Bezpečně utáhnout šrouby: Evropa hledá správnou míru závislosti na Číně

Evropa míří do Číny. Tento týden tam u příležitosti padesáti let od navázání oficiálních španělsko-čínských vztahů letí premiér Pedro Sánchez, hned ten příští na velkou návštěvu Pekingu odletí francouzský prezident Emmanuel Macron, kterého doprovodí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. A zatím bez data, ale s dodatkem „brzy“ je v plánu cesta šéfa unijní diplomacie Josepha Borella. Intenzivní série návštěv přitom přichází v době, kdy jsou vztahy mezi oběma stranami obzvláště napjaté, a to z velké části i kvůli válce na Ukrajině.

Evropa se znepokojením sleduje čínské přilnutí k Rusku, které stvrdila třídenní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, zároveň se Čína snaží, aby ve vztahu se Západem neupadla do diplomatické izolace. A tak kromě otevřené podpory a přebírání ruské perspektivy v oficiálních vyjádřeních přišla s tzv. mírovým plánem pro Ukrajinu. Evropské země ho nicméně poměrně rychle odsoudily jako nekonkrétní a fakticky pro-ruský. Čína totiž volá po zastavení bojů, což by v současné situaci pro Ukrajinu znamenalo odevzdat okupovaná území. Vůči jiným zemím to však Pekingu umožňuje argumentovat, že se snaží o vyřešení aktuálně největšího světového konfliktu - a ve vztahu s Evropou jí pak zůstává silnější karta než mírové nabídky, obchod.