Politici by měli říct voličům pravdu: daně se zvýší, protože se změnil svět

Jen dostavba dvou jaderných bloků v Dukovanech by měla stát 400 miliard, dekarbonizace průmyslu a energetiky stovky miliard, na obranu by mělo jít do pěti let každoročně minimálně o 80 miliard více než v současné době, stárnutí nejsilnějších ročníků v historii republiky zase bude znamenat nižší daňové příjmy a vyšší výdaje na důchody, negativní rozdíl pro státní rozpočet bude velice znatelný. 

Už teď ale posledních pět let výdaje státního rozpočtu překonávají příjmy státu o stovky miliard korun, slovy ekonoma Aleše Bělohradského: chceme od státu více, než na kolik mu dáváme peníze. Bez zásadní revize příjmů a výdajů se zkrátka neobejdeme. Kdo říká opak, popírá realitu, což se sice chvíli může zdát příjemné, ale pro budoucnost státu je to katastrofální.

„Kde na to vezmeme?“ by tedy měla být jedna z ústředních otázek volební kampaně, nepochybně se totiž budou muset buď radikálně snížit výdaje státu, tedy někdo ve společnosti přijde o hodně peněz, nebo se budou muset adekvátně navýšit státní příjmy, tedy daně. Samozřejmě se také nabízí možnost výrazně se zadlužit, to však není moc udržitelné, nechceme-li do budoucna utrácet polovinu rozpočtu jen na splátkách za úroky. Už nyní dosáhla obsluha státního dluhu 100 miliard ročně, což je pro lepší představu částka ve výši dvou třetin výdajů na obranu. 

Zatím však tato otázka není vůbec předmětem předvolební kampaně, pozornost směřuje jinam. Je to pochopitelné, geopolitické otřesy způsobené nástupem Donalda Trumpa a válkou na Ukrajině v kombinaci s poklesem životní úrovně v důsledku nevídané inflace jsou zkrátka hlavními tématy letošních voleb. Přesto bychom se však měli ptát politiků, kde chtějí vzít peníze na provoz státu. Protože jejich odpovědi jsou zatím neuspokojivé, zmíněné výzvy, respektive klíčovou otázku, kde vezmeme peníze na jejich řešení, se politici rozhodli kolektivně ignorovat.