0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Nad pěnou23. 7. 20125 minut

Nezapomeň samopal, prosím

Velkou pozornost přitahuje otázka, proč James Holmes střílel, zatímco jak to udělal, zůstává upozaděná.

Ne jen proč, ale i jak to udělal, by nás mělo zajímat. • Autor: Profimedia.cz

Náhlé zvednutí se ze židle Jamese Holmese v kinosále na předměstí Denveru minulý týden a následná palba, jež skončila smrtí dvanácti lidí, roztočila známé kolečko šoku, soustrasti, zdrcujících svědectví přeživších a psychologického hloubání, co Holmese, takto čtyřiadvacetiletého doktoranda na lékařské fakultě, vedlo k tomu, že se rozhodl postřílet co nejvíc lidí okolo sebe. Velkou pozornost přitahuje otázka, proč to udělal, ačkoli jeho pravé motivy možná nikdy nebudeme znát, zatímco jak to udělal - dva týdny se na amerických e-shopech vybavoval nejrůznějšími zbraněmi včetně automatických, aniž by čelil sebemenšímu omezení - zůstává upozaděná.

Debata o lehkosti pořízení a držení zbraní v USA je sice opět na stole, pro evropské oči ale překvapivě rychle nabrala opačný směr. Už druhý den po denverském masakru se na stránkách novin, v televizních debatách anebo jen tak na ulici přihlásili ti, kteří se podivili, jak to, že se Holmesovi nepostavil někdo jiný, rozuměj také se zbraní v ruce. Mluvčí Rocky Mountain Gun Owners, největšího coloradského sdružení majitelů zbraní Luke O’Dell to řekl jasně: “Je na čase, aby spořádaní občané mohli chodit do kina vyzbrojeni. Počet mrtvých by byl nižší.”

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Luke O’Dell celkem nic jiného říct nemohl, nicméně bláhový by byl ten, kdo by si myslel, že jeho názor je menšinový. Ve skutečnosti jsou síly docela vyrovnané, opět soudě dle televizních debat, internetových diskusí aneb o jen tak vyposlechnutých hovorů v metru.

Diskutující se často odvolávají na Druhý dodatek americké ústavy, který zmiňuje právo nosit zbraň. Je to ale trochu podpásový argument, neb otcové-zakladatelé tehdy na konci 18. století ve Philadelphii neměli obavu o bezpečnost občanů či pracovní nástroj honáků, nýbrž vyšli vstříc tehdejším antifederalistům, kteří měli strach, že jim nové centrum poleze do zelí a zruší domobrany jednotlivých států. Právo držet zbraň tedy znamenalo hlavně souhlas s existencí lokálních armád. (Které dnes neexistují a armáda je naopak tvrdě centralizovaná: 60 % federálního rozpočtu USA jde právě na ni.)

Menší milovníci americké historie, takže většina debatérů, jede klasickou linku “potřebujeme zbraně, abychom se ubránili před nebezpečnými jedinci” versus “potřebujeme méně zbraní, abychom zmenšili nebezpečným jedincům příležitost vybavit se zbraněmi” a oba tábory jsou nesmiřitelné.

Společná jim je péče o bezpečnost Američanů. Ponor do tohoto světa je jednoznačně kosmický výlet. Tak kupříkladu Virginie. Stát, na jehož území leží Pentagon, sídlo amerického ministerstva obrany, velitelství armády, a tak dále, do metropole Washingtonu to je jenom přes most. Ve Virginii postačí k zisku zbrojního pasu jednodenní kurz v ceně 99 dolarů. Stačí přitom, aby zájemce byl dospělý, měl čistý trestní rejstřík a neléčil se na duševní poruchu. Pro srovnání řidičský průkaz trvá devět dní a stojí 300 dolarů. Američan prostě věří, že zbraň se používá k sebeobraně, tudíž ji použije málo a tudíž stačí rychlokurz bez většího dohledu státu. Naopak silnice bude používat hodně a neb přinášejí různá nebezpečenství, obdržení řidičáku vyžaduje důkladnější průpravu a též dohled státu (prostřednictvím licencovaných autoškol a dopravní policie).

Výkyvy v pojetí bezpečnosti jdou od rámů detekujících kov v supermarketech, kde v patrech nad ním jsou obchody se zbraněmi, až k tomu, že – opět ve Virginii – pokud se koupe na veřejném místě dohromady víc než osm dospělých, musí je na břehu hlídat devátý nekoupající se (jeho nepřítomnost se pokutuje 50 dolary). Ve Virginii by tudíž mohla nastat hypotetická situace, jak James Holmes čistí všechny svoje kvéry u vody, v rybníku před ním se cachtá devět dospělých, přichází policista a zatímco mladíka Holmese s celou jeho výbavičkou si nevšímá, dospělí dostanou vyhubováno a pokutu, neb jeden z nich nehlídá na břehu.

A americká zbrojní lobby, National Rifle Association (NRA), v tomhle ohledu opět zabodovala. Ve chvíli, kdy masové prostředky psaly o střílecí akci Jamese Holmese, publikovala na svém twitterovém účtu vzkaz: „Dobré ráno, střelci“, píše se na stránkách CNN. Na to reagoval humorista New Yorkeru Andy Borowitz satirickým článkem, ve kterém napsal, že NRA se chystá “finančně podpořit ty politiky, kteří podniknou kroky k zákazu určitých druhů filmu.” Borowitz ještě píše: "“Náš vzkaz je jasný a  věříme, že se dostane k co nejširší veřejnosti. Lidi nezabíjí zbraně. Filmy zabíjejí lidi,” ohlásil mluvčí NRA Tracy Klugian. (*Text jsme opravili na základě upozornění našich čtenářů. Omlouváme se za pochybení při uvedení nesprávné citace NRA. - pozn. red.)

Letos je v Americe volební rok a neb vlivná a bohatá NRA už v historii prokázala, že dokáže přesvědčit klíčové volitele a tudíž zvrátit hlas tzv. swing states, nejistých států, nelze čekat, že by se Barack Obama či Mitt Romney vůči danému tématu nějak kriticky vymezili. Neudělali to ostatně ani jeden. Oba se soustřeďují na sdílení slz s příbuznými obětí a starostou New Yorku Michaelem Bloombergem vyjádřenou výzvu - „utěšující slova jsou pěkná, ale bylo by lepší, kdyby se oba prezidentští kandidáti vyjádřili, co s tímhle chtějí udělat“ - nevzali vážně. Amerika se může pomalu chystat na další masakr. V průměru to vychází na jeden každý druhý rok.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].