Průvodce volbami do EP: Na jaká témata politici lákají? A jak fungují frakce?

Češi budou v pátek 7. a sobotu 8. června volit své zástupce a zástupkyně do Evropského parlamentu. Například Estonci už v tuto chvíli hlasují, další státy se postupně přidají od 6. 6. Celkem bude moct k volebním urnám přijít kolem 373 milionů Evropanů. 720 europoslanců se pak rozdělí do jednotlivých frakcí. V těch se přitom mohou setkat i strany, hnutí či uskupení, která by voliči v jedné skupině nečekali, říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Třeba v tuto chvíli není jasné, do jaké frakce půjde STAN, zda zůstane u lidovců, nebo se přesune do frakce obnovy, tedy Renew. Danuše Nerudová již řekla, že srdcem to Starosty tahne do Renew, ale rozum říká lidovci, protože v Renew sedí ANO. Ti to v této frakci také nemají snadné, protože jeho europoslanci odsoudili Andreje Babiše kvůli jeho účasti na konzervativní konferenci v Maďarsku, kde vystoupil i se zástupcem francouzského krajně pravicového Národního sdružení. Může se stát, že si zvolíme stranu, která by podle nás měla být v zelených, a ona vstoupí k socialistům, atd..." V Česku si voliči budou muset zvolit jen jednu kandidátku, ale mohou tu udělit až dva preferenční hlasy, doplňuje František Trojan: „Je to, jak se ukázalo u sněmovních voleb, docela silný nástroj, když se toho lidé masověji chopí. V posledních volbách europoslanec Alexandr Vondra takto z 15. místa vyskákal až do Evropského parlamentu." Čím se při hlasování řídit? A o čem se ve volbách do EP rozhoduje?