Putin se bojí. Potřebuje posilovat fasádu a rituály režimu, aby se udržel u moci

Není to tak dávno, co si evropští lídři připomínali konec druhé světové války na společných setkáních. Jak se ukázalo, tohle mezidobí po konci studené války a rozpadu SSSR nemělo dlouhé trvání. Letos do Moskvy podle všeho dorazili dva čelní představitelé z evropských států - slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučič. Rusko si tradičně připomíná porážku nacistického Německa a související památku desítek milionů mrtvých 9. května vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí. Událost korunovaná projevem ruského prezidenta je hrou symbolů, která zároveň manifestuje moc a postavení Vladimira Putina, jenž letos slaví čtvrtstoletí v čele země a pokračuje ve válečné agresi na Ukrajině nálepkované jako "denacifikace". Jak to vše zapadá do mozaiky na fasádě současného ruského režimu odvolávajícího se různá historická období? A jak s tím souvisí oslavování Stalina nebo role ruské pravoslavné církve? Nejen o tom uslyšíte v rozhovoru s česko-švýcarským historikem umění Ivanem Folettim z Masarykovy univerzity, který je mimo jiné autorem knihy Ruský imperialismus: Umění, věda a náboženství ve službách režimů (1801–⁠2023).