Zbraně skládá jedna z nejznámějších teroristických organizací světa. Tak kde jsou oslavy?

Dala by se čekat velká sláva a celosvětová mediální pozornost. Své rozpuštění totiž oznámila jedna z nejznámějších teroristických organizací, Strana kurdských pracujících (v kurdské zkratce PKK). Přiblížila se tím možnost ukončení čtyřicet let trvající občanské války, která si vyžádala desítky tisíc mrtvých. V převážně Kurdy obývaných městech na jihovýchodě Turecka se krátce tančilo, k jiným velkým oslavám však nedošlo a také velká světová média po krátkém ohlášení novinky hned přesunula pozornost do jiných mezinárodních ohnisek. 

Smír mezi tureckým státem a kurdskou menšinou by přitom byl – bez přehánění – historickým okamžikem. Pro zhruba patnáct milionů Kurdů, pro Turecko, které dlouhodobě považuje kurdský separatismus za hlavní bezpečnostní hrozbu, i pro celý okolní region. Turecká armáda totiž v minulém desetiletí opakovaně bombardovala základny PKK v horách severního Iráku a podnikla několik invazí na sever Sýrie, kde vládne s PKK úzce spojená milice. Tak proč na tak velkou zprávu přicházejí tak vlažné reakce?

Nový zájem na míru

K nyní ohlášenému rozpuštění PKK před třemi měsíci vyzval její zakladatel a vůdce, nyní už čtvrtstoletí Tureckem vězněný Abdullah Öcalan. Probíhající jednání jsou utajená: známé zatím nejsou podrobnosti ohledně odzbrojení kurdské milice, další časový harmonogram ani práva, která kurdská menšina nebo dosavadní členové PKK za složení zbraní dostanou.