Říká se, že optimista je někdo s nedostatkem informací. Lze to brát i naopak: pesimista je někdo, koho informace tak zahltily, že v tom chumlu přehlédne dobré zprávy, nebo je záměrně ignoruje.
Autorka před nedávnem publikovala v tištěném Respektu text o pohledu Čechů na budoucnost a při té příležitosti zjistila, že mýtus o skepsi coby národním rysu je do značné míry skutečně jen mýtem. V intenzitě černé, s jakou budoucnost lakují, se sice Češi málokomu vyrovnají, ale zároveň se pohybují v jakési sinusoidě, v níž po hlubokých propadech přichází opětovné vzepětí nadějí.
Zejména po minulém týdnu - jak autorka optimisticky doufá – by tato křivka mohla zase trochu zvednout hlavu. Jasně: eurokrize není zdaleka pryč a v zásobě má dost trpkých scénářů, vládní řady rozšířil značně nedůvěryhodný nováček a dověděli jsme se od policie, že také šéf pražských strážníků patří k tuzemské zkorumpované „elitě“. Nemluvě o značně znepokojujícím faktu, že dva miliony obyvatel této země podstoupily uplynulý sobotní večer dobrovolně lobotomii mozku – sledováním Českého slavíka.
Nicméně i tak máme za sebou řadu událostí, díky nimž je možné se zase o něco uvolněněji nadechnout. V prvé řadě neúspěšný pokus odstranit pražského primátora Bohuslava Svobodu a následná blesková výměna vládců radnice, po níž se dostal ke slovu vítěz loňských voleb TOP 09. Opět není třeba to s nadějemi přehánět - nová sestava není partou světců, po jejichž příchodu automaticky zavládne blaženost. Šéf zelených Ondřej Liška dnes třeba v dnešních Hospodářkách upozorňuje, že i někteří noví a staronoví členové rady mají poněkud omšelou vizi moderního města – s volnými plochami co nejvíce zastavěnými a auty coby hlavním a protěžovaným dopravním prostředkem. A lze také očekávat, že dosud mocné vlivové skupiny se hned tak nevzdají a budou novému týmu „mydlit schody“. Nicméně i tak ukázal kulový blesk z minulého týdne, že to jde.
Další dobré zprávy přicházejí z řad státních zástupců. Dočasný šéf pražských žalobců Stanislav Mečl totiž taky předvedl, že „to jde“. A to konkrétně ukázat na viníky laxního přístupu žalobců ke kauze Mostecké uhelné společnosti. Největší podezření padalo na Mečlova odvolaného předchůdce Vlastmila Rampulu, nicméně (jak rovněž píší dnešní HN), Mečl si nechal udělat analýzu, zda nebyl problém ještě jinde. A byl. Odvolal proto z čela odboru závažné hospodářské trestné činnosti jeho dosavadní šéfku Marcelu Kratochvílovou, která byla odpovědná za komunikaci se švýcarskými úřady. A značnou naději vyvolává také plán na založení speciální protikorupční jednotky, která by u státního zastupitelství měla na starost obzvláště citlivé kauzy a speciálním postavením byla chráněná před zejména politickými tlaky.
Takže střízlivě a při zemi, ale přece jen: bude líp.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
