„Je teoreticky možné, že prezident této země, který třeba náhodou začne trpět demencí, alkoholickým poškozením mozku, popřípadě Tourettovým syndromem, bude opravdu odvolán?“ ptal se před týdnem v Událostech, komentářích sochař David Černý, který nemá rád Miloše Zemana. Mnohem menší prostor než umělec pak v médiích dostal protest pacientského sdružení lidí trpících Tourettovým syndromem. „Považujeme výrok pana Černého za krajně nevhodný a diskriminující,“ napsal redakci zpravodajství jeho předseda, jinak lékař Ondřej Fiala.
David Černý je svéráz, který nejde pro peprnější výraz daleko. Občas se docela trefí, občas trochu přestřelí. Jeho výroky o Zemanovi mají jistou vnější logiku. Část pacientů s neurologickým onemocněním, které se projevuje hlavně výraznými mimovolními tiky, trpí i tzv. koprolalií, nekontrolovatelným vykřikováním sprostých slov. Zemanův vulgární slovník tedy k podobnému přirovnání svádí. Ale přesto je lepší se mu vyhnout.
Výrazy používané pro nadávky se nejčastěji rekrutují z několika jazykových oblastí - z terminologie používané pro pohlavní orgány, případně sexuální chování, z říše zvířat a z názvů diagnóz či psychologické klasifikace mentálních schopností. Idiot, imbecil, kretén, debil – všechna tahle slova byla původně odborným výrazem pro úroveň inteligence nebo vývojové postižení.
„Ukazuje to, jak málo si uvědomujeme, že lidé s autismem jsou zraňováni, když je způsob fungování jejich mozku používán jako politická urážka.“
Ovšem přestala se v medicíně používat právě proto, že zlidověla do hanlivé podoby – člověk, který se narodil s postižením, by neměl být označován způsobem, který je obecně vnímán jako opovržlivý. Angličtina už podobným způsobem vyřadila také termín retardace a retardovaný, který se v českém odborném slovníku stále používá (nahradila je intellectual disability).
Zatím nepříliš reflektovaným trendem posledních let je používání slov autistický, případně aspergerský (Aspergerův syndrom je forma vysokofunkčního autismu) pro určité negativní chování – uzavřenost do sebe, stereotypnost, nekomunikativnost. Organizace lidí s autismem občas protestují, prozatím neúspěšně. Dokonce ani mezi elitami ještě nezdomácnělo povědomí, že nálepkovat nežádoucí chování používáním téhle diagnózy není v pořádku.
V roce 2004 napsal věhlasný historik Niall Ferguson po zvovuzvolení George Bushe staršího prezidentem komentář s názvem Amerika má Aspergerův syndrom. Letos v říjnu se v amerických médiích objevily interní informace o nespokojenosti administrativy Baracka Obamy se současnou izraelskou politikou Benjamina Netanjahua, v nichž se kritické hodnocení „aspergerský“ objevilo vedle přívlastků tupý, krátkozraký a zbabělý.
„Ukazuje to, jak málo si uvědomujeme, že lidé s autismem jsou zraňováni, když je způsob fungování jejich mozku používán jako politická urážka,“ stěžoval si šéf Autistic Self Advocacy Network Ari Ne’eman. Byl ovšem sám – zprávu o izraelsko-americkém pnutí přejímala přední světová média, nad nadáváním do Aspergerů se ovšem žádné nepozastavilo.
Nejvyšší čas to změnit. Autismus - stejně jako Tourettův syndrom - není stav, který by si člověk vybral a mohl jej vůlí ovlivnit. Naopak přináší mu řadu životních výzev, sociálních těžkostí a izolace. Neměli bychom lidem, kteří těmito diagnózami trpí, ještě přidělávat vrásky srovnáním s nepopulárními politiky. Tourettův syndrom navíc ani nepostihuje mentální schopnosti, jde o tikové onemocnění, často spojené s výjimečnou inteligencí.
Chuť hledat pichlavou a emociálně vypjatou metaforu je umělcům logicky vlastní. Někdy ale k vystižení pravého stavu věcí lépe poslouží střízlivý jazyk. Takže: Miloš Zeman rozhodně netrpí Tourettovým syndromem. Miloš Zeman je sprosťák.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
