Rusové v Česku upláceli evropské politiky a snažili se ovlivnit volby
Vláda oznámila na základě zjištění kontrarozvědky rozkrytí ruské vlivové sítě
Na konci ledna rozkryl na základě uniklých e-mailů ruský exilový web Insider, že dlouholetá lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoka roky tajně pracovala pro ruskou kontrarozvědku FSB. Jejím dvěma řídícím agentům předávala informace o zákulisním dění v parlamentu, které mohli využívat ke kompromitování dalších evropských politiků. Rusové europoslankyni výměnou za to financovali její politické kampaně a umožňovali jí tak držet se na vrcholu evropské politiky.
Rozhodně nešlo o jedinou vlivnou evropskou političku, kterou ruské tajné služby získaly za peníze ke spolupráci. Česká vláda totiž ve středu na tiskové konferenci oznámila, že Bezpečnostní informační služba (BIS) zmapovala, že k předávání úplatků dalším evropským politikům Rusy mělo docházet i na schůzkách v Česku.
Jak popsal Deník N, mělo jít konkrétně o představitele některých německých antisystémových stran. Upláceni pak měli být také politici z Francie, Polska, Belgie, Nizozemska a Maďarska. Ti měli podobně jako Ždanoka přebírat peníze na financování jejich politických kampaní a doma ve svých zemích pak veřejně vystupovat ve prospěch ruské agrese na Ukrajině. Například tak, že měli zdůrazňovat, že evropské země by neměly napadené zemi dodávat zbraně, protože jedině stop dodávkám povede k ukončení války.


Konkrétní jména česká vláda ani BIS neuvedly, faktem je, že deník Le Monde v březnu napsal, že francouzská kontrarozvědka Direction Générale de la Sécurité Intérieure (DGSI) vyšetřuje zasahování Ruska do kampaně před letošními volbami do Evropského parlamentu. Poznatky měli Francouzi získat od Čechů. Le Monde přišel s tím, že DGSI se zabývá ultrapravicovou stranou Národní sdružení, kterou donedávna vedla kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Pen. Francouzské tajné služby se podle novinářů Le Monde mají zajímat především o bývalého europoslance za Národní sdružení Jeana-Luca Schaffhausera a jeho partajního kolegu Guillauma Pradoureho.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.










