Holky, co se oklepou a jdou dál
Playlist: Zpěvačka Pam Rabbit – Michael Stipe pro Kamalu Harris – Debata kulturní rubriky Respektu v Táboře
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Na to, jak je Pam Rabbit rezonující popové jméno, je její tvorba něčím hodně temná, a vůbec ne bezstarostná. Neznamená to ale, že by byla v čemkoli negativní, svoje propady i vzteky si umí užít. Naplno se to projevilo při její vyprodané show v pražské Roxy minulý týden. Držitelka ceny Anděl v kategorii kategorii Sólová interpretka hned na úvod koncertu zahlásila něco ve smyslu, ať si všichni příchozí hýčkají své chyby. To, o čem vám říkají, že je na vás nejhorší, je možná to nejlepší – pronesla těsně před skladbou npc, v níž zpívá: „Jestli mám být zrůda, chci v tom bejt nejlepší. Ať o mně píšou legendy, ať se mě bojí, vidí mě ve spaní.“ Už jen část tohoto textu ukazuje, že spíš než líbivou zpěvačkou je Pam Rabbit zpívající Wednesday Addams.
V průběhu večera představila nový singl bude To hard – odehraný akusticky pouze ve dvojici s kytaristou Michalem Havlíčkem, který sice v něčem připomíná tvorbu písničkářky LP, ale v jádru jde o další typický porozchodový song ve stylu Pam Rabbit. „Ptáš se mě na to, co cítím. Copak to nevidíš? Rozpadám se jako porcelán,“ začíná křehce, aby se vše brzy překlopilo v triumf a vědomí toho, že teď je sice možná zdrcená, ale v dlouhodobějším horizontu to nebude ona, kdo zalituje. „Myslíš, že nevidím, co děláš? Jak kecáš? Možná ti to nedošlo, ale už mám za sebou pár příběhů a tenhle je další fk it... Za pár let to pochopíš a bude tě to štvát. Bude to fkin hard,“ pronáší na adresu svého ex. Čas je na její straně. Zpívá z pozice mladé ženy, která dobře zná svou cenu a ani ji nenapadne, že by měla jít pod ni.
Tvorba Pam Rabbit je plná holek, které to zhusta schytávají. Ne, že by si z toho nic nedělaly. Ne, že by neměly strach. Ale vždycky se nějak oklepou a jdou dál, aniž by si cokoli vyčítaly nebo se obviňovaly z toho, že možná mohly udělat víc. Protože tím něčím navíc – ústupky nebo snahou udobřit si své milence či okolí, které na ně zahlíží – by nejspíš popřely svoji důstojnost. V tomto pohledu na věc přestavuje Pam Rabbit na české popové scéně naprostý unikát.


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.









