Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Do stravující temnoty. David Fincher se vrátil k sériovým vrahům

Seriál Mindhunter sleduje zrod speciální jednotky FBI zaměřené na profilování zločinců

Mindhunter
Autor: Netflix

Sérioví vrazi jsou pořád hrdiny dne. Takové tvrzení může být provokativní v realitě, ale v seriálové produkci posledních let platí dokonale. Ve Spojených státech a Velké Británii jsou sérioví vrazi a realita i mýty kolem nich již od 70. let svým způsobem pop-kulturním fenoménem. Filmaře přitahovali vždy, ale aktuálně jsou ještě „více v módě“ se stoupající oblibou tzv. true crime, televizních pořadů věnovaných skutečnému zločinu. Ať už je to spíš dokumentaristicky jako v The Keepers, nebo více dramatizovaně – jako třeba v American Crime Story: The People v. O. J. Simpson.

Bylo tak jen otázkou času, kdy někdo angažuje muže, který stojí za snímkem Seven a hlavně patří se svým deset let starým snímkem Zodiac víceméně k zakladatelům aktuálního trendu. Stalo se - a David Fincher je coby výkonný producent a režisér čtyř dílů spojen s novým seriálem Mindhunter od společnosti Netflix. Cyklus zasazený na konec 70. let sleduje zrod speciální jednotky FBI zaměřené na profilování zločinců s cílem vytvořit nový vědecký přístup, který by (ideálně) v budoucnu umožnil nejhrůznějším případům předcházet. A nebyl by to Fincher, kdyby téma neposunul nečekaným, delikátně provokativním směrem.

Reklama
Reklama

Pochopit monstrum

Zodiac vyprávěl o pátrání po vrahovi, který poprvé vraždil na sklonku 60. let;  roky děsil Ameriku a policie ho nikdy nedopadl. Fincher se soustředil na dva novinářské kolegy, pro které se stalo odhalení a chycení Zodiaca stravující posedlostí. A Mindhunter je víceméně jakési volné pokračování. Zodiaca připomíná obrazově i narativně, s typicky chladným, tlumeným vizuálem, promyšlenými kompozicemi, břitkým, analytickým střihem a napětím plíživým, jako když se válí mlha v roklích, na jejichž dnech končí oběti.

https://www.youtube.com/watch?v=7gZCfRD_zWE

Obsahově Fincher a jeho tým zůstávají u motivu posedlosti. Tentokrát je ale přeostřeno na agenty FBI a vědeckou stránku věci. Hrdinové se nehoní za jedním vrahem, ale za podstatou, která by jim umožnila vysvětlit a pochopit všechna „monstra“. V přehledné terminologii, rozpoznatelných motivech a klasifikovatelné psychologii. „Jak můžeme mít navrch před šílenstvím, když nevíme, jak šílenství přemýšlí,“ říká jeden z nich. Přijít na to chtějí za pomoci rozhovorů s těmi nejnotoričtějšími sériovými zločinci. Začnou u Eda Kempera, nekrofilního vraha přezdívaného zabiják z univerzity podle toho, že si vybíral studentky. Později zavraždil i svoji matku. Pro již ohlášenou příští sezonu na seznamu mají Teda Bundyho nebo Charlese  Mansona.

Ve sklepě centrály FBI ve Virginii, kam je zpočátku dvoučlenný tým vizionářských agentů odsunut skeptickým vedením, se postupně rodí termíny jako sériový vrah, zločinec organizovaný (činy systematicky promýšlí) či neorganizovaný (jedná impulsivně) i představa, že monstra se monstry nerodí, ale postupně se jimi stávají. Seriál s nádechem dokumentarismu tak zachycuje nejen zrod terminologie, ale i pomalý a bolestivý pokus o změnu celé části kriminálního systému. O změnu přístupu ke zdánlivě nepochopitelným zločincům a jejich psychice. Do týmu se tak přidává socioložka z univerzity v Bostonu, jež se  specializuje na profily korporátních zločinců a má přinést vědecký přístup a metody.

Do temnoty

Mindhunter stejně jako Zodiac vychází ze skutečných událostí. Předlohou seriálového agenta Holdena Forda, který je hnací silou celé operace, je agent FBI John Douglas. Z jeho knihy Mindhunter: Inside the FBI's Elite Serial Crime Unit (Lovci mysli: Uvnitř elitní jednotky FBI vyšetřující sériové zločiny), kterou napsal spolu s Mikem Olshakerem, seriál přímo vychází. Kniha mapuje práci Douglase a jeho partnera Roberta Resslera – i on má v seriálu prominentní roli zkušeného parťáka v protikladu k Fordovu dychtivému nováčkovi. Jejich revoluční výsledky umožnily podle provedených zločinů odhadnout, kdo zločinec je, jak může vypadat a jaký je jeho život. Z toho pak vznikl kriminální profil jako nástroj vyšetřování. Stejně skuteční jsou i zločinci, s nimiž se agenti setkávají. Mnozí z nich stále sedí v amerických věznicích.

https://www.youtube.com/watch?v=qc-eLcCGlLY

Série ale zdaleka není strohým dokumentem. Fakta sedí, nicméně za nimi, nad nimi a v nich probíhá fantastické, jakkoliv tlumené drama o tom, že setkání se zlem nemusí proběhnout podle plánu. Série nejde prochozenou cestou heroizování výjimečných agentů, kteří vytrvalostí a schopností vidět to, co ostatní neviděli, přišli s něčím průlomovým. Pozvolna se vydává směrem opačným – do stravující temnoty. Otázka, jak se v ní pohybovat, jak najít tyče kolem cesty a kam až je možné zajít, je jednou z hlavních.

Ne náhodou má klíčovou roli méně známý Kemper, který agenta Forda neodolatelně přitahuje. S ním se totiž vkrádá do seriálu podvratný stín ohledně toho, kdo má ve vztahu mezi agenty a zločinci navrch. Vysoce inteligentní, vysoce organizovaný vrah totiž pochopil pravidla hry, kterou agenti rozehráli, ještě předtím, než sami věděli, jaká vlastně jsou - a sám přišel s vlastním narativem, ve kterém byl obětí své monstrózní matky. Sexuálně motivované vraždy deseti studentek tak najednou dostaly ospravedlňující vnitřní logiku, kterou agenti přijali a následně formovala jejich další práci. A nejen tu.

Druhá série

Seriál precizně a inteligentně prostřihává mezi stále „odvážnějšími“ rozhovory – „Nemůžete mít rádi všechno, co děláme. Když chceme lanýže, musíme se ušpinit s prasaty,“ konstatuje Ford ve chvíli, kdy se nad jeho metodami vznáší otazníky – a mezi soukromím obou agentů. Stejně ta se s přibývajícími epizodami hlavně v případě až fanaticky odhodlaného Forda nebezpečně přibližují oba oddělené světy: je posedlý stejnou kontrolou, po níž touží zločinci, jež zkoumá. Jen svou posedlost směřuje do zdánlivě bezpečnějšího cíle.

Mindhunter
Autor: Netflix

Mindhunter tak skvěle graduje i díky tomu, že provokuje k úvahám, jak ostrá je vlastně hranice mezi „jimi“ a „námi“. V agentu Fordovi spí monstrum, které sice vypadá jinak než to Kemperovo, ale pořád je to monstrum. Několikrát se ozve ve vztazích k jeho blízkým nebo k těm, kterým zničí život. A strašidelně se dere na povrch v doslova infarktovém finále.

Mindhunter ale není úplně Zodiac. Aby jej bylo možné srovnávat s Fincherovým nejlepším filmem, v němž se režisérův skeptický intelekt potkal s tématem a jeho vizuální představivostí, musel by se zbavit občasné doslovnosti a podceňování publika, o které se až úzkostlivě bojí přijít. První sezona nicméně slibuje, že by se to u druhé mohlo změnit. Nejenže si pro ni tvůrci připravili skvělý clifhanger, ale do každého dílu první řady vypravěčsky víc než slibně začlenili drobný útržek ze života a plánů budoucího sériového vraha Dennise Lynna Radera. Ten se zapíše do análů FBI pod zkratkou BTK, jež v nevinnosti abecedy vyjadřuje jeho hrůzný modus operandi (Bind-Torture-Kill). Autoři přitom nelákají na senzaci, jen chladně naznačují, že se ještě více setmělo.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte