Nenechte si ujít•26. 2. 2012•1 minuta
Rekviem za justici
Poslední dva týdny udělaly z české justice pomyslnou africkou nemocnici. Instituci, ku které se obracíte až jako na smrt nemocný. Každý totiž dobře ví, že z místa, které by mělo pomáhat a léčit společnost, už po svých neodejde. Tedy ne bez patřičné protekce.
Jsou to vlastně tři typy případů, na kterých se ukázalo, jak vypadá česká spravedlnost. Do první skupiny spadají nešťastníci výtvarník Roman Týc a řidič autobusu Roman Smetana; lidé, kteří svérázným způsobem poukázali na určitou absurditu života v České republice a touto absurditou byli také potrestáni. Ano, možná byla naplněna skutková podstata, ale pokud bychom měli jen trošku inteligentní soudce, nikdy by nemohlo dojít k tomu, že člověk, který nějak projevil názor, který v jistém slova smyslu nutí ostatní přemýšlet o společnosti jako takové, půjde do vězení. Pokud je ovšem souzen řidič autobusu za počmárání politické agitky manželkou doběla vypraného Íčko Langera, lze asi stěží očekávat nějaký nadhled.
Druhý případ nás přivádí k nemožnosti odvolat podezřelého státního zástupce Rampulu. Co je to za absurditu, že ministr nemůže odvolat svého podřízeného, je-li s ním nespokojen, má-li věcné výhrady proti jeho práci? Ba, co více, ministr bude pravděpodobně odvolán za to, že se mu nelíbilo jak podřízený pracuje!
Celý příspěvek si můžete přečíst na blogu Daniela Zemana.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
