Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Íránská pomsta může zasáhnout kdekoliv

Se zahraničním reportérem ČT Jakubem Szántó o důsledcích amerického útoku na vojenského velitele Solejmáního

solejmani iran
Zabitý velitel íránských speciálních jednotek Kuds Kásim Solejmání • Autor: REUTERS

Američané při útoku zabili hlavního vojenského velitele Íránu, generála Kásima Solejmáního. Analytici mluví o riziku vypuknutí velké války s Iránem, další o růstu regionálního napětí nebo útokům Iránu proti USA. Co očekáváte vy?

Írán se bude chtít pomstít. Ať už nejvyšší velení, tak i mnohem radikálnější velení Íránských revolučních gard. Íránský režim už má takové msty za sebou a zdaleka ne vždy přišly bezprostředně. Cíl nebo cíle můžou být americká vojenská zařízení, diplomatické nebo obchodní mise na Blízkém východě. Anebo taky kdekoliv jinde, kde Íránci a jejich spojenci typu libanonského Hizballáhu udržují svou přítomnost. To je s výjimkou Antarktidy úplně všude. Cílem odvety se ale může stát také americký spojenec Izrael.

Reklama
Reklama

Proč si myslíte, že k válce nedojde?

Válka není v zájmu nikoho. Írán nemůže otevřenou válku s Amerikou vyhrát, Amerika nedokáže a jistě ani nechce obsadit Írán. V rámci zavedené komunikace s pomocí zbraní ale může dojít ke krátké intenzivní eskalaci, kdy se strany vzájemně přebíjejí stále silnějšími odvetami.

Namíří Irán svoje útoky jen vůči USA, nebo se můžou týkat i cílů v Evropě?

Ano, ale předpokládám, že Teherán stojí o udržování korektních vztahů se státy EU, byť i na jejich území se podílel na několika akcích namířených vůči íránské opozici.

Kdo přesně byl Solejmání?

Byl to hlavní architekt i tvář íránské regionální expanze hlavně na západ do arabských zemí. Díky němu dnes šíitský Hizballáh ovládá dění v Libanonu a pomáhá jemenským Hútijům. Díky němu přežil syrský diktátor Assad, íránské jednotky se snaží uchytit podél izraelské hranice na Golanech, on velel iráckým šíitským milicím v boji proti Islámskému státu i proti Kurdům na severu země, jeho prostřednictvím ovládá Teherán značnou část politiky někdejšího soka Iráku.

Co jsou Revoluční gardy, s nimiž byl spojen?

Velel konkrétní jednotce v rámci Íránských revolučních gard známé jako Al Quds. Jde o expediční jednotku rychlého nasazení vycvičenou pro velice široké spektrum boje. Od gerilové taktiky, přes údery na způsob západních speciálních jednotek po velení lokálním silám v konvenční válce.

Co jim bylo v poslední době připisováno za akce?

Solejmání a jeho lidé byli u většiny velkých střetů syrské občanské války, jako byla bitva o Aleppo, střety v okolí města Daráa, obsazení okolí Damašku. Vedle toho se zúčastnil války proti islámskému státu u Tikrítu i Mosulu. Stál také za budováním raketových základen v Sýrii a několika útokům proti Izraeli.

Američané uvedli, že Solejmání „aktivně vyvíjel plány na útoky na americké diplomaty a členy služeb v Iráku a v celém regionu“. Co konkrétního se o tom ví?

Na to si nejspíš budeme muset počkat.

Vy sám Solejmáního srovnáváte s německým protektorem za druhé světové války Reinhardem Heydrichem, v čem vidíte paralelu?

Nikoliv roli zastupujícího protektora, ale jako vzor nacisticko-vojáckého étosu SS. Íránské revoluční gardy jsou podobné v tom, jak se z ozbrojené pěsti nového režimu staly paralelní armádou k regulérním ozbrojeným silám, a z nich metastázovaly do ekonomiky, politiky a ostatních sfér veřejného života velké země. Solejmání byl také takovým ideálem, který podobně jako Heydrich kolonizoval íránským jménem zahraniční země jako Libanon, Sýrii nebo Irák.

Není útok na Solejmáního stejný, jako kdyby Íránci zabili amerického ministra obrany?

Nikoliv. Ministrem obrany Íránu je brigádní generál Amir Hátamí. Kdyby Spojené státy měly vedle, řekněme, regulérních speciálních jednotek ještě jednu přímo a výhradně podřízenou prezidentovi s úkolem provádět teroristické útoky a sabotáže po celém světě, pronikat do režimů jiných zemí s cílem je dostat pod americkou nadvládu, pak zabití jejího velitele by se rovnalo zabití Solejmáního.

Američané útok provedli v době, kdy prezident Donald Trump čelí pokusu o své odvolání, jsou před ním zároveň druhé prezidentské volby. Není atentát motivovaný hlavně vnitropolitickými důvody, kdy se Trump může pokoušet semknout za sebou národ a dostat se tak opět doprezidentského úřadu?

Nejsem expertem na americkou politiku, ale obecně vzato téhle logice vrtěti psem nedůvěřuji. Proč po dlouhé sérii vojenských provokací připisovaných Íránu – dvojí útok na šest tankerů v mezinárodních vodách Perského zálivu, sestřelení amerického dronu za dvě stě milionů dolarů, únos britského tankeru, bombardování a dočasné ochromení saúdských ropných zařízení, útoku na americké vojáky v Iráku a nakonec i útoku proti americké ambasádě v Bagdádu – sáhl americký prezident k tomuto drastickému kroku, je z pohledu Washingtonu jasné. Navíc zemřel i Abú Mahdí al Muhándis, rovněž na seznamu předních teroristických vůdců. Nejspíš převážila vojensko-zpravodajská logika, že taková příležitost se nemusí opakovat.

Cena ropy vyskočila po atentátu o tři dolary, jaké bude mít ekonomické dopady?

Záleží na tom, jaké budou další kroky obou stran. Američané evakuují všechny včetně ropného personálu z Iráku. Spíš ale čekám, že ceny nebudou nijak dramaticky růst, dokud nedojde k nějakému dalšímu střetu. Třeba v oblasti cest ropných tankerů z Perského zálivu do světa.

Ani superman, ani robot: Jakub Szántó a jeho válečný život

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte