Nad útěkem Edwarda Snowdena do Hongkongu a Ruska visí zásadní otázka. Kde jsou čtyři laptopy, na nichž má americký “whistleblower” (údajně) staženy utajované materiály Národního bezpečnostního úřadu (NSA) a postupně je předává novinářům z britského deníku The Guardian?
Podle informací zmíněného listu s nimi přicestoval do Hongkongu, podle jiných s nimi odtamtud i odcestoval. Teď by měl být Edward Snowden v Moskvě, kde jeho putování zatím podle všeho uvázlo. Rusové tvrdí, že s jeho zmizením nemají nic společného. Američané nicméně dávali v pondělí ústy ministra zahraničí Johna Kerryho najevo „naději“, že Moskva dostala rozum a mezinárodní útěk třicetiletého ex-agenta na Šerementěvu zastavila.
Jsou však se Snowdenem v Moskvě i ony laptopy? Pokud ano, nebo pokud jejich obsah již dávno není překopírován v čínských archivech, musí jít o fatální selhání čínských tajných služeb. Představa, že se kterákoliv země světa nebude zajímat o zavazadla muže, jenž o sobě otevřeně prohlašuje, že převáží utajované materiály o činnosti americké špionážní centrály, je (mírně řečeno) zarážející.
Teď tedy Snowden “zmizel” v Rusku - zemi řízené bývalým důstojníkem KGB - a situace se opakuje. I tady působí stěží uvěřitelně, že by Snowdenovy počítače nezajímaly tamní rozvědčíky. Jejich zájem může být dokonce docela pravděpodobným vysvětlením, proč zůstalo v pondělí sedadlo 17A na přímém letu Moskva - Havana rezervované na jméno amerického uprchlíka prázdné.
Občas se sice vynoří názor, že Snowden je informačně bezcenný, protože všechno podstatné už stejně vypustil do médií, a informace, které předal, jsou překvapivé spíše pro laiky než pro poučené ostré muže z tajných služeb. I tak se dá ale předpokládat, že se budou chtít Číňané i Rusové přesvědčit na vlastní oči.
Na Edwardu Snowdenovi je podobně jako na příběhu Juliana Assange - jehož WikiLeaks Američanovi poskytují podporu - zneklidňující zjevná odtrženost jeho virtuálních ideálů od reality běžného světa. Snowden možná věří tomu, že brání Američany, nebo dokonce celé lidstvo před zločineckou špionážní mašinérií Spojených států, ve skutečnosti se však stává loutkou ve hře, jež má s jeho sny o svobodné virtuální společnosti pramálo společného.
Číňané v Hongkongu ho podle dostupných informací vybídli k odchodu, když jim jeho přítomnost začala být nepohodlná. Rusové pak zjevně taktizují a v zákulisí dost možná vyjednávají s Američany cenu za výměnu. Jako o jedné z žádaných položek se spekuluje o obnovení dřívější snahy umístit celý internet pod kontrolu OSN - tedy z rukou Spojených států. Připomeňme si, že stejný požadavek vznášela cenzurující Čína nebo dřívější arabské režimy.
Jsou to zatím pouze spekulace, nicméně příběhy obou internetových “hrdinů” se stáčí po podobně absurdní křivce. Assange již dříve skončil jako propagandistická pomůcka s vlastním programem na kanálu ruské státní televize.
Případný přílet do Ekvádoru prezidenta Correy, tedy muže označeného právě v materiálech WikiLeaks za zkorumpovaného politika, dělá z Edwarda Snowdena podobně směšnou figurku v populistické propagandě tamní vlády. Nic se totiž v Latinské Americe politicky nevyplácí více než postavit se proti USA. Fidel Castro nebo Hugo Chávez by mohli vyprávět.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
