Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

(Ne)bezpečí

To si mě s někým pletete. Jak Michal Koudelka stavěl hráz Rusku a Číně

V novém Respektu najdete rozhovor s ředitelem BIS

Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a premiér Petr Fiala na tiskové konferenci • Autor: ČTK
Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a premiér Petr Fiala na tiskové konferenci • Autor: ČTK

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu


Michala Koudelku, současného ředitele kontrarozvědky BIS, jsem poprvé viděl na recepci v rezidenci amerického velvyslance na začátku července 2016. Zahrada tenkrát přetékala desítkami osobností českého veřejného života a ve stínu vysokých stromů postával v hovoru s několika dalšími lidmi nenápadný padesátník, který sem tak jako ostatní přišel na oslavu Dne nezávislosti. Když jsem k němu přistoupil, nedal najevo žádné emoce.

„To jste si mě musel s někým splést,“ odpověděl s ledovým klidem na dotaz, za jak vážné považuje coby tehdejší šéf kontrašpionáže aktivity ruských špionů na českém území. Jeho jistota byla tak nakažlivá, že navzdory stoprocentní informaci o jeho identitě – ukázal na něj jeden z jeho kolegů z jiné tajné služby – mu skoro nešlo nevěřit. Ale omyl to nebyl. O něco později byla jeho dosud neznámá tvář odtajněna široké veřejnosti, když usedl do křesla ředitele civilní tajné služby. Obličej otiskla všechna média a skrývat už se od té chvíle už nešlo.

Do funkce Koudelka nastoupil krátce poté, co Praha zažila návštěvu čínského prezidenta a vůdce tamní komunistické strany Si Ťin-Pchinga, kterému jeho tuzemský protějšek Miloš Zeman uspořádal triumfální přijetí. Aby „strýčkovi Simu“ nic nekalilo pražské dojmy, policie znemožnila demonstrace obhájců lidských práv a šikanovala lidi vyskytující se v ulicích s vlajkou svobodného Tibetu.

Jsem rád, že se BIS nesehnula

Prezident Zeman, který předtím jmenoval svým „zahraničním poradcem“ šéfa obřího čínského konglomerátu Jie Ťien-minga, po návštěvě ohlásil, že Čínská lidová republika u nás bude investovat „desítky“ miliard korun. Ten rok a několik dalších to vypadalo, že Čína bude mít v Česku velké slovo. Že technologiemi své firmy Huawei ovládne zdejší sítě, že se přes vstup do tehdy populární televize Barrandov tenkrát ještě prozemanovského podnikatele Jaromíra Soukupa a jeho reklamní agentury Médea dostane do zdejšího mediálního prostoru a získá velký vliv na rozdělování příjmů z reklamy mezi sdělovací prostředky.

Na vzestupu byla i česká finanční skupina PPF dnes už zemřelého Petra Kellnera podnikající s unikátní licencí čínské vlády na tamním výnosném trhu s nebankovními půjčkami, která své zisky začala postupně směrovat i do strategických komunikačních oblastí. Český prezident se netajil obdivem ke schopnostem čínské hlavy státu „stabilizovat společnost“ a za svůj druhý vzor označoval ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož anexi Krymu navrhoval přijmout jako nevratnou a hotovou věc. Začalo se mluvit o výstavbě jaderných bloků v Dukovanech v ruské režii a větším pronikání obou zemí do Česka.

Máloco se ovšem v životě vyvíjí lineárně -  a mohl se o tom přesvědčit i Miloš Zeman. Čínské investice se časem začaly blížit nule a reputace Říše středu se ocitla v troskách. Vrcholní politici začali jezdit k nelibosti Pekingu na Tchaj-wan, vyšlo najevo, že čínský režim zde financoval některé akademiky na univerzitách, aby studentům představovali současný čínský režim výhradně v pozitivním  světle a mlčeli o nesvobodě a převýchovných táborech pro národnostní menšiny. Ukázalo se, že něco podobného dělal i Kellnerův Home Credit: přes prostředníky tu nakupoval k „pozitivnímu psaní“ o Číně odborníky a novináře. K dovršení celého krachu se ukázalo, že Zemanův „zahraniční poradce“ Jie Ťien-ming byl doma v Pekingu náhle obviněn z „hospodářské kriminality“ a zmizel kdesi v útrobách čínského gulagu.

Rusko začalo vést Česko na seznamu „nepřátelských států“ a snahy o energeticko-ekonomické provázání obou zemí jsou dnes už minulostí. Když bezpečnostní složky přišly s objevem, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích způsobili agenti ruské tajné služby, vypověděla vláda osmdesát ruských diplomatů (a po letech tak srovnala zdejší zbytnělou ambasádu do adekvátní velikosti), vyškrtla ruského uchazeče Rosatom z jaderného tendru a vzájemné vztahy ochladly. Po zahájení ruské agrese proti Ukrajině pak úplně zamrzly.

Za řadou těchto věcí byl nepochybně nějakým způsobem Michal Koudelka a jeho lidé. Stavěl hráz Rusku a Číně ať už jako šéf kontrašpionáže nebo jako ředitel BIS. To samozřejmě vyvolalo tvrdou reakci Miloše Zemana, silného zastánce východních zájmů: Koudelka mu stál v cestě, a proto usiloval o jeho pád. Jak ředitel BIS popisuje ve velkém rozhovoru pro  Respekt, jejich vztahy přitom zpočátku nebyly negativní.

Jaké byly zpočátku vaše vztahy?

Moje vztahy s prezidentem Zemanem nebyly žádné.

Čili ani negativní, ani pozitivní. Co je tedy zhoršilo?

Od prezidenta jsme kdysi dostali úkol  zjistit, zda se tu vyráběl a skladoval jed novičok, který byl použit v Salisbury při pokusu o vraždu Sergeje Skripala. BIS v té době oslovila všechny zainteresované instituce a od všech jsme dostali naprosto jednoznačnou odpověď: novičok se v České republice nevyráběl a neskladoval, a to ani v malém množství. Na základě toho jsme napsali Miloši Zemanovi odpověď. On ji zpochybnil, využila toho ruská propaganda, a tím asi došlo k začátku problémů, které mezi námi byly. Vývoj nám dal za pravdu a já jsem rád, že to služba ustála, že jsme se nesehnuli. BIS to vnitřně stmelilo a zpevnilo.

Několik zdrojů z vládních a bezpečnostních kruhů Respektu popsalo, že vám vaše povýšení na generála bylo Zemanovým okolím dáváno do souvislosti s tím, jestli existenci novičkou potvrdíte. Jak těžké pro vás bylo prezidenta odmítnout?

Odpověď na tento dotaz, stejně jako na řadu dalších mých otázek, najdete v novém vydání Respektu. 

 

 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].