Chorvatsko třicet let po Bouři. Výročí vojenské operace provázely nacionalistické výkřiky
Čevapi Times: stíny chorvatského nacionalismu - Vučićova milost - bude Dodik dále prezidentem?
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Dobrý den, dobro došli.
V úterý uplynulo přesně 30 let od zahájení bleskové vojenské operace Bouře. Chorvatská armáda během ní definitivně porazila samozvanou Republiku Srbská Krajina, kterou v roce 1991 vyhlásili chorvatští Srbové v odpovědi na osamostatnění Chorvatska. Chorvatští Srbové tehdy nesouhlasili s tím, aby se země odtrhla od Jugoslávie (v níž nejvyšší politické a vojenské funkce ovládali srbští, nebo prosrbští muži). Během války za nezávislost Chorvatska docházelo k těžkým bojům a hrůzostrašným útokům na civilní obyvatelstvo, většinou chorvatské - jedním příkladem za všechny je bezmála devadesátidenní obléhání chorvatského Vukovaru, během kterého zemřely asi 3000 lidí a jehož výsledkem bylo začlenění města do srbské autonomní oblasti, která se později přidala k Republice Srbská Krajina. Operace Bouře v roce 1995 definitivně zlomila odpor vůči samostatnému Chorvatsku. Během této vojenské ofenzivy chorvatská armáda získala zpět území Krajiny, kterou ovládali chorvatští Srbové. Operace ale také vedla k masivní uprchlické vlně – ze země odešlo přibližně 200 000 Srbů. Podle chorvatské organizace na ochranu lidských práv Documenta.hr docházelo během operace Bouře k rozsáhlému rabování. Mnoho srbských domů a dokonce i celých vesnic bylo zničeno a zapáleno. Více než 1 000 srbských civilistů, kteří zůstali, bylo zavražděno.


Takže - jak už tomu tak na Balkáně bývá - pro některé je operace Bouře symbolem svobody, pro jiné připomínkou bolestivého roztržení Jugoslávie a odchodem z místa, které pro ně bylo domovem. Pro příznivce krajní pravice a chorvatského nacionalismu jde o jednoznačné a šťastné vítězství. A mnoho lidí se v těchto dnech proto v Chorvatsku schází na různých více či méně nacionalisticky orientovaných akcích a koncertech. Už jsem zde psala o bez přehánění děsivém koncertu Marka Perkoviće Thompsona v Záhřebu před několika týdny. Půl milionu lidí se tehdy sjelo do hlavního města Chorvatska, zpívali spolu s otevřeně nacionalistickým umělcem patriotické písně, sem tam si někdo zahajloval a provolávala se hesla Ustašovců. Totéž se opakovalo i teď, v Sinju, nedaleko Splitu. Tam se sešlo něco kolem 150 tisíc lidí. Během koncertu jako vždy zaznívala různá hesla odkazující k ustašovskému hnutí. Zpěvák jako obvykle křičel jejich heslo „za dom“ a lidé odpověděli „spremni“ – tedy „pro vlast připraveni“, což byl ustašovský pozdrav, ekvivalent nacistického Sieg Heil. Mimochodem - zkoušky před koncertem v Záhřebu na začátku července se zúčastnil i chorvatský konzervativní premiér Andrej Plenković, který se se zpěvákem vyfotil. Na koncertě pak byl třeba předseda parlamentu Gordan Jandroković. Návrat nacionalismu vidíme ve všech zemích EU - a část chorvatské společnosti se toho také rozhodně nebojí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu