Richarde, zapuzuji tě! Pirátka, která rozsévala strach mezi muži a postavila se královně

V debatě o neudržitelnosti přetrvávající diskriminace žen například v nižších platech za stejnou práci je dobré si připomenout Grace O'Malley - královnu pirátů, která ve své době rozsévala strach v řadách mužů a vydělávala stejně, ne-li víc než její nejslavnější kolegové v historii. Její osud přibližuje spisovatelka Ann Shen ve své knize Bad Girls Throughout History - soupisce stovky pozoruhodných žen, které změnily svět.

„Nebojácný lídr svých lidí na moři i na zemi, pragmatická politička, nelítostná dobyvatelka a lupička, bojovnice, rebelka, bystrá a schopná vyjednávačka, ochránkyně své rodiny a klanu - a nad tím vším žena lámající krunýř dobových zvyků, čímž sehrála jedinečnou roli v dějinách,“ charakterizovala Grace O'Malley (irsky Gáinne Ní Mháille) její biografka, irská historička Anne Chambers.

O'Malley (1530–1603) se ujala rodinného pirátského byznysu po smrti rodičů a svého prvního muže. Matka tří dětí zdědila po svých blízkých rozsáhlý majetek, který zdatně rozšiřovala především přepadáváním anglických lodí připlouvajících v čím dál větším počtu k irskému pobřeží. Na moři vynikala rychlostí a schopností ztratit se pronásledovatelům v mlhách a zákrutech členitého terénu. Podle tradované legendy si svého druhého muže, „železného Richarda“ Bourkeho, vzala jen kvůli rozmnožení svého jmění.

Hodil se jí i jeden z jeho hradů, Rockfleet Castle, postavený poblíž pobřeží v oblasti plné ideálních přístavních skrýší. V dobách jejího života bylo manželství možné snadno anulovat do jednoho roku od uzavření sňatku, a tak Bourke jednou při návratu z výpravy našel bránu svého hradu zavřenou a z věže slyšel svoji ženu, jak na něj volá: „Richarde Bourke  - zapuzuji tě!“ To bylo po stránce administrativy všechno, hrad Rockfleet si O'Malley ponechala.

Ještě za svého žití byla Grace O'Malley svědkem rapidně rostoucí moci Angličanů v doposud autonomním Irsku. V roce 1593 tak její dva syny uvěznil anglický guvernér západního Irska sir Bingham a ona ve snaze o jejich osvobození napsala tehdejší anglické královně Alžbětě I. dopis žádající o osobní schůzku. Alžběta jí na to poslala list s řadou otázek, které královna pirátů zodpověděla a poslala zpět (dnes je tohle interview pro historiky základním zdrojem vědomostí o životě irské rebelky). Pak se obě ženy obklopené členy svého dvora sešly v Londýně.

O'Malley se odmítla Alžbětě poklonit s vysvětlením, že ji nepovažuje za „královnu Irska“, a podle tradovaného vyprávění navíc stráž našla při bezpečnostní prohlídce v jejích šatech ukrytou dýku. Zatímco Alžbětiny dvořany to velmi rozhořčilo, královna sama se bez mrknutí oka spokojila s vysvětlením své návštěvnice, že nůž si přinesla čistě na svou obranu. Jednání obou žen probíhalo latinsky a výsledná dohoda byla, že Alžběta odvolá Binghama z funkce guvernéra a propustí zavřené syny, za což Grace O'Malley ukončí svou podporu vzbouřeným irským šlechticům.

Obě královny – pirátská i anglická – zemřely ve stejném roce 1603, deset let po své historické schůzce. Předpokládá se, že ostatky Grace O'Malley leží v tradičním pohřebním místě její rodiny na ostrově Clare Island u břehů západního Irska.