Do textu, který Respekt otiskl ve svém nejnovějším vydání, se spousta detailů o tomto pestrobarevném spolku nevešla, a byla by škoda, kdyby spadly pod stůl.
Je to zejména celá řada rozporů, která D.O.S.T. provází. Zdánlivé, ale výstižné detaily. „Mám povahu, že nepřevlíkám kabáty,“ prohlásil například s vážnou tváří Ladislav Bátora – v posledních dvaceti letech člen čtyř politických stran a kandidát dalších dvou.
Signatáři a příznivci D.O.S.T. si ublíženě stěžují, jak je někdo neustále „nálepkuje“ a „kádruje“ a přitom sami nedělají nic jiného: podle Bátory existuje cosi jako „topolánkismus“ a „vondrismus“ (Co to přesně je? Autor nenabízí odpověď), a samozřejmě „homosexualismus“, „havlismus“ a dalších asi padesát „ismů“. Vším tím nálepkováním jsou prý ve společnosti téměř utlačováni – a přitom je prezident zve na Hrad na oslavy české státnosti. V které zemi, prosím, jsou politicky utlačovaní lidé hosty na státní recepci pořádané jedním ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů?
Konkrétně u Bátory – nynějšího poradce ministra vlády placeného z daní občanů - má pak ten útlak v podání klíčových postav D.O.S.Tu skutečně originální formu: on sám jej například vidí v tom, jak „urážlivě“ se o něm píše v internetových diskusích. (Je vůbec nutné dodávat, že při použití takového měřítka je v Česku utlačován prakticky kdokoliv, kdo se nějak veřejně projeví?) Nicméně místopředseda sdružení Petr Bahník má ještě originálnější formulaci: „Nemůže vykonávat práci, na kterou má kvalifikaci a kterou by vykonávat chtěl.“
Pro samé pobouření nad nevolí, která se zvedla proti jmenování Ladislava Bátory náměstkem ministra školství, rovněž jaksi zapomněli, že sami pořádali několik takovýchto „kampaní“: proti Michalu Kocábovi či proti Martinu Janu Stránskému. Druhý jmenovaný byl v době vyjednávání o vládě mezi uvažovanými kandidáty na ministerstvo zdravotnictví a aktivisté D.O.S.T.u v dopise šéfovi véček Radka Johna vyzvali: „Urazil prezidenta, ministrem být nesmí.“ Stránský se podle nich „pokusil veřejně snížit autoritu prezidenta a hlavy našeho státu vyjádřením pochybností o duševním stavu Václava Klause a o jeho způsobilosti vykonávat úřad prezidenta“.
Čímž se dostáváme k dalšímu kardinálnímu rozporu: „dosťáci“ se zaklínají absolutní svobodou slova, čili svobodou amerického střihu, podle něhož by se neměl trestat žádný názor. Jenže by si rádi tuto výsadu schovali jen pro sebe – někteří signatáři vážně mluví o tom, že by měl být nějaký postih kupříkladu za „urážku vlasti a národa“. Sám Bátora nakonec v minulosti podal trestní oznámení - s přáním poslat ho do vězení - na výtvarníka Davida Černého za to, že Čechy označil za „zknedlíkovatělou hmotu“. Další podobnou urážkou je pak třeba vyvěšení vlajky Evropské unie na území Česka…
A podobný selektivní pohled mají i na další svobody. Jeden ze signatářů a řečník na několika akcích D.O.S.T.u Martin Čejka by rád, aby veřejně akce lidí homosexuální orientace typu Queer Parade podléhaly jakési „regulaci“. „Měly by pouze nějaký vyhrazený prostor, kdo se má na to dívat, je to minimálně neestetické,“ říká Čejka.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
