Stav společnosti lze poznat podle toho, jakým lidem umožňuje dostat se do jejího čela. Za komunismu byl výběr vesměs negativní - dobrý člověk neměl šanci. Jenže dnes to není o moc lepší. Na Slovensku stojí v čele justice veskrze zlý člověk, čímž míním jeho povahu, která k prosazení své špatnosti využívá právnické znalosti a mocenskou funkci předsedu Nejvyššího soudu. Jmenuje se Štefan Harabin.
Obětí má na krku už hodně, včetně důvěry v justici, která je na Slovensku nejnižší v celé EU - dvě třetiny lidi nedůvěřují soudům. Čtenář si možná pamatuje skandál kolem filmu Zuzany Piussi Nemoc třetí moci, za který byla režisérka trestně stíhána (stíhání bylo posléze zastaveno). Jednou z postav filmu je psychiatrička Renáta Papšová, která na jedné diskusi o stavu soudnictví řekla: „Jako lékař můžu říct, že někdy jsou nemoci nakažlivé - a naše justice je nemocná, onemocněl Juraj Majchrák, onemocněla doktorka Lauková, která také zemřela na tvrdou perzekuci doktora Harabina.“ (Soudkyně Lauková zemřela v kómatu na selhání srdce, soudce Majchrák spáchal sebevraždu, oba byli v práci různě šikanováni. Lauková i Majchrák se u Papšové léčili.)
Za tato slova Harabin doktorku Papšovou žaloval, neboť prý poškodila jeho pověst - která však přinejmenším v mých očích už nemůže být horší - a žádá od ní v přepočtu dva a půl milionu korun.
Aby toho nebylo dost, je Papšová za stejný výrok vyšetřována policií, neboť někdo podal trestní oznámení. Pokud by ji soud uznal vinnou, hrozí jí dva roky vězení. Harabin tvrdí, že on trestní oznámení nepodal. Proč také, říkám si, vždyť na to má své další špatné lidi.
O doktorku Papšovou strach nemám. Je to silná žena, která – jak doufám - ví, že její případ má hlubší smysl, jímž není nic menšího než souboj s čirým zlem. Strach mám o společnost, která umožňuje výběr zlých lidí do nejvyšších funkcí a pak se před nimi tetelí strachem. Zlo se pak šíří jako požár a hasiče nikde nevidím.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
