Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Newsletter: S odstupem

Rozmanitost, přesah, víc žen. Nevybírat ústavní soudce jako králíky z klobouku

Jde o to vytvořit mix, který se v pestrosti přiblíží ideálu, a zároveň na Ústavní soud dostat zkušené a respektované právníky

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní soudce Jaromír Jirsa; ilustrační foto • Autor: ČTK
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní soudce Jaromír Jirsa; ilustrační foto • Autor: ČTK

Vítejte v mém newsletteru. Proč vlastně „s odstupem“? Doba, která je plná spousty rychlých informací a aktualit, si žádá víc kontextu, než tomu bylo dříve. Ten vám nabídnu nejen z české politiky a jejího zákulisí, ale také z koutů tuzemské justice a právního dění. Fakt, že se i v této sféře dějí důležité věci, kterým by měla být věnována větší pozornost, naznačuje dilema, před kterým nyní stojí čeští politici, právníci i celá společnost.

 Jak (ne)skládat příští Ústavní soud

Z hlediska práva nastává jedno z nejzajímavějších období. A ti z vás, kteří mají pocit, že spojení slov „zajímavé“ a „právo“ nejde dohromady, se mohou v příštích letech přesvědčit o opaku. Českou společnost a politiku totiž čeká výjimečná obměna instituce, která z průzkumů veřejného mínění vychází už několik let jako nejdůvěryhodnější. Na tuzemském Ústavním soudu se během příštích 2,5 let vymění třináct z patnácti soudů - a tato změna může změnit kurz ochrany základních práv českých občanů a odolnost Ústavního soudu ustát politické tlaky.

Z pohledu vystudovaných právníků pravděpodobně neexistuje snovější a hlavně vlivnější job. Nejenže vám na tomto postu (nejméně) deset let skvěle platí a můžete formulovat nejvyšší pravidla ve státě, která tu s námi budou další desítky let. Navíc navždy budete jedním z mála všeobecně uznávaných ústavních soudců mladé republiky, ať už se v Brně během týdne otočíte do práce jen jednou, nebo tam prosedíte dny a noci.

Ústavní soud; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Ústavní soud; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Skládání takzvaného čtvrtého Ústavního soudu má v rukou nový prezident Petr Pavel, který už musí přijít s prvními jmény budoucích soudců. Navržená jména mu následně musí posvětit senátoři, kteří předchozím prezidentům některé nominace zkomplikovali, ať už z relevantních důvodů, nebo těch méně významných.

Jaké nejdůležitější aspekty by měl Petr Pavel a senátoři při výběru nových členů Ústavního soudu zohlednit? Co se za třicetiletou existenci soudu při obměňování povedlo, a co naopak nepovedlo? Ptala jsem se patnácti respektovaných právníků a právniček z řad soudců, státních zástupců, akademiků i advokátů - a níže jsou shrnuté jejich závěry (někteří respondenti si přáli odpovědět anonymně).

 Pestrost, mezinárodní přesah, více žen

Jednomyslná shoda mezi odborníky panuje v tom, co především potřebuje příští Ústavní soud kromě opakovaných (ale nepříliš konkrétně definovaných) požadavků na morální integritu a právní erudici. Klíčové slovo zní pestrost. „Důležitá je pestrost názorů, která vychází z odlišných osobních a profesních zkušeností jednotlivých kandidátů a ve svém důsledku vede ke spravedlivějšímu rozhodování. I při nejlepší vůli a snaze je totiž člověk omezen svou profesní historií. Různé pohledy umožňují posoudit věc ze všech stran včetně dopadů navrhovaného řešení v odlišných prostředích,“ myslí si místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořížková.

A není jediná: „Kromě kariérních soudkyň a soudců, stejně jako zástupců akademické sféry, by myslím nově jmenovanému Ústavnímu soudu slušelo i větší zastoupení nejen z řad advokátů,“ říká advokát a člen představenstva České advokátní komory Ondřej Trubač.

Ona zmíněná pestrost ale nemá být vztažena jen na právní profese. „Velmi důležitá je pestrost světonázorová či hodnotová – tj. zohlednit myšlenkové proudy liberální, konzervativní, progresivní - i pestrost přístupů týkající se role Ústavního soudu v systému dělby moci. Tedy aktivistický, či zdrženlivý přístup vůči jiným složkám moci, respektive obecným soudům,“ upozorňuje ústavní právník z olomoucké právnické fakulty Michal Bartoň.

Proti Zemanovi se přímo postavilo pět ústavních soudců

I v nevyřešitelném sporu o to, jestli má soudce posouvat právní stav dopředu, nebo je „jen“ záchrannou brzdou a kontrolorem dodržování práv, potřebuje společnost na Ústavním soudu obě polohy, které se při diskuzí a rozhodování budou vzájemně vyvažovat. Akademička působící v Oxfordu Barbara Havelková nebo expert na ústavní právo z brněnské právnické fakulty David Kosař navíc upozorňují také na to, že je potřeba expertízu ústavního soudce chápat šířeji než na úrovni domácího práva a vyžadovat vzhledem k integraci Česka podobnou, ne-li stejnou znalost práva evropského a mezinárodního.

A různorodost je rozhodně potřeba ještě v jedné proměnné – v nominacích ženských kandidátek. „Počet ústavních soudkyň u třetího Ústavního soudu klesl, až jsme se dostali na naprosté minimum jedné ženy v jeho složení,“ vysvětluje profesorka ústavního práva z pražské právnické fakulty Helena Hofmannová.

„V české debatě mi obecně chybí důraz na důležitost rozmanitosti – profesní, vzdělanostní, regionální, sociální, genderové, věkové,“ píše pak bývalá ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. „Toto téma zdůrazňuji proto, že už teď v debatě vidím slepé skvrny starších mužů, kteří vybírají sobě podobné. Dívají se jen do domácího rybníčku a na aktivní debatéry či funkcionáře, kteří mají vysokou schopnost sebeprosazení, a tak jim unikají skvělé osoby, které jsou mimo jejich kruhy,“ vysvětluje Šimáčková, dnes soudkyně Evropského soudu pro lidská práva. Zjednodušeně: jde o to namíchat mix, který se má v pestrosti blížit ideálu, ale zároveň na soud dostat zkušené a respektované právníky.

 Nikdy se nepodařilo vytvořit tým

To, co se na Ústavním soudu dlouhodobě nedaří, pojmenoval jeden respondent z mého pohledu naprosto přesně: nikdy se nepodařilo vytvořit „tým“. „Tedy že by se někdo v okamžiku, kdy  jmenuje celou instituci, skutečně zamyslel, a řekl si `teď to poskládám, aby to dávalo smysl jako funkční celek`,“ odpovídá dotyčný právník. Tato výtka souvisí nejen s nedostatkem transparentnosti v procesu výběrů budoucích soudců, ale také s nesystematičností a neschopností českých politiků přemýšlet institucionálně.

 „I proto za důležité považuji, aby bylo známo, jak jsou soudci vybíráni. Zřejmé ovšem je, že stěžejní význam má rozhodnutí prezidenta republiky, jehož je to klíčová kompetence, za niž také nese odpovědnost,“ píše profesor ústavního práva z pražských práv Jan Kysela - s tím, že transparentní prověření je nicméně z jeho pohledu spíše primární rolí Senátu. „A není úplně nejlepší spoléhat na to, jaké právníky osobně zná prezident republiky, jeho přátelé a známí. Přiměřenější je provádět systematičtější rešerše,“ dodává.

Slavnostní večer k výročí 30 let Ústavy České republiky • Autor: ČTK / Šimánek Vít
Slavnostní večer k výročí 30 let Ústavy České republiky • Autor: ČTK / Šimánek Vít

Co s tím? Podle Ladislava Vyhnánka, experta na ústavní právo z brněnské právnické fakulty, by měla být dopředu transparentně stanovena určitá minimální kritéria, která má kandidát splňovat. A tato kritéria by měla jít výrazně nad požadavky stanovené Ústavou.

Další respondent navrhuje uveřejnit předem určité „ohlášky“. „Říct, že budu plnit tolik a tolik míst, uvažuji o těchto a těchto lidech. Oslovit různé instituce, komory, ptát se a diskutovat. Pochopitelně volba, kdo bude navržen Senátu, je pak čistě na prezidentovi. Ale určitá jména budou ve veřejném prostoru a nikoliv, že najednou nějaký nohsled vytáhne někoho z klobouku,“ píše dotyčný právník.

Další poučení lze najít ve způsobu nominací a počátečního nastavení procesu. „Nepovedl se samotný začátek, kdy všichni prvně jmenovaní soudci (na rozdíl od senátorů) dostali stejně dlouhý mandát,“ popisuje prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Pro pozvolnou obměnu svědčí i zkušenost, že když se v krátké době poptává relativně velké množství soudců Ústavního soudu, nahrává to situaci, že v takové skupině „proklouzne“ slabší kandidát.

Za největší nebezpečí pro budoucnost Ústavního soudu pak většina oslovených právníků považuje možnost ústavního soudce opakovat desetiletý mandát. „To může ovlivnit nezávislost rozhodování ústavního soudce zejména při konci funkčního období. Vzhledem k počtu poslaneckých a senátorských podnětů k Ústavnímu soudu by to v případě větší obměny Ústavního soudu mohlo vést k zaujatosti ve prospěch navrhovatelů,“ píše senátorka a advokátka Adéla Šípová.

 Pokud byste měli jakékoliv připomínky, dotazy nebo nápady o čem psát, dejte mi vědět na [email protected]. Budu se těšit opět za tři týdny.

Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].