Putin a Ukrajina sjednocují Ameriku. Otázka je, nakolik to pomůže prezidentu Zelenskému
 
Joe Biden
Joe Biden • Autor: REUTERS

Jestli se Američané tři týdny po zahájení ruského útoku na Ukrajinu na něčem shodnou, pak na odporu k putinovskému režimu a na podpoře Ukrajiny. To je pozoruhodný a pozitivní vývoj - připomeňme si, že ještě dva dny před agresí měl Donald Trump pocit, že zrcadlí nálady svých voličů, když označil Putina za „génia“, který si počíná „důmyslně“. O třiadvacet dní později si republikáni v primárkách navzájem vyčítají, kdo se v minulosti dopustil silnějších proputinovských výroků, a projevil tak politickou naivitu.

Podle průzkumu, který si zadal konzervativní deník The Wall Street Journal, mají o Putinovi v tuto chvíli pozitivní mínění čtyři procenta Američanů a naopak 90 procent ho vnímá negativně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má podporu 65 procent Američanů, negativně ho vnímá 8 procent z nich. Američané se přitom úplně neshodnou, jak silně na ruský atak reagovat: zhruba 35 procent si myslí, že Amerika postupuje správně, 46 procent by si představovalo ještě tvrdší způsob.

Reklama
Reklama

V tomto bodě jsou spokojenější (a tedy umírněnější) demokraté, republikáni by tlačili na pilu intenzivněji: 61 procent z nich si myslí, že Amerika ještě nedělá dost. A co více by Američané měli dělat? 55 procent by posílalo ještě víc zbraní a ještě dramatičtěji vystupňovalo ekonomické sankce, 29 procent by zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu a 25 procent by vyslalo do Evropy další americké vojáky. Pouze desetin by nicméně nechala americké muže a ženy ve zbrani vstoupit přímo na ukrajinskou půdu a zapojit se do bojů.

To se Putinovi nepovedlo

Biden jako prezident pak zažívá slabý vzestup podpory, ale nejedná se o nic dramatického, jde o pouhé jednotky procent. Nicméně pokud jde právě o Ukrajinu, jsou s ním Američané spokojeni – a pokud nejsou, žádají zmíněnou větší přísnost vůči Rusku a větší podporu Ukrajincům. V Americe v tuto chvíli tedy rozhodně nepanuje schizofrenní nálada, kdy by se znepřátelené tábory nedokázaly shodnout, co se na východě Evropy vlastně děje.

https://www.youtube.com/watch?v=TyQRAYFGKeQ

Putin podle všeho republikány ztratil, ještě před pár týdny přitom v průzkumech většina voličů Donalda Trumpa tvrdila, že řídí Rusko lépe než Biden Ameriku. Dnes 89 procent Američanů tvrdí, že události na Ukrajině pečlivě sleduje, a 79 procent obyvatel USA souhlasí s embargem na dovoz ruské ropy, i když to bude mít za následek vyšší ceny benzínu na čerpacích stanicích. Jinými slovy, tohle se Vladimiru Putinovi úplně nepovedlo.

Zda podobné průzkumy vykazující obecnou podporu uklidní ukrajinského prezidenta, je ale druhá věc. Volodymyr Zelenskyj vystoupil ve středu v emotivním projevu před americkým Kongresem a opět žádal o zavedení bezletové zóny nebo aspoň dodávky stíhaček, s jejichž pomocí by Ukrajinci mohli snáze kontrolovat vzdušný prostor, a bránit tak bombardování svých měst.

„Vyzývám vás, dělejte více. Potřebujeme vás právě teď,“ apeloval ukrajinský lídr z obklíčení na americké zákonodárce a připomněl jim jejich vlastní těžké okamžiky - útok Japonska na Pearl Harbor a útok islamistických teroristů na New York a Washington v roce 2001. Známý výrok Martina Luthera Kinga „Mám sen“ (I have a dream) pak Zelenskyj změnil na „Něco bych potřeboval“ (I have a need). „Potřeboval bych ochránit ukrajinské nebe,“ dodal a hovořil o potřebě „humanitárních bezletových zón“, jež by chránily koridory určené k evakuaci obyvatel z obležených měst a k dodávkám potravin a dalších potřeb.

Zelenskyj apeloval také přímo na amerického prezidenta a vyzval ho, aby se stal světovým lídrem. „Jste lídrem své země. Přál bych si, abyste se stal lídrem světa. A být lídrem světa znamená být lídrem při prosazování míru,“ prohlásil anglicky. Jeho vystoupení v jednu chvíli přerušily brutální záběry zkázy způsobené ruským ostřelováním a někteří kongresmani nedokázali skrýt emoce.

Dramatické dilema

A Američané rozhodně pomáhají. Hned po Zelenského vystoupení oznámil Joe Biden novou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 miliónů dolarů, čímž se jen tento týden vyšplhala na zhruba miliardu. Už minulý týden schválil Kongres pomoc ve výši 14 miliard dolarů. Nový balík obsahuje systémy protiraketové obrany a drony, tedy položky, které Ukrajinci potřebují a o něž žádají.

Odessa01_profimedia
Oděsa • Autor: Profimedia

Pokud však jde o bezletovou zónu, na té stále nepanuje shoda jak v samotné Americe, tak mezi spojenci z NATO. Deník The Washington Post v své analýze jasně ukazuje, kudy se v tomto bodě ubírá americké myšlení (a výše zmíněné průzkumy to potvrzují). Zelenskyj a Biden v tuto chvíli nehájí a nemohou mít úplně stejné cíle - nebo se to tak alespoň jeví. Ukrajinský prezident stojí v čele systematicky devastované země, v níž umírají lidé a mizí celá města. Může se těšit morálnímu uznání a podpoře velké části světa a také materiální ani vojenská pomoc rozhodně není zanedbatelná. Přesto v nejpodstatnějších bodech nechává svět odkryté ukrajinské Achillovy paty.

Podle převažujícího mínění v NATO i v USA musí Biden přemýšlet šířeji. Ukrajina se jeví být jedním bojištěm potencionálního širšího konfliktu s Ruskem. Americký prezident musí v prvé řadě udržet jednotu své koalice, což se mu zatím až nečekaně dobře daří (a jak jsme viděli, je v tom úspěšný i na notoricky rozhádané domácí půdě). Jednota západních spojenců se projevuje v zavedení sankcí, jaké nemají obdoby, a mohou být v dlouhodobější perspektivě pro Rusko skutečně zničující. To je ovšem jen částečná útěcha pro Ukrajince, kteří - slovy svého teď již univerzálně obdivovaného lídra - potřebují pomoc „tady a teď“.

Tlak na rozhodnější činy nicméně stoupá. Mnozí stratégové mluví o tom, že následující dny mohou být pro vývoj války rozhodující. Obávají se rostoucí ruské brutality a někteří varují, že Moskva ve své zastrašující taktice opět překročí hranice představitelného a sáhne ke zbraním hromadného ničení - chemickým nebo taktickým jaderným určeným k lokální likvidaci měst.

V takovém případě se Západ, a především Amerika coby hlavní jaderná velmoc Západu, ocitne ještě dramatičtěji před dilematem, zda udržet nervy na uzdě a sledovat i za cenu otřesných scén dlouhodobou strategii, nebo radikálně přispěchat na pomoc a riskovat totální válečný konflikt s další jadernou velmocí. Snad se Západ do tak hrozné situace nedostane, ale v tuto chvíli je nutné být připraven na vše.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1838

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte