Ruská továrna na jaderné střely používá i české stroje. Přišly ještě před sankcemi
 
Russian Defence Ministry testing new strategic weapon systems
Ruské mezikontinentální balistické střely RS-28 Sarmat, 19. července 2018 - ilustrační foto • Autor: Profimedia

Ruská armáda plánuje, že továrna Krasmaš v sibiřském městě Krasnojarsk vyrobí desítky mezikontinentálních střel Sarmat, které dokáží nést jaderné hlavice. Jak odhalilo nedávno video, které novinář Kamil Galejev publikoval na Twitteru, Rusové zbraně v továrně vyrábějí rovněž za pomoci strojů českých výrobců. Dvě české firmy Respektu a Aktuálně.cz potvrdily, že je do továrny skutečně dodaly. Hájí se tím, že to bylo ještě před rokem 2014, kdy Rusové obsadili ukrajinský Krym a kdy byly vyhlášeny západní sankce.

Na záběrech, jež pocházejí z oslavy výročí otevření továrny v roce 2016, je patrné, že Rusové konkrétně používají obráběcí stroj brněnské firmy TDZ Turn. „Ano, jde o stroj z naší produkce. Byl kontraktován již v březnu 2013 a předán v prosinci 2013. Tedy v době před anexí Krymu a v době, kdy Rusko bylo pro české strojírenské firmy skutečně velmi zajímavým trhem,“ řekl redakcím jednatel TDZ Turn Petr Bačák.

Reklama
Reklama

Z ruských celních deklarací lze vyčíst, že TDZ Turn do Ruska dodávala další výrobky ještě mezi lety 2014 a 2019, tedy už po zavedení sankcí. Jde nicméně o takzvané zboží dvojího užití. To může sloužit jak k vojenským, tak i civilním účelům, sankce se na ně nevztahují. Výrobce má však za povinnost prodeji zamezit, pokud existuje podezření, že by produkty mohly sloužit armádě.

TDZ Turn v inkriminované době obchodoval s firmou Stanok, která sídlí v Táboře a ovládá ji dvojice Rusů. Na svém webu Stanok píše, že „dodala do Ruska přes 750 kusů zařízení a strojů, zrealizovala více než 200 zakázek a pracovala bezmála na 160 projektech pro výrobu dílců“. Klienty společnosti bylo více než 150 firem, stojí na webu. Na dotazy reportérů společnost do vydání textu nereagovala.

TDZ Turn potvrzuje, že produkty dodával Stanoku až do roku 2019. Odtud pak putovaly ruské firmě KR Prom, kterou ještě v červnu TDZ Turn uváděla na svém webu mezi partnery. KR Prom podle dostupných dokumentů zásobuje přímo jadernou továrnu Krasmaš. TDZ Turn v souvislosti se zmíněným zbožím dvojího užití argumentuje tím, že její výrobky po roce 2014 určené pro Stanok nesloužily k výrobě zbraní. Neví však, co s nimi Stanok, respektive později KR Prom dál dělaly - ani jestli nekončily v Krasnojarsku.

swift_profimedia
Demonstranti v Berlíně žádají co nejtvrdší sankce proti Rusku; ilustrační foto • Autor: Profimedia

„Vzhledem k tomu, že v Rusku už dlouhodobě nepůsobíme a že společnost KR Prom byla schopna naše stroje stěhovat z místa na místo, již delší dobu nemůžeme garantovat, kde naše stroje pracují, nebo nepracují,“ říká již citovaný Bačák. Novinář Galejev se odvolává na Sergeje Čemezova, generálního ředitele největšího ruského obranného megaholdingu Rostec, který měl dříve říci, že 84 procent obráběcích strojů v Rusku používá vojenský průmysl. Rusové sankce někdy obcházejí prostřednictvím nákupu zboží přes řetězec společností, aby zastřely jejich původ.

„Od roku 2014 do konce roku 2021 byly dodány stroje do jednotek ruských společností, což představovalo cca deset procent naší produkce. Ani v tom minimu případů jsme sankce nijak neobcházeli,“ reaguje na to český podnikatel. Jak uvádí, po letošní invazi Ruska na Ukrajinu a uvalení sankcí jeho firma ukončila činnost v Rusku, nedodává náhradní díly ani neposkytuje jinou podporu.

V halách ruské továrny na jaderné střely je také stroj další české firmy TOS Varnsdorf. I ta dodání zařízení Respektu a Aktuálně.cz potvrdila s tím, že rovněž v jejím případě byl kontrakt uzavřen před ruskou invazí na Krym a vše bylo legální. TOS Varnsdorf také společně s místními partnery od roku 2013 provozuje továrnu na kompletaci strojů přímo v Rusku, v níž má podíl 51 procent.  V roce 2017 česká firma na webu psala, že Rusům dodala 52 strojů za desítky milionů eur.

„Já bych vyměnil všechny ostatní trhy za to, kdybych se mohl dostat jako monopolní dodavatel techniky do Ruska. (…) Putin není hloupý. Skutečně chce zrekonstruovat výrobní základnu,“ prohlásil v roce 2019 v rozhovoru pro týdeník Ekonom generální ředitel firmy Jan Rýdl. „Máme přístup do státních tendrů i do obranného průmyslu. Je to úžasná šance a Rusko pro nás začíná být trhem číslo jedna," dodal tehdy. V roce 2020 dostal medaili Za zásluhy od prezidenta Miloše Zemana.

Nyní vedení firmy říká, že dobíhají jen rozpracované zakázky a jinak výrobu v Rusku kvůli sankcím utlumili. Podnikat v Rusku je dnes v podstatě nemožné. Pokud se však v budoucnu znovu otevře taková  možnost, firma je prý rozhodnutá v byznysu v Rusku pokračovat.

Moskva a režim ruského prezidenta Vladimira Putina se pokouší dlouhodobě získat na Západě přístroje, materiály a součástky vhodné k výrobě zbraní. A řeší to i tajné služby v Česku. „BIS se snahám o vývoz zboží dvojího užití do embargovaných zemi věnuje dlouhodobě a intenzivně. V řadě případů obchodům zabránila. Ke konkrétním firmám se nemohu vyjadřovat,” konstatuje mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Naposledy loni BIS zabránila Rusům dostat odsud chemikálie vhodné i k výrobě novičoku. Měly k tomu posloužit schránkové české firmy řízené Rusy. Respekt a Aktuálně.cz také loni na podzim informovaly, že některé drony, které Rusové používali k řízení palby na ukrajinské vojáky na Donbasu, mají součástky z Česka. Dostaly se tam přes karlovarskou firmu řízenou Rusy. Předloni zase Radiožurnál informoval, že ruský diplomat v Česku bez povolení nakupoval náboje do odstřelovacích pušek.

Experti upozorňují, že podobné snahy se budou stupňovat poté, co Rusové v únoru zahájili invazi na Ukrajinu. V bojích přicházejí o velké množství zbraní a techniky a také kvůli západním sankcím nedokáží ztráty rychle nahrazovat. Západní bezpečnostní složky předpokládají, že část operací ruských tajných služeb je vyhrazena právě k zajištění nedostatkového zboží pro armádu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundra-stihly kopie

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte