Co nám Babiš zatím tají

Senát ovládaný opozicí schválil usnesení, že česká vláda při řešení epidemie selhala. Premiér Andrej Babiš oponuje, že naopak krizi zvládá možná nejlépe z celé Evropy, a dává na stůl termíny, kdy zakázal - prý jako jeden z prvních - lety z Itálie. Ve skutečnosti jde však v této krizi o něco mnohem vážnějšího než jen o včas vydaný pokyn k zastavení letadel nebo nakoupení respirátorů. A jestli vláda skutečně selhala, uvidíme teprve později.

Pokud by šlo pouze o rychlou reakci na koronavirus, o zpomalení jeho šíření a ochranu nemocnic před kolapsem z náporu pacientů, byla by izolace země a výrazné omezení života klíčovou věcí. Jenže jak běží čas, je zřetelné, že šlo pouze o první fázi “boje”. Druhá, kde už se nebudou sčítat jen nemocní, ale také ekonomické ztráty, právě teď nastupuje.

Čím déle celá paralýza potrvá, tím víc začne být vnímán zákaz vycházení, uzavírka obchodů, firem i hranic jako problém. A problém zcela hmatatelný, vyčíslitelný penězi. Najednou se objeví otázka, jestli náhodou tvrdá restrikce pohybu nezpůsobuje státu a domácnostem víc škody než užitku. Dojde na cynicky znějící otázky, zda nemocní, a dokonce mrtví nepatří k životu, případně jak velké ekonomické ztráty je stát ochoten připustit, aby počet zemřelých redukoval na minimum.

Nastane chvíle, kdy bude možná i opozice ráda, že je jen opozicí a nemusí podobné věci rozhodovat. Chvíle, kdy se tentokrát už vážně budeme strachovat, jak si zmateně vystupující a nesrozumitelně komunikující muž v čele vlády, který se svými podřízenými neuměl zajistit dostatek roušek a gumových rukavic, poradí v takové situaci.

Patrně bude sahat do státních kapes, kde toho však v uplynulých šesti letech, kdy vládne, mnoho nenechal. Bude tedy sahat do pomyslných budoucích kapes a navyšovat dluhy, přestože tak rád kritizoval „toho Kalouska“, že během finanční krize v letech 2008 - 2011 dělal to samé. Opět dojde na zkoušku Babišova PR, pomocí nějž lze všechno obhájit, samozřejmě i masivní přesuny peněz na úkor budoucích generací.

Ale o to teď nejde. Aktuální problém spočívá v pravděpodobně nemalé délce epidemie a v rozhodnutí, zda a kdy uvolnit otěže a nechat ekonomiku se nadechnout. Teď se to zdá bláhové, musíme přece virus zastavit, zničit. On tu však s námi bude dál - druhý měsíc, třetí měsíc, možná i šestý měsíc. Diagnostikovaných případů (nikoliv nutně nemocných) bude stále přibývat a Andrej Babiš bude muset zvážit, kdy začnou zákazy příliš “škodit” a přijde vhodná chvíle k jejich rušení.

Vláda už teď musí mít scénáře takového vývoje, bojí se o nich ovšem mluvit, to je zjevné. Pro lidi by ale taková debata o zbytku jara, o létu a možná i delší době, respektive taková otevřenost vlády byla velmi užitečná. Ušít nebo sehnat si roušku totiž nebude zcela jistě patřit k nejtěžším úkolům této krize. Spíš jak si rozvrhnout peníze, aby se to celé dalo přečkat.