jejich názory a výsledky práce. Proto je z hlediska veřejného zájmu lepší, pokud občané rozumí, proč se ten který člověk ministrem či ministryní stali. U Vladimíra Kremlíka tohle štěstí nemáme. Dosud neviditelný náměstek nijak zvlášť významného státního úřadu se dosud k dopravě nevyjadřoval, a je tedy záhadou, proč padla volba právě na něj.

Asi o to napjatěji se čekalo, až pan Kremlík něco o svém pohledu na resort veřejně řekne. Stalo se tak v pondělí, když navštívil prezidenta republiky. Na odchodu od hlavy státu se svěřil, že ho potěšilo, “jak velký vhled prezident do resortu dopravy má”. Detaily bohužel neznáme, a tak nevíme, co vlastně Vladimíra Kremlíka potěšilo.

Pokud si projdeme veřejné promluvy, z témat kolem dopravy se Miloš Zeman nejčastěji vyjadřuje ke stavbě kanálu Odra-Labe-Dunaj, do něhož se bůhvíproč zakoukal.  Experti na dopravy se o něm vyjadřují značně skepticky a nepočítá s ním ani vládní strategie.

Ke stavbě dálnic se pak hlava státu vyjádřila nedávno při návštěvě Rakouska. A z ní vyplynulo, že jedním z hlavních problémů stavby dálnic je ochrana křečka. Podle Zemana je třeba křečka přestěhovat jinam a problém bude vyřešený. Přitom není jasné, proč zrovna tohle Zeman říkal. Spor o ochranu ohroženého zvířete probíhá v souvislosti s dálnicí D49 od Zlína do Trenčína. Úseky do Rakouska (u Mikulova a Českého Krumlova) brzdí úplně jiné věci - pomalá práce podniku Ředitelství silnic a dálnic.

Zkrátka před veřejností prezident republiky svůj “hluboký vhled” do dopravy velmi úspěšně maskuje. Za roky jsme se od něj nedozvěděli nic, co by svědčilo o jeho porozumění dopravním problémům země.

Sám Vladimír Kremlík oznámil, že bude chtít prosadit zákony, které usnadní prosazování liniových staveb a také jejich zrychlení. To ale slibovali všichni jeho předchůdci, navíc zákon na zrychlení liniových staveb nedávno parlament schválil. Kremlík také do televizních kamer rychle odříkal seznam zkratek dálnic, na které se bude chtít zaměřit. Pokud si je probereme:

1. Na D3, dálnici z Prahy na jih Čech, probíhá přípravná fáze obchvatu Českých Budějovic a úseku z Budějovic na rakouskou hranici. Dělá se výkup pozemků, poslední úseky před hranicí mají být hotové v roce 2025. Úseky D3 přes Středočeský kraj brzdí nevyjasněné spory s obcemi a také velká náročnost stavby s tunely a mosty. Dokončení se slibuje pro rok 2028.
2. D6, Praha - Karlovy Vary, se momentálně staví někde kolem Rakovníka, hotovo do Varů má být až v roce 2026. Vykoupeno je podle ŘSD 14 procent pozemků. Pomalé tempo příprav souvisí také s tím, že v rámci české silniční dopravy nejde o nejvytíženější trasu, stát tedy dával přednost jiným stavbám (jakkoliv to možná tak nevypadá).
3. D35 (Hradec Králové - Olomouc) patří už k prioritním úsekům, stát jí tedy v rámci možností věnuje zvýšenou pozornost. Minulý měsíc byly uzavřeny přípravy na stavbu prvního úseku mezi Opatovicemi a Časy. Celá trasa do Olomouce má být nicméně hotova až v roce 2027.
4. D52 (Brno - Mikulov) je nejkratší chystaná dálnice (51 km), navíc 17 km od Brna už je hotových. Problémem je ale dlouhé přemostění nádrže Nové mlýny. Kvůli hodnocení EIA se navíc musel projekt dálnice upravovat. S napojením na rakouskou dálnici za hranicí počítá ŘSD až v roce 2027.

U všech staveb nicméně není jasné, jak by je mohl Vladimír Kremlík urychlit - jeho předchůdci to totiž navzdory slibům a prosazení zákona o liniových stavbách nedokázali. Možná to ale Kremlík brzy oznámí.